Na prvním obrázku je stará podoba mlýna. Že je to Fricův mlýn, vychází z domněnky učiněné na základě srovnání snímku se snímky, kde zaručeně vidíme mlýn, když byl po požáru v roce 1930 znovu postaven. Těmi, kdo situaci od vidění znají, jsou rozpoznány s dnešním stavem místa se shodující znaky, jako je roh domu, v němž dnes bydlí rodina Kučírkových nalevo. Předtím do poloviny osmdesátých let tu bydlela paní Šperková v přízemí a paní Balonová v patře. Dále tu máme rybníček napravo, k tomu charakter mírně svažitého terénu podobný tomu, jak vypadá dnes.
Poslední dvě desetiletí je díky tomu, že s moderní silnicí po předchozích úpravách této cesty opět přibylo něco materiálu, osoba stojící na silnici před mlýnem o něco výše. Na fotografii není vedle budovy mlýna nalevo vidět dům, který místo vedle mlýna od postavení obytného (nájemního) domu ve dvacátých letech 20. století až dodnes vyplňuje. Tuto situaci srovnejme s tím, jak jsou mlýn a okolo stojící budovy zakresleny na indikační skice Dědic. Tentýž snímek je dochován ve dvou variantách. Máme jednak zdrojovou fotografii (snímek výše a snímek níže - snímky byly pořízeny z originálu krátce po sobě), a pak tentýž záběr tentokrát sloužící jako pohlednice (na zadní straně jsou linky, prostor pro nalepení známky, které z ní dělají pohlednici), která ze zdrojového snímku soudě podle těchže postav stojících před mlýnem vychází. Ale není tu celá scéna, malá část okrajů je oříznuta (shora asi 2 cm, zdola asi 1 cm, zleva asi 1 cm, zprava asi 1, 5 cm; druhý snímek níže). Na stromech nejsou listy, takže by se mohlo jednat o časné jaro, anebo o podzim. na širším záběru je vidět mostek přes náhon u jihozápadního rohu mlýna.
Dále se dochovala fotografie, kdy jde o téměř stejný pohled na tentýž mlýn. Je ale oproti záběru výše očividně pořízen jindy z jiného místa. Zdá se, že se fotograf přesunul více nalevo a dál od mlýna. Stojí snad na mostku přes náhon. Snímek je pořízen z jiného úhlu. Předchozí snímek výše působí zřetelně jako čelní pohled, ale nevypadá to, že by byl fotoaparát postaven ve směru kolmo před západní stranu mlýna - musel by stát někde ve vodě rybníčku. Je tu zachycen i roh domu vlevo (dnešní Kučírkův dům), větší kus vrat, která vidíme hned vedle. Na stromech jsou listy zakrývající něco z fasády a oken mlýna. Vidíme větší kus z prostoru před mlýnem, cestu. V rybníčku není vidět vodu. Mohlo by to znamenat, že stavidla byla v horní části náhonu spuštěna a náhon je čištěn, nebo jinak upravován. Mohlo by jít o letní období roku? Na druhé straně fotografie je poznamenáno, že: "Upomínka na svatbu Anežky a Bohumila".
A do třetice je tu malebná zimní fotografie. Je to opět starší podoba mlýna při pohledu ze zhruba za stejného místa na dnešní ulici U mlýna, pořízená opět pod jiným úhlem, kdy se zorné pole oproti prvnímu snímku rozšiřuje, otevírá se zase více doprava, takže je víc zachycen prostor před česny a prostor pily. Krásně je tu vidět zamrzlý rybníček. Je vidět mostek přes náhon u jihozápadního rohu mlýna. Ta budova za mostkem v pozadí, co je vidět za rybníčkem, to bude mlat, co je zakreslený v mapách.
Potom je tu fotografie čtvrtá, která situaci snímá z opačné strany. Všimněme si rohu domu v pozadí za budovou mlýna, který je dnes Kučírkovým domem, a specifické konstrukce vyčnívající ze střechy mlýna na jižní straně. V popředí je napravo vidět stará pila (stará pilnice), a nelevo je zřejmě vidět rožek mlatu, který vidíme na předchozí fotografii.
Jestliže přijmeme za skutečnost, že tu jde o mlýn v době před požárem na začátku roku 1930, máme vystaráno, co se týče otázky, jak mlýn dříve vypadal. Jiné fotografie, o kterých bychom si mohli myslet, že jsou obrazem mlýna v době před znovuobnovením, jsem v rodinném archivu nenašel.
Na následující fotografii je starý mlýn. Na druhé straně je připsáno
"L. P. 1918-1919". Za lidmi je vidět prostor lanfeštu s česny.
Mlýn v době těsně po požáru ukazuje následující fotografie. Snímek zřejmě vznikl stejně jako některé další digitální snímky na těchto internetových stránkách ofotografováním staré fotografie.
Mlýn po požáru v roce 1930.
Na fotografii s vyhořelou budovou je ve spodním levém rohu uvedeno datum 21. března 1930. Výšku komína vyhořelé budovy stojícího vzadu před štítem vedle stojícího domu porovnejme s fotografiemi, které považuji za starší podobu mlýna. Zde ona dřevěná konstrukce na jižní straně, jako i celá střecha,
logicky chybí. Můžeme si všimnout umístění oken ve štítě mlýna na jeho západní straně, a také umístění oken na jižní straně. Všechny fotografie jsou pohromadě s ostatními rodinnými fotografiemi, a z toho důvodu i kvůli těm popsaným znakům, je považuji za fotografie Fricova mlýna.
Pěkný pohled na rybníček před mlýnem vyfocený z opačné strany, než záběry mlýna, je na této fotografii. Všimněte si mostku na druhé straně rybníčka. Přímo z něj mohly být pořízeny předchozí pěkné záběry mlýna. Zajímavým srovnávacím znakem je jednak vzhled zábradlí na mostku, a pak také umístění oken na domě za rybníčkem, který před dnešním majitelem, který dům opravoval, dříve obývala rodina Rausů (zmiňme tu Zdenu Rausovou a jejího syna Františka Rause, po jehož smrti byl prodán). Podobu přístřešku můžete srovnat s tím, jak toto místo vypadalo dříve na zimním záběru starého mlýna.
A teď je tu fotografie, která zachycuje prostor před mlýnem vyfocený z okna mlýnu. Pokud bychom přijali myšlenku, že v té době vedle ještě nestál obytný dům, a proto se fotograf nemohl postavit do jednoho z jeho oken, potom, pohled z mlýna byl logickou volbou. Toto by bylo dobré ověřit s fotografií v ruce. Vyzkoušet, jestli se ten snímek dal pořídit spíše z okna vedlejšího domu. Pokud už vedle už stál dům, jehož jižní štítovou zeď vidíme na fotografii vyhořelého mlýna, fotograf prostě chtěl mít snímek prostoru před mlýnem se všemi těmi vozy s obilím či moukou a postavil se do některého z oken v patře. O scéně s koni a vozy si myslím, že je to místo před Fricovým mlýnem při pohledu na západ, protože tu kromě scény s vozy plnými pytlů naplněných moukou celkem vidím podobu a umístění oken domu za tou částí obrázku, kterou považuju za rybníček, který je podle mě Rausových domem. Výhled na ten dům zakrývají ale částečně listy stromů. Všimněte si tu také těch vodních ptáků. Škoda je, že snímek nezabírá ještě více z prostoru napravo, pak by byl zajímavý detail zábradlí mostu, který tam je.
Vzhled nového mlýna zachycují následující fotografie. Vidíme tu i dvojjazyčný německo-český nápis - Walzen Mühle - Válcový mlýn, což naznačuje, že snímek byl pořízen v době protektorátu, nebo krátce po něm. Porovnejte vzhled zábradlí na mostku s tím, jak vypadá na pohledu na rybníček na fotografii výše. Všimněte si hrany domu nalevo a srovnejte tuto scénu s předchozími fotografiemi pořízenými z přibližně stejného místa.
Z doby po 2. světové válce a zřejmě před rokem 1948 by mohl být snímek vchodu do mlýna s firemní cedulí, který je na západní straně. Jaroslav Fric je zde zcela vpravo.
