Silniční most, lavička před mlýnem, prostranství, vstup do mlýna, rybníček, pila

Silniční most. Je dobře patrný rozdíl stavu
9. července 1932 oproti úrovni navazující
vozovky na začátku 21. století.

Červen 1940. Josef Fric s návštěvou před mlýnem

Lavička pod oknem kanceláře mlýna

Jeden ze dvou silničních mostů přes náhon

Vstupní dveře do mlýna na začátku 40. let 20. století

Několik zajímavých fotografií Fricova mlýna a okolí

Následující fotografie zachycují Fricův mlýn a okolí. Pocházejí z vojenského/cestovního kufru - dřevěného, který se bohužel v určitou chvíli dostal na dosah myším, a tak byl jeho obsah značně poničen, když si do něj udělaly díru (papír částečně sešmelcován). Obrázky nejsou výsledkem naskenování, k čemuž by někdy mohlo dojít, ale jsou pořízeny "z ruky".

Byly udělány fotografováním z ruky, a při focení více či méně prohnuté. Jsou na nich vidět některé skutečnosti dnes již i dosti dlouho neexistující. Jsou i přímo jedinečné, jako je pohled na domem ještě zaplněnou, dnes už pomalu devadesát let proluku mezi přístavkem a domem, v němž později bydlely (do 80. let 20. století) paní Šperková a Balónová, dnes dům, v němž bydlí Kučírkovi.

Samotné zachycení rekonstrukce s lešením vyvolává pocity přímo báječné. Další obrázky jsou až lyrické: koupání dětí a dítě s hlavou otočenou k mlýnu (Vernerovi?).

Rekonstrukce mlýna po požáru v březnu 1930 - východní strana

Společná fotografie dělníků na pile (?). Pořízeno po rekonstrukci
mlýna v roce 1930 (1931), před požárem vedlejšího domu
(knoflíkárna) v roce 1932. Pozornost upoutá skupina
dělníků v popředí. Co je zajímavé, je možnost porovnat
výšku terénu - patrný rozdíl v tehdejší a dnešní úrovni
silnice jdoucí kolem mlýna. Na zkoumané části za mostem
přes náhon, vedle stavidel u mlýna, podle odhaleného betonu
jalového odpadu náhonu je dobře vidět, že tehdy
byla vozovka níže. Dnes je nad ním.

Rybníček před Fricovým mlýnem s vrbou a kůlnou.
Za mostkem přes náhon je vidět stojící kamenná zeď.
Její zbytek si lze i dnes v opravené podobě prohlédnout
na začátku ulice U Mlýna, nedatováno (30.(-40.?) léta 20. století)

Ve dvoře u mlýna, králičárny, nalevo
dnes již neexistující dřevěné schodiště
do přístavku, nedatováno (asi 40. léta
20. století)

Pohled na Fricův mlýn ze zahrady vedle pily,
nedatováno (asi 40. léta 20. století)

Ulice U mlýna s náměstíčkem, prostor před mlýnem, rybníček, přívod vody na turbíny, prostor před česlicemi, stavidly, lamfeštem

Následující digitální fotografie byly vytvořeny naskenováním negativu. Tato kamenná zeď stála kdysi vedle ulice odbočující z dnešní ulice Dědická, posléze přejmenované na U mlýna. V minulosti byla ulice pojmenována Kopřivova - podle starosty Dědic Františka Kopřivy, jehož jméno dnes nese jiná dědická ulice. Ze zdi zbyla část, patřící k domu hned u hlavní silnice.

Kamenná zeď lemující ulici U mlýna

Jižní strana Šperkova domu na severní straně náměstíčka (návsi) (dnes dům Kučírkův). Tehdy tam chodník s dlažbou nebyl. Chodník je tam až od 90. let 20. století.

Okna Šperkova domu

Jižní strana mlýna, přívod vody na turbíny, česlice, stavidla, dřevěná zábrana.

Jižní strana mlýna

Nalevo je rybníček, za ním dříve Rausův (dnes Lamkašův dům), napravo Šperkův dům. Zachycena je část dřevěné konstrukce kolem prostoru navazujícího na most přes náhon před lamfeštem, kterou vidíme na předchozím obrázku. Na mostku přes náhon stojí motocykl.

Motocykl na prostranství před mlýnem

Motocykl na prostranství před mlýnem

Předtím, než byl později položen asfaltový koberec předchůdce dnes se vedle rybníčku nacházející silnice mezi oběma mosty přes mlýnský potok (a později ještě aspoň jedna vrstva, která terén opět o něco přizdvihla), vypadalo náměstíčko takto. Na motocyklu jede Jaroslav Fric (20. 2. 1916 - 11. 12. 1985). Silnice, která není zaznačena ještě na státní mapě z poloviny 90. let 20. století, byla v ploše náměstíčka po geometrickém zaměření katastrálně zaevidována v roce 2017.

Fotografie rybníčku před mlýnem

Níže je fotografie rybníčku před mlýnem, na které my, kteří jsem to na tom místě předtím nikdy na vlastní oči neviděli, skutečně vidíme vodu a vodní ptáky.

V pozadí je stavení známé dříve jako Rausův dům, nalevo před ním stojí něco jako plot vedle zadní stěny té kůlny, která svojí částí zasahuje do parcely náhonu dnes. Je otázka, zda je na stejném místě, co jen ten dnešní přístřešek na dřevo. Na poslední fotografii ze zimního období ještě žádnou kůlnu nevidíme.

K pochopení tohoto tématu by pomohla znalost toho, jak se v tom místě kdysi prováděla obnova dřevěné konstrukce, když stojí tak blízko vodě? Možná tak, že se, když uhnily staré kůly, s nadsázkou řečeno, zarazily nové do země. A když ne na místě starých, tak hned vedle.

Foceno je to z místa hned vedle mostu u mlýna. Na druhé straně rybníčku je vidět druhý most přes mlýnský potok. Napravo je zachycena část domu, dnes Kučírkova.

Fotografie tohoto rybníčku s vodou, prostoru před česlicemi, náhonu s vodou, Fricova jezu, které mohou mít u sebe doma uschované jiní lidé z Dědic, by tuto sbírku pohledů na funkční vodní dílo jistě obohatily. Proto, kdo nějakou takovou třeba ještě ze sedmdesátých let 20. století má, anebo i starší, jako je fotografie výše, ať se s ní přihlásí. Stačí ji digitálním fotoaparátem přefotit, naskenovat a poslat, nebo to můžu udělat sám. Stačil by i negativ, který by se zdigitalizoval pomocí skeneru.

Pro úplnost jsou níže přidány další tři fotografie zobrazující rybníček s vodou, které jsou už zveřejněny u jiného příspěvku. Jedna představují pohled na rybníček v jiném ročním období,  druhá pohled z jiného místa, třetí je ta zimní náladovka mlýna se zamrzlým rybníčkem focená z druhé strany.

V pořadí druhá fotografie rybníček zabírá z bodu ještě o kousek víc nalevo, takže zachycuje i ten přístřešek, a plot, ovšem v poněkud dezolátnějším stavu. Znamená to, že je ten obrázek mladšího data nebo staršího? Kdyby ta vrba, co tam roste, byla totožná s pahýlem, co je vidět na předchozím snímku, tak by se řeklo, že to bylo vyfotografováno dřív.

Pracovní den s koni, vozy a pytly s moukou.

Zimní náladovka.