Letecký snímek poskytující pohled na vodní díla v Dědicích v roce 1939

Vyškov, Dědice a okolí v roce 1939, letecký snímek v měřítku 1:25000 pro potřeby německé armády s názvem „Luftbildplan des Tr. Ü. Pl.Wischau (Teilausschnitt)“.

Pokud víme, kde se vodní díla nacházela, můžeme je v krajině celkem snadno sledovat i díky liniím tvořeným podél jejich břehů stromy.

Mlýnský potok, náhon jdoucí
do Dědic z Hamilton a odpad
Krajčova mlýna v Dědicích

Mlýnský potok, náhon jdoucí do Dědic z Opatovic
a odpad Suchánkova mlýna v Dědicích

V Muzeu Vyškovska je na zdi, na chodbě vedle okna zavěšena plastická mapa Vyškovska datovaná do poloviny 20. století. Vzhledem k tomu, že na Kozině není vidět zástavba, nějaké vojenské objekty, může být i starší (?). Nás na tom zajímá viditelnost průběhu vodních toků a vodních děl krajinou.

Mlýnský potok Fricova mlýna v Dědicích,
náhon a odpad před Pazdernou

Mlýnský potok mlýna Tomáškové v Dědicích,
náhon pod Pazdernou a odpad před jezem
Součkova mlýna na katastrální hranici
u vyškovského parku, kolem něhož šel náhon

Je to vidět i přes pozdější "zmalování" zastavěných ploch (což by mohla být ta dodatečná práce, která dílo časově zařazuje do poloviny 20. století?), nebo jak to nazvat. Kvůli tomu je předtím pěkně zachycený detail zástavby zjednodušen tahy štětce a ovlivněna tím byla zřetelnost linek znázorňujících tekoucí vodu. I tak se dají pouhým okem odhadnout souvislosti a vzdálenosti, a z pohledu zakončení odpadu mlýnského potoka k Fricovu mlýnu, je to hezký doklad odpovídající popisu ve vložce č. 103 (Fricův mlýn) vodní knihy pro Dědice.

Zahamování vodního díla

Josef Fric, mlynář v Dědicích.
Zahamování vodního díla.

V Dědicích, dne   října 1923.

Okresní politické správě ve Vyškově.

Vyhovuje ustanovení tamního výměru č. 22.554 ze dne 29. října 1922 dal podepsaný zříditi u svého vodního díla předepsaný ham a žádá tímto zdvořile o úřední zjištění výškových poměrů jednotlivých součástí vodního díla.
Pokud se týče uloženého mu zřízení vodní značky dovoluje si podepsaný přednésti následující žádost:
Shora citovaným výměrem bylo podepsanému nařízeno zříditi vodní značku ve výši 950 mm nad prahem jalového stavidla, jež zůstalo ve výši starých stavidel. Značka tato, poněvadž podepsaný dle téhož výměru nemá přerušovati kontinuitu toku, má význam jen za přítoku větší vody; a když dosáhne hladina vodní úroveň značky nutno otevříti jalové stavidlo a konečně i stavidlovou výpust na jezu. Uvedená hodnota 950 mm jest sice právoplatnou, poněvadž byl tento stav zjištěn bez námitek jak se strany dřívějšího majitele vodního díla tak sousedů v nahodilý den komise v červenci (kdy teče obyčejně málo vody) r. 1884 ale neodpovídá hospodárnému využití náhonu. Nezáleželo na tom pravděpodobně tehdejšímu majiteli buď z neznalosti či z jiných důvodů. Nyní však, kdy jednak podepsaný investoval do přestaveb mlýnského zařízení, turbin a splavu značný kapitál a musí platiti na tak nestálé vodě jako je Haná na 1700 Kč ročně daně z vodní síly, musí mu záležeti na každém centimetru spádu a prosí proto, aby mu bylo dovoleno využíti za větší vody většího spádu tím, že by bylo povoleno značku, dávající znamení k otevření jalového žlabu osaditi o 10 cm výše než uvedeným výměrem předepsáno, tedy 1050 mm nad práh jalového stavidla.
Podepsaný osadil značku prozatimně již na tuto výšku a prosí, by byla v této poloze schválena. Zajisté v případě, že by slavná komise shledala toto zvýšení nepřípustným osadí značku na výšku komisí předepsanou.
Samozřejmě upravil by podepsaný břehy náhonu takovým způsobem, aby zvýšení hladiny vodní nemohlo míti žádných škodlivých následků (přelévání se vody přes břehy), čehož však i za nynějšího stavu není se však co obávati.
Současně prosí podepsaný, aby při komisinelním jednání na základě této žádosti bylo znovu působeno na majitele pobřežních domků u mlýnského náhonu alespoň prostřednictvím obecního úřadu, aby mlýnský náhon nebyl neustále břehovými opravami zužován tak, aby se nezabraňovalo přirozenému toku vody a tím podepsaný netrpěl škodu na vodní síle.
Konečně prosí, aby při vodoprávním řízení zahájeném na základě tohoto oznámení, opravena byla nejasnost citovaného výměru obsažená v podmínce 1. vzniklá snad vynecháním jednoho slova. Dle této podmínky by mohly býti turbiny zapnuty pouze v případu, když průtočné množství Hané dosáhne 225 litrů za sekundu (pro jednu turbinu), potažmo 245 sekundových litrů pro druhou turbinu. Při menším průtočném množství vlastně by nesměly dle tamního výměru býti turbiny vůbec zapnuty, což však pravděpodobně není v úmyslu citovaného výměru.

Průvodní zpráva.

Vyhovuje podmínkám výměru okresní politické správy ve Vyškově č. 22.554/H ad ze dne 29. října 1922 dal majitel vodního díla na řece Hané v Dědicích mlynář Josef Fric zříditi u svého závodu 2 výškové pevné značky a sice jednu k zajištění výškové polohy zdýmacího zařízení a druhou k zjištění výškové polohy napouštěcího zařízení na vodní motory.
Značka prve zmíněná zřízena byla u jezu na pravém břehu Hané a pokud se situace týče v přímém prodloužení hrany jezu ve vzdálenosti 7 m od vnitřní stěny pravostranného křídla jezového jak zřejmo z přiloženého náčrtku. Nivelací pak zjištěny tyto výškové poměry:
Horní hrana pevné části jezového tělesa jest průměrně 0,652 m pod úrovní horní plochy zabetonovaného hamovního železného trnu; práh stavidlové výpusti průměrně 1,507 m pod zmíněnou úrovní hamovního trnu, práh nápustního stavítka do náhonu 1,192 m pod úrovní hamovního trnu. Jest tedy tento nový ham pod úrovní starého hamu na mostním pilíři o 1,298 níže.
Pokud se konstrukce značky týče byla tato zřízena následovně:
Na pravém břehu Hané v prodloužení hrany jezového tělesa ve vzdál. 7 m od vnitřní stěny jezového křídla byla vykopána jáma 130 cm hluboká do ní osazena svisle 1 betonová roura 100 cm dlouhá 50 cm průměru. Vnitřek pak vybetonován do výše 80 cm nade dnem takže od horního okraje roury jest 20 cm volného prostoru. Při betonování zabetonován byl železný trn kulatý, průměru 4 cm hluboko na 30 cm, takže vyčnívá z betonu 4 cm na povrch. Horní hladce opracovaná plocha tvoří hamovní úroveň. Vzniklý takto prostor zakryje se plochým kamenem a zahrne hlinou na výšku 30 cm. Podobně zřízena byla značka u mlýna. Jenže zde použito bylo roury 20 cm v průměru jež zabetonována vrstvou 85 cm betonu do níž osazen železný trn průměru 3 cm, takže vyčnívá   cm nad povrch betonové výplně v rouře. Vzniklý prostor zakryje se rovněž plochým kamenem, zahrne vrstvou hliny 20 cm silnou. Ham tento zřízen byl na levém břehu mlýnského náhonu u rohu hlavní mlýnské budovy 1 m od náhonu a 1 m ode zdi mlýnice (dle přiložené situace).
Co do výškové polohy pak zjištěno následující:
Prah stavidla napouštěcího na turbiny jest 0,845 m pod úrovní železného hamovního trnu, práh jalové výpustě 1,097 m pod úrovní hamu.

Mostek přes náhon.
Přes mlýnský náhon u mlýna zřízený mostek jest železobetonové konstrukce (jednoduchá deska 22 cm silná s náběhy k oporám) jehož dostatečná pevnost jest trváním mostku prakticky prokázána. Světlost tohoto mostku obnáší 180 cm při výšce 90 cm nade dnem. Jest tedy jeho průtočná plocha až po hranu konstrukce 0,90 x 1,80 = 1,62 m2.

Míra dovoleného vzdouvání vody osazena je tak, že její směrodatná horní hrana jest 47 mm pod úrovní hamovní značky.

V Brně, dne 15. srpna 1923

JZD Dědice, přístup kačenám k vodě náhonu

Středomoravské mlýny národní podnik
podnikové ředitelství Brno, Běhounská 10

Titl.
Středomoravské mlýny, n. p.
mlýn, k ruce s. Frice J.
Dědice č. 114
p. Vyškov

Naše značka: StmM/2b/232/57/Ru
Referent: Ing. Ls
Brno dne: 7. 10. 57

Věc: JZD Dědice, přístup kačenám k vodě náhonu.

Dnešního dne dostavil se k nám člen tamního JZD Florián Slezáček se žádostí, aby toto družstvo smělo pouštět kačeny do Vašeho mlýnského náhonu.
Ačkoliv takové žádosti neradi vyhovujeme, jsme vyjímečně ochotni uděliti JZD souhlas na dobu 1 roku za podmínky, že nemáte sám jako majitel vodního díla zásadních námitek.
V tom případě sepište se zástupci JZD zápis a jako podmínky uveďte hlavně toto:
1. Povolení se udílí pouze na dobu jednoho roku, t.j. do konce října 1958.
2. JZD postaví na obou březích podél okraje vodní hladiny plůtek s jedním otvorem pro sestup a výstup kačen na pozemek JZD.
3. JZD Dědice bude samo dbáti, aby kačeny používaly pouze tohoto otvoru v plůtku.
4. JZD ručí za veškeré škody, které mohou vzniknout na březích mlýnského náhonu.
5. Po uplynutí povolovací lhůty JZD odstraní plůtek a uvede oba břehy do původního stavu.
Opis nebo průklep zápisu zašlete nám pro naši potřebu. Originál si ponechte.
Míru zdar.

Středomoravské mlýny
národní podnik
Brno - Běhounská čís. 10

Dědice 23. 10. 1957

Zápis o dohodě sjednané za účelem přístupu kačen k vodě mlýnského náhonu. Se strany jedné jako majitele Jaroslava Frice a uživatele Středomoravské mlýny národní podnik Brno - Běhounská 10, a na straně druhé - žadatele J.Z.D. - Dědice.

1. Povolení se udílí pouze na dobu jednoho roku, t.j. do konce října 1958.
2. JZD postaví na obou březích podél okraje vodní hladiny plůtek s jedním otvorem pro sestup a výstup kačen na pozemek JZD.
3. JZD Dědice bude samo dbáti, aby kačeny používaly pouze tohoto otvoru v plůtku.
4. JZD ručí za veškeré škody, které mohou vzniknout na březích mlýnského náhonu.
5. Po uplynutí povolovací lhůty JZD odstraní plůtek a uvede oba břehy do původního stavu.

Jednotné zemědělské družstvo
Vyškov - Dědice
pošta Vyškov II, okres Vyškov

Středomoravské mlýny
národní podnik mlýn
Dědice
Fric jaroslav

Technická zpráva, seznam služebností a výkaz majitelů pozemků s vodním dílem sousedících

Vodní dílo "Mlýn p. Josefa Frice"
v DĚDICÍCH č. 114
okres Vyškov.

Technická zpráva,
Seznam služebností
a
Výkaz majitelů pozemků
s vodním dílem sousedících.

29452/X/16
Předloženo při komisi
v Dědicích dne 15/IX 1932

Schvaluje se ve smyslu
výměru okresního úřadu ve Vyškově
ze dne 30. IX. 1932 čís. 33.746
Okresní hejtman:

Technická zpráva.

1. Popis vodního díla:
Mlýn čís. popisné 114 v DĚDICÍCH, okres Vyškov pozůstává z vlastní mlýnské budovy stavební parcela čís. 259 a čís. 260, jejichž majitelem je Josef Fric, Dědice čís. 114. Rovněž mlýnský náhon a odpad čís. p. 3996 je majetkem Josefa Frice, Dědice čís. 114. Toto vodní dílo zapsáno je ve staré vodní knize okresního úřadu ve Vyškově ve vložce čís. 103. V místech, kde mlýnský náhon odbočuje z říčky Hané, je zřízen betonový jez nově postavený a kolaudovaný dne (23/VI 1922) 3. listopadu 1920. Jak z nákresu patrno je pevná část jezu 9,50 m dlouhá (dle vodní knihy 9,35 m). Stavidlová část je 4,08 m a skládá se ze dvou stavidel, z nichž každé je 2 m světlosti, (dle vodní knihy 2,03 m a 1,86 m). Rám stavidel je železný a vytahovací zařízení na šroubový závit. Na levém břehu připojuje se jez ku pobřežní zdi od jezu dolu 30 m dlouhé a nahoru 9,50 m dlouhé. Stavidlová část jezu opírá se vpravo rovněž o zděný pobřežní pilíř, který vybíhá do šikmých křídel proti vodě 6,80 m délky a po vodě 3,05 m délky. Nad jezem tvoří říčka Haná jakousi nádrž až k silničnímu mostu 60 m délky a 30 m šířky. Z této nádrže při pravé straně asi ve stejné výši s jezem, odbočuje mlýnský náhon pomocí stavidla nápustného 1,65 m světlosti (dle vodní knihy 1,85 m). Stavidlo má dřevěný rám a dřevěné bednění po stranách a ve dně a bude v nejbližší době vyměněno dle nákresu. Mlýnský náhon je 654 m dlouhý a končí u mlýna vantroky, které jsou nově provedeny z betonu, současně s výstavbou turbinových komor při výměně mlýnských kol za turbiny. Původně byla ve mlýně čtyři kola na vrchní vodu. První kolo mělo Ø 3,65 m šířku 0,87 m, druhé Ø 3,65 m a šířku 0,87, třetí Ø 3,40 m a šířku 0,80 m. Vedle toho pro pilu bylo zde kolo Ø 3,92 a šířky 1,15 m. Na rohu mlýna zřízen je přes náhon železobetonový mostek 2 m světlosti a 0,93 m světlé výšky. Na tento mostek připojuje se při stěně mlýna betonová kašna tvaru lichoběžníkového 5,35 m dlouhá a 4,85 m široká. Z této kašny napouští se voda dvěma stavidly do turbinových komor. Levé stavidlo u mlýna má světlost 1,50 m a pravé u jalové výpustě má světlost 1,40 m. Obě stavidla mají rám železný, tabuli ze dřeva a vytahovací zařízení na převod z ozubených kol. V pravo od stavidel je jalová výpust ve formě stavidla 1,00 m světlosti s tabulí dřevěnou, rámem železným a vytahovací zařízení opět na převod z ozubených kol. Za nápustnými stavidly jsou dvě turbinové komory, z nichž levá u mlýna je 1,50 m široká, 1,55 m dlouhá, pravá komora je 1,40 m široká a 1,55 m dlouhá. Hloubka dna obou komor je 2,60 od prahu nápustných stavidel. Za turbinovými komorami je strojovna. Celkové uspořádání jest vyznačeno v příslušných nákresech.
Turbiny jsou soustavy Francisovy a konstruovány s ruční regulací s vodorovnou hřídelí. Menší turbina má průměr vnějšího kola 350 m/m a zařízena je pro užitečný spád 4,80 m a dává výkonnost 9,7 HP při spotřebě 200 litrů/l''. Větší turbina má oběžné kolo v průměru 350 m/m a její pracovní efekt při témž spádu 4,80 m a spotřebě vody 260 litrů/l '' je 13 HP. Oběma turbinami při plném otevření prochází tedy 465 litrů/l''. Odpadní kanál od turbin zřízený pod strojovnou je 1,70 m široký a 1,55 m vysoký. Mimo strojovny je odpad na délku 10,80 m až k mostu obezděn zbytky starých zdí bývalého podkolí mlýna. Pak následuje přes odpad zřízený most 5,7 m dlouhý, jehož pravá část je klenutá 1,80 m šířky a 2,20 m výšky v patce, druhá polovina mostu má místo klenby železobetonovou desku 35 cm silnou. Od mostu v délce 230 m ústí mlýnský odpad opět do říčky Hané, 170 m nad jezem mlýna paní Tomáškové v Dědicích.

2. Výškové zabezpečení vodního díla:
Dle hamovní listiny okresního hejtmanství ve Vyškově ze dne 31. 3. 1860 čís. 3278 osazen byl u jezu první ham, který je ve staré vodní knize podrobně popsán. Rovněž i místo, kde byl v zemi zasazen. Dne 2. září 1884 konáno ve mlýně úřední šetření za účelem zjištění objemu, míry a způsobu užívání vody pro zápis do vodní knihy. Při té příležitosti však již první hamovní kůl nalezen nebyl. Proto zřízeno hamovní znamení nové a sice vytesáno bylo do jednoho kvádru pravého, návodního pilíře mostu nad jezem, jak ve zvláštním nákrese vyznačeno. Toto znamení zachováno je podnes a při revisi vodního díla podepsaným v září 1930 bylo ho také při výškovém zaměření vodního díla použito, jak dále vyznačeno bude. Při komisionelním šetření za účelem postavení turbin u mlýna p. Josefa Frice v Dědicích, nařízeno bylo dle protokolu ze dne 29. října 1922 čís. 22.554/H, aby jak u jezu, tak u mlýna zřízena byla hamová značka ve smyslu nařízení z roku 1872. U mlýna pak mimo to nařízeno zasaditi vodní cejch snadno viditelný, který by udával dovolenou míru nadržení vody u mlýna. To se také stalo, jak při revisi vodního díla podepsaným bylo zjištěno. Oba nové hamy jak u jezu, tak u mlýna odkryty a zaměřeny. Ve zvláštním nákrese pak je vyznačen způsob, jak tyto hamy zřízeny a situativně vyznačeno, kde jsou k nalezení.
Nežli výsledky provedené nivelace budou zde uvedeny, dlužno ještě podotknouti, že mlýny p. Josefa Frice v Dědicích, mlýn paní Anežky Tomáškové v Dědicích a mlýn pana inž. Jaromíra Součka ve Vyškově tak navzájem souvisejí, že vzdutá voda u jezu p. inž. Jaromíra Součka zasahuje až do podkolí mlýna paní Tomáškové a vzdutá voda jezu paní Tomáškové zasahuje až do podkolí mlýna pana Frice. Z toho důvodu spojeny nivelačně všecky tyto tři mlýny a za východisko vzat ham u jezu p. inž. Jar. Součka ve Vyškově a sice kotou 100,00. Starý ham na mostním pilíři nad jezem p. Frice má pak kotu 111,329, nový ham u jezu má kotu 110,033 a ham u mlýna 109,472.
U jezu pak dále zjištěno:
1) Koruna jezu má koty - levá strana 109,391, střed 109,389 a pravá strana 109,389, tedy průměr 109,390. Je tedy o 1,939 m níže než ham na pilíře mostním (dle vod. knihy o 1,933 m). Nový ham u jezu je pak dle výše uvedeného o 1,296 m níže než hamová značka na pilíře mostu.
2) Koruna pevné části jezu je pak oproti novému hamu o 0,643 m níže. Dle vodní knihy je dovoleno používati u jezu nástavků 16 cm vysokých, a jelikož výška koruny jezu shoduje se až na 6 m/m se záznamem ve vodní knize, měla by býti výška nástavků 109,390 + 0,16 = 109,550. Nástavky na jezu skutečně zřízeny jsou a sice ve třech deskách, které se opírají o zapuštěné kolejnice do koruny jezu. Kolejnice mají vyčnívati na výšku nástavků z koruny jezu. Nivelací zjištěna kota všech želez stejná a sice 109,638, což je o 8 cm výše než dovoleno.
3) Prah stavidel u jezu má kotu 108,533, je tedy o 1,50 m níže než ham u jezu.
4) Vrchní hrana stavidel u jezu má býti ve stejné výši jako nástavky u jezu, shledáno však 109,769, tedy o 0,13 m vyšší.
5) Prah nápustného stavidla v náhoně má kotu 108,861, je tedy o 1,17 m níže než ham u jezu a o 2,47 m níže než hamovní značka na mostním pilíři, (dle vodní knihy o 2,44 m).
Ham u mlýna je dle uvedených výšek 109,472, tedy o 0,56 m níže než nový ham u jezu. Další výškové poměry u mlýna pak jsou:
1) Prah napouštěcích stavidel na turbiny má výšku 108,603, je tedy o 0,87 m níže než ham u mlýna.
2) Prah jalového stavidla je 108,361, je tedy o 1,11 m níže než ham.
Při úředním šetření na místě samém dne 12. července 1884 byla největší výška nadržené vody u mlýna nad prahem jalového stavidla určena 95 cm. Komisionelní jednání ohledně zřízení turbin místo původních kol udává v protokole ze dne 29. října 1922 čís. 22.534/H, že napnutí vody před mlýnem se nemění, ježto dle provedeného projektu turbin zůstal prah jalového stavidla ve výši starých stavidel. Má tedy býti největší výška nadržení vody u mlýna a zároveň vrchní hrana jalového stavidla 108,361 + 0,950 = 109,311, tedy o 0,16 m níže než ham u mlýna. Tabule jalového stavidla musí tedy míti výšku 95 cm a jalový odpad za stavidlem tak zřízen, aby při uzavřeném stavidle mohla voda přes vrchní hranu stavidla volně odpadati bez jakékoliv obsluhy a tím aby udržována byla dovolená výška nadržení vody u mlýna.Ve smyslu výše uvedeného protokolu osazen při revisi vodního díla podepsaným v září 1930 do betonové stěny u mlýna předepsaný cejch t.j. železná skoba, na které je centimetrové dělení a vyznačena výška dovoleného nadržení vody.
3) Dno turbinových komor má výšku 106,015, je tedy o 3,457 m níže než ham u mlýna.
4) Osa turbin má výšku 106,661, je tedy o 2,81 m níže než ham.
5) Dno odpadu pod turbinami má výšku 104,230, je tedy o 5,24 m níže než ham u mlýna. Koruna jezu paní Tomáškové v Dědicích, tedy sousedního po vodě má výšku 104,19, tedy je pouze o 4 cm níže než dno pod turbinami pana Frice.

3) Rozsah vodního práva:
Je dán množstvím vody, která proteče nápustným stavidlem v náhoně u jezu za předpokladu, že voda v Hané nadržena je do výše nástavků u jezu a za předpokladu stejnoměrného spádu mezi prahem stavidla nápustného a prahem jalového stavidla u mlýna.
Průtočná šířka nápustného stavidla dle vodní knihy je 1,85 m.
Vrchní hrana nástavků dle vodní knihy má výšku 109,550.
Prah stavidla nápustného v náhoně má dle vodní knihy výšku 108,89, takže voda protéká stavidlem výškou 109,55 - 108,89 = 0,66 m.
Rozdíl výšek prahu nápustného stavidla v náhoně u jezu a prahu jalového stavidla u mlýna je: 108,86 - 108,36 = 0,50 m, což na délku náhonu 650 m dává spád J = 0,77 ‰.
Průtočná plocha F = 1,85 x 0,66 = 1,22 m2
Omočený obvod O = 1,85 + (2 x 0,66) = 3,17
R = F/O = 1,22/3,17 = 0,38, √R = 0,616, n = 0,012, 1/n = 83,33
c = [23 + 1/n + 0,0015/J]/[1 + (23 + 0,0015/J) * n/√R] = [23 + 83,33 + 0,0015/0,00077]/[1 + (23 + 0,0015/0,00077) * 0,012/0,616] = 108,33/1,50 = 72,2
v = c x √RJ = 72,2 * √0,38 x 0,00077 = 1,23 m
Q = F * v = 1,22 x 1,23 = 1,50 m3/1'' = 1500 litrů/1'', kteréžto množství udává vodní právo mlýna. Množství to ovšem trvale na mlýn nepřitéká, neboť vodní stavy na říčce Hané jsou velice nestálé, a proto nové turbiny konstruovány na max. průtok vody 465 litrů/l'', kteréžto množství dle protokolu ze dne 29. října 1922 čís. 22.554/H odpovídá původnímu množství pro bývalá čtyři mlýnská kola. V důsledku toho bude nutno v případech, kdy přitéká plné množství vody, odlehčovati mlýnský náhon jalovým stavidlem u mlýna, kterým pak se musí vypouštěti 1500 - 450 = 1050 litrů/l'', a tu bylo by třeba vytáhnout stavidlo na výšku vyšetřenou dle následujícího výpočtu:

Q = a*b*m*√2gh = 1,00 x 0,5 x 0,6 x √2x 9,81 x 0,7 = 1,1 m3/l'', tedy stavidlo muselo by se otvírati na výšku 50 cm při maximálním přítoku vody, aby hladina v náhoně byla udržována i za tohoto přítoku v předepsané výši.
Majitel mlýna má právo volného přístupu ku všem zařízením, která se vodního práva týkají, jakož i volného přístupu za účelem čištění odpadu a náhonu, udržování a obnovy všech zařízení, jako stavidel, jezu aj. Při čistění získaný kal a štěrk má mlynář právo ukládati na cestu podél levého břehu mlýnského náhonu, jinde pak na oba břehy, a pokud jej nepotřebuje ku úpravě břehů a hrází, zůstane ležeti.
Majitel mlýna má právo dle své potřeby nadržovati vodu na dovolenou míru a nadrženou vodu pro pohon mlýna spotřebovati, anebo ji zplna vypustiti.
O vzniku vodního práva není záznamů. Vodní právo zakládá se na užívání od nepaměti a na skutečném nepopíratelném stavu.

4) Vnitřní zařízení mlýna:
Mlýn má čtyři válcové stolice obilní čís. 60, loupačku Kašparovou č. 2 a šroťák Ø 42 coulů. Následkem nestálosti vodní síly je instalován ve mlýně plynový motor o 30 HP, kterým se vodní síla buď doplňuje, aneb slouží ku pohonu pily.

Seznam služebností:

1) Majitel mlýna má za povinnost čistiti dno a udržovati břehy náhonu a odpadu tak, aby zabezpečen byl nerušený přítok a odtok vody. Rovněž má za povinnost udržovati všecka zařízení ku zdýmání a vypouštění vody, jako jez, stavidla a vantroky.
2) Dle vodní knihy má majitel mlýna povinnost udržovati oba dřevěné mosty přes náhon u mlýna. Most na rohu mlýna nahražen mostem železobetonovým 2 m světlosti a 93 cm průtočné výšky. Dle protokolu o komisionelním řízení ze dne 29. října 1922 čís. 22.554/H jest předložiti dodatečně plánek tohoto mostku s příslušným výpočtem jeho průtočného profilu. Mostek vyznačen je v příslušném nákrese a jeho průtočná kapacita při spádu náhonu 0,77 ‰ je následující:
Průtočná plocha F = 2,00 x 0,93 = 1,86 m2,
Omočený obvod O = 2,00 + (2 x 0,93) = 3,86 m,
R = F/O = 1,86/3,86 = 0,48, √R = 0,693, n = 0,012, 1/n = 83,33
c = [23 + 1/n + 0,0015/J]/[1 + (23 + 0,0015/J)*n/√R] = [23 + 83,33 + 0,0015/0,00077]/[1 + (23 + 0,0015/0,00077)*0,012/0,693] = 108,33/1,42 = 76,3
v = c x √RJ = 76,3 * √0,48 x 0,00077 = 1,45 m
Q = F * v = 1,86 x 1,45 = 2,7 m3/1'' = 1500 litrů/1'', má tedy mostek dvojnásobnou průtočnou kapacitu jako nápustné stavidlo v náhoně.
Druhý mostek je v km 0,615, je šikmý 2,20 m kolmé světlosti, 4 m délky a 95 cm výšky. Nosná konstrukce jsou traversy, mostovka z fošen a na těch štěrk. Pilíře jsou z kamenného zdiva.
3) Služebnost zřízení silničního mostku 2,30 m světlosti, 5 m délky a 60 cm výšky přes mlýnský náhon. Pilíře zděné z kamene, mostovka z fošen na traversách, vozovka ze štěrku.
4) V km 0,193, služebnost podvedení odpadního potrubí cementového Ø 15 cm pod mlýnským náhonem ze zahrady č. p. 157 (majitel Baňar Jan a Antonie, Dědice č. 83).
5) V km 0,443 - služebnost zaústění kanálové roury Ø 20 cm z prava z čís. p. 240 (majitel Školař Boh. a Marie, Dědice č. 103) ve hloubce asi 40 cm nade dnem náhonu.
6) Služebnost zřízení jednotlivých dřevěných lávek přes mlýnský náhon a sice:
v km 0,050 pro čís. parc. 149/1, Trávníček Bart. marie, Dědice č. 77,
[v km] 0,090 [pro čís. parc.] 150/1, Brunclík Ant. a Zdenka, [Dědice] č. 78,
[v km] 0,230 [pro čís. parc.] 159, Kotulán Alois a Rosalie, [Dědice] č. 85,
[v km] 0,280 [pro čís. parc.] 162, Michlíček Leop. Petronila, [Dědice] č. 88,
[v km] 0,490 [pro čís. parc.] 180, Tauš Frant. a Aloisie, [Dědice] č. 107,
[v km] 0,500 [pro čís. parc.] 181, Španěl Jan a Petronila, [Dědice] č. 108,
[v km] 0,520 [pro čís. parc.] 184, Kozárová Jenovéfa, [Dědice] č. 146,
[v km] 0,540 [pro čís. parc.] 185/1, Ceňková Kateř., Žeravice,
[v km] 0,550 [pro čís. parc.] 185/2, Hrda František, Dědice č. 231,
[v km] 0,560 [pro čís. parc.] 189, Novák Jos. a Filoména, Dědice č. 111,
[v km] 0,575 [pro čís. parc.] 190, Švec Petr a Marie, [Dědice] č. 112.

Seznam majitelů pozemků s vodním dílem sousedících:

čís. parc. st. 259: mlýn
[čís. parc. st.] 260: pila
[čís. parc. st.] 258: mlýn
[čís. parc.] -  3996: náhon
Majitel Josef Fric, Dědice, čís. 114,

[čís. parc.] 4011: Veřejný statek,
[čís. parc.] 3935/2: [Veřejný statek,]

[čís. parc.] 3993/1: řeka Haná, veřejný statek,
[čís. parc.] 3937: cesta - [veřejný statek,]
[čís. parc.] 1258: pastvina, obec Dědice,

[čís. parc.] 196: Fric Josef a Filoména, Dědice čís. 114,
[čís. parc.] 203/1: [Fric Josef a Filoména, Dědice čís. 114,]

[čís. parc.] 204: Školařová Františka, Dědice,
[čís. parc.] 191: [Školařová Františka, Dědice,]

[čís. parc.] 188: Novák Josef a Filoména, Dědice č. 111,

[čís. parc.] 187/2: Hrda František, [Dědice] č. 231,

[čís. parc.] 187/1: Ceňková Kateřina, Žeravice č. 117,

[čís. parc.] 183: Kulíšek Ondřej a Kateř. Dědice, čís. 109,

[čís. parc.] 182/2: Pitela Jindř. a Františka, [Dědice] čís. 214,
[čís. parc.] 182/1: [Pitela Jindř. a Františka, Dědice čís. 214,]

[čís. parc.] 179: Tauš Frant. a Aloisie, [Dědice čís.] 107,

[čís. parc.] 178: Vemola Vinc. a Marie, [Dědice čís.] 101,

[čís. parc.] 173: Štark Václav a Marie, [Dědice čís.] 102,

[čís. parc.] 4002: cesta - veřejný statek,

[čís. parc.] 144: Pastvina, obec Dědice,

[čís. parc.] 150/2: Brunclík Antonín a Zdenka, Dědice, čís. 78,

[čís. parc.] 149/2: Trávníček Bart. a Marie, [Dědice, čís.] 77,

[čís. parc.] 145/2: Tauš Jindřich, [Dědice, čís.] 76,

[čís. parc.] 145/1: Tauš Jindřich, [Dědice, čís.] 76,]

[čís. parc.] 149/1: Trávníček Bart. a Marie, [Dědice, čís.] 77,

[čís. parc.] 150/1: Brunclík Ant. a Zdenka, [Dědice, čís.] 78,

[čís. parc.] 151: Mikešová Anna a Antonie, [Dědice, čís.] 79,

[čís. parc.] 152: Brunclík Ant. a Zdenka, [Dědice, čís.] 78,

[čís. parc.] 156: Švec Frant. a Rosalie, [Dědice, čís.] 82,

[čís. parc.] 157: Baňar Jan a Antonie, Dědice, čís. 83,

[čís. parc.] 158: Hajzler Ant. a Kateřina, [Dědice, čís.] 84,

[čís. parc.] 159: Kotulán Alois a Rosalie, [Dědice, čís.] 85,

[čís. parc.] 160: Holub Frant. a Rosalie, [Dědice, čís.] 86,

[čís. parc.] 161: Slezáček Florián a Frtška, [Dědice, čís.] 87,

[čís. parc.] 162: Michlíček Leopold a Petr., [Dědice, čís.] 88,

[čís. parc.] 164: Kumr Frant. a Lucie, Dědice, č. 89,

[čís. parc. st.] 204: [Kumr Frant. a Lucie,] Dědice čís. 89,

[čís. parc.] 165/1: Holub Alois a Alžběta, [Dědice čís.] 90,

[čís. parc.] 166: Zodha Jan a Marie, [Dědice čís.] 91,

[čís. parc.] 167/1: Hlaváček Sebastian a Emilie, Dědice, č. 187,

[čís. parc.] 4003/1: cesta - veřejný statek,

[čís. parc. st.] 240: Školař Boh. a Marie, Dědice č. 103,

[čís. parc.] 174: [Školař Boh. a Marie, Dědice č. 103,]

[čís. parc.] 176: Španěl Ant. a Marie, [Dědice] č. 105,

[čís. parc.] 177: Španiel Emil a Barb., [Dědice] č. 106,

[čís. parc.] 180: Tauš Frant a Aloisie, [Dědice] č. 107,

[čís. parc.] 181: Španěl Jan a Petronila, [Dědice] č. 108,

[čís. parc.] 184: Kozárová Jenovéfa, [Dědice] č. 146,

[čís. parc.] 185/1: Ceňková Kateřina, Žeravice čís. 117,

[čís. parc.] 185/2: Hrda František, Dědice čís. 231,

[čís. parc.] 189: Novák Josef a Filoména, Dědice č. 111,

[čís. parc.] 190: Švec Petr a Marie, [Dědice] č. 112,

[čís. parc.] 205: Plhal Cyril a Alžběta, [Dědice] č. 113,

[čís. parc. st.] 414: Šindelka Tomáš, [Dědice] č. 246,

[čís. parc.] 812/12: [Šindelka Tomáš, Dědice] č. 246.

V Brně, dne 15. listopadu 1930.

Revize vodního díla čís. 114

OKRESNÍ ÚŘAD VE VYŠKOVĚ

Číslo: 33.746/X/16.

Dne 30. září 1932

Dědice, revise vodního díla čís. 114.

Výměr.

Panu Josefu F r i c o v i, mlynáři

v Dědicích čís. 114.

K Vaší žádosti provedl okresní úřad o předloženém revisním elaborátu Vašeho vodního díla čís. 114 v Dědicích, dne 15. září 1932 místní šetření s tímto výsledkem:
Popis vodního díla.
Mlýn v Dědicích p. č. 114, okres Vyškov, patří mlynáři Josefu Fricovi. Mlýn sestává z mlýnské budovy, stav. parc. 259 a č. 260. Mlýnský náhon a odpad mají parc. čís. 3996 a jejich majitelem jest mlynář Fric Josef. Vodní dílo zapsáno jest ve staré vodní knize u okresního úřadu ve Vyškově ve vložce 103. Voda na mlýn přivádí se z říčky Hané, parc. čís. 3993/1. Za tím účelem jest postaven v říčce pevný jez kolaudovaný 23. VI. 1922. Pevný jez má délku 9,50 m (dle staré vodní knihy byl 9,35 m). Stavidlové zařízení při jezu jest šířky 4,08 m, sestává ze dvou okenic o světlosti po 2 m, výšky 1,226 m (dle vodní knihy byla světlost 2,03 m a 1.86 m). Rám stavidel jest železný a okenice se vytahují šroubovými závěsy. Levý břeh jezu jest zavázán do pobřežního pilíře, délky 30 m na dolní části a nad jezem délky 9,50 m. Pravý břeh opírá se rovněž o zděné pobřežní zídky a to šikmě proti vodě o délce 6,80 m a po vodě o délce 3,05 m. Mlýnský náhon odbočuje vpravo ve stejné výši s korunou jezu.
Nápustné stavítko jest světlosti 1,85 m. Stavítko má železný rám a betonová křídla a vytahuje se šroubem. Mlýnský náhon jest délky 654 m, končí u mlýna betonovými vantrokami s připojením na turbinové komory, které jsou vyměněny za bývalou lednici. Ve mlýně byla původně 4 kola na vrchní vodu. První kolo mělo průměr 3,65 m, šířky 0,87 m, druhé v průměru 3,65 m, šířky 0,87, třetí kolo 3,40 m průměr a šířky 0,80 m, čtvrté kolo průměr 3,92 a šířku 1,15 m. Při rohu mlýna jest přes náhon zřízen železobetonový mostek světlosti 2 m, výšky 0,93 m. K tomuto navazuje se betonová kašna lichoběžníkových rozměrů 5,35 x 4,85 m. Z kašny napouští se voda dřevěnými stavítky do turbinových komor. Levé stavítko má světlost 1,50 m, pravé stavítko u jalové výpustě 1,40 m. Stavidla jsou osazena v železném rámu, vytahování stavidel děje se převodem ozubeným soukolím. Vpravo od stavidel jest jalová výpust světlosti 1 m s dřevěnou okenicí a železným rámem. Vytahování děje se na převod z ozubených kol. Za nápustními stavidly jsou dvě turbinové komory, levá šířky 1,50 m a délky 1,55 m, pravá šířky 1,40 m a délky 1,55 m. Hloubka komor jest 2,60 m. Za turbinami jest strojovna.
Turbiny jsou soustavy Francisovy s ruční regulací a vodorovnou hřídelí. Menší turbina má průměr 35 cm pro spád užitečný 4,80 m a výkonnosti 9,7 HP při spotřebě vody 200 l/sec. Větší turbina má průměr 35 cm, užitečný spád 4,80 a výkonnost 13,00 HP při spotřebě vody 260 l/sec. Celkem turbinami při plném otevření proteče 465 l/sec. Odpadní kanál pod strojovnou jest šířky 1,70 m a výšky 1,55 m. Odpad za strojovnou jest délky 10,80 m a jest obezděn. Za délkou 10,80 m jest překlenut mostem 5,7 m dlouhým, pravá strana jeho jest překlenuta na šířku 1,80 m a výšku 2,20 m. Druhá polovina mostu má železobetonovou desku síly 0,35 m. Mlýnský náhon zaúsťuje v délce 230 m do říčky Hané asi 170 m nad Splavem Tomáškové v Dědicích.
Výškové zabezpečení vodního díla:
Dle listin býv. okresního hejtmanství byl dne 31. března 1860 čís. 3278 osazen u jezu první ham. Dne 2. září 1884 bylo úřední jednání pro zápis do vodní knihy. Tehdy však ham nebyl nalezen. Zřízena byla proto hamová značka vytesaná do kamenného kvádru pravého návodního pilíře mostu nad jezem a to podélnou rýhou a označením : H V 1884/Flo Fric. Při komisi postavení turbin dne 23. VI. 1922 bylo nařízeno zříditi ham u jezu i u mlýna. Ham u jezu sestává z cementové roury 1 m dlouhé v průměru 50 cm, která vyplněna jest betonem a v ní osazen jest železný trn. Ham jest osazen na pravém břehu ve vzdálenosti 7 m od stavidel. Ham druhý jest u mlýna ve vzdálenosti 1 m od pravého rohu mlýna čís. 114 a jest to rovněž cementová roura v průměru 20 cm vyplněna betonem, v němž jest osazen železný trn. Mimo těchto výškových značek jest zřízen cejch pro zjištění dovolené výšky vody. Mlýn Josefa Frice v Dědicích, Anežky Tomáškové v Dědicích a Ing. J. Součka ve Vyškově mezi sebou vzájemně souvisejí, takže vzdutá voda u jezu Ing. Součka zasahuje do podkolí mlýna Tomáškové a vzdutá voda od mlýna Tomáškové do podkolí mlýna mlynáře Frice. Z toho důvodu jsou tyto mlýny průběžnou nivelací mezi sebou spojeny. Východisko vzato bylo od hamu u jezu Inž. Součka, jehož výška byla udána kotou 100,000 /:starý ham na pilíři u jezu Frice byl 111,329:/. Nový ham u jezu Frice má výšku 110,030 a u mlýna výšku 109,470.
S navázáním na ham u jezu mající kotu 110,030 byly dne 15. IX. 1932 průběžnou nivelací zjištěny následující výšky vodního díla:
Výška hamu u jezu ... 110,030
koruna jezu jako průměr ... 109,390
koruna pevné části jezu ... 109,370
prah stavidel u jezu ... 108,530
vrchní hrana stavidla jako nejvyšší nadržená hladina 109.66
prah nápustného stavidla ... 108,860
Jak nahoře bylo uvedeno jest osazen ještě další ham u mlýna, který průběžnou nivelací má kotu ... 109,470
hladina vody u cejchu jako nejvyšší dovolená výška ... 109,31
prah vypouštěcích stavidel u turbíny ... 108,600
prah jalového stavidla ... 108,360
dno turbinových komor ... 106,020
osa turbiny ... 106,660
dno odpadu pod turbinou ... 104,230
koruna jezu u mlýna Tomáškové ... 104,190.
V technické zprávě se udává, že dle vodní knihy dovoleny jsou nástavky 16 cm vysoké, které se opírají do kolejnic a koruny jezu. Dne 12. VII. 1884 zjištěna výška nadržené hladiny vody nad prahem jalového stavidla 0,95 m. Dle dalšího protokolu ze dne 24. VI. 1922 čís. 13.719/H se nadržení vody nezměnilo, neboť prah nebyl vyměněn.
Největší nadržená hladina vody u mlýna jest tudíž ... 108,360 + 0,95,
tudíž ... 109,310,
tedy níže o 0,16 m než ham u mlýna. Jalové stavítko má výšku 0,95 m a přepad je zařízen tak, aby se při uzavření mohla voda přelévati přes horní hranu stavítek bez jakékoliv obsluhy.
Pro kontrolu osazen byl ještě v roku 1930 v betonové stěně mlýna cejch, t.j. železná skoba s centimetrovým dělením, na které je vyznačena dovolená nejvyšší hladina vody.
Celkem dlužno konstatovati, že výšky vodního díla nebyly podstatně změněny a nemají na nynější stav zvláštního významného vlivu.
Rozsah vodního oprávnění
jest dán množstvím vody protékající nápustním stavítkem v náhonu u jezu za předpokladu nadržené vody do výše nástavků, stejnoměrného spádu mezi prahem nápustného stavidla a prahem jalového stavidla u mlýna. Průtočná šířka nápustného stavidla jest dle vodní knihy 1,85 m. Vrchní hrana nástavků dle vodní knihy má 109,550. Práh stavidla nápustného v náhoně dle vodní knihy jest 108,890, takže voda proteče stavidlem o výšce 109,550 - 108,890 = 0,66 m. Při rozdílu výšky prahu nápustního stavidla v náhonu u jezu a prahu jalového stavidla u mlýna jest 108,860 - 108,360 = 0,50 m při délce náhonu 650 m a spádu J = 0, 77 ‰. Na základě toho vypočteno bylo v průvodní zprávě množství vody Q = F x v. = 1,50 m3/sec. Toto množství vody není však stálé a proto nové turbiny zařízeny jsou na max. průtok 465 l/sec, které odpovídá protokolu ze dne 24. VI. 1922 čís. 13.719/H a které odpovídá původnímu množství pro bývalá 4 mlýnská kola. Při plném přítoku vody dlužno odlehčovati mlýnský náhon jalovým stavidlem a vypustiti množství vody 1500 - 450 = 1050 l/sec., což by podmiňovalo vytáhnouti stavidlo na výšku 50 cm pro max. přítok vody, aby hladina vodní byla normální nadrženou hladinou.
Práva a povinnosti:
1. Majitel mlýna má právo volného přístupu ku všem zařízením vodního díla jakož i přístupu ku odpadu a náhonu za účelem čistění a udržování jakož i k obnově stávajících objektů (stavidel, jezu, lávek, mostků atd.).
2. Majitel mlýna má právo získaný kal a štěrk ukládati na cestu podél levého břehu mlýnského náhonu a jinde pak na oba břehy a pokud tento nebude potřebovati k úpravě břehů a hrází může jej nechati ležeti.
3. Majitel mlýna má právo dle své potřeby nadržovati vodu na dovolenou míru a nadrženou vodu pro pohon mlýna spotřebovati aneb ji vypustiti.
Naproti tomu má majitel mlýna čís. 114 povinnost udržovati veškerá zařízení vodního díla v takovém stavu, aby nebyly zájmy veřejné dotčeny.
O založení vodního díla čís. 114 v Dědicích není listinných dokladů. Vodní právo stává zde od nepaměti a nebylo a není nikým popíráno a opírá se tudíž o tzv. starý stav.
Vodní síly používá se k hnaní turbin, které uvádějí v pohyb mlýnské zařízení pozůstávající ze 4 mlýnských válcových stolic čís. 60, loupačky Kašparovy č. 2 a šroťáku.
Jako náhradní síly používá se plynového motoru o 30 HP.
Majitel mlýna jest dále povinen čistiti dno a udržovati břehy náhonu a odpadu tak, aby zabezpečen byl nerušený přítok a odtok vody.
Dle vodní knihy a předložené technické zprávy revisního elaborátu má majitel mlýna čís. 114 povinnost udržovati mostky přes náhon u mlýna.
Při jednání bylo zjištěno, že most v km 0,420 náhonu leží na obecní cestě parc. čís. 4003/1, 4002 kat. území obce Dědice a udržuje tento most obec Dědice, což potvrzuje i přítomný zástupce obce.
Most v km 0,610 náhonu mlýna čís. 114 leží na obecní cestě parc. čís. 3935/2 a udržovali tento most mlynář s obcí Dědicemi společně. K tomu podotkl majitel mlýna čís. 114, že dnes jsou v okolí mlýna nová obytná stavení (č. 246 a 288) a parc. čís. 115 bylo rozděleno na nová dvě pop. čísla a to 115 a 380, takže most na obecní cestě parc. čís. 3935/2 měla by udržovati obec.
Přítomný zástupce obce podotkl, že záležitost tuto musí projednati obecní zastupitelstvo a nemůže proto sám k tomuto prohlášení mlynáře zaujmouti určité stanovisko.
Majitel mlýna čís. 114 trpí dobrovolně:
1. podvedení odpadního potrubí cementového průměru 15 cm pod mlýnským náhonem ze zahrady parc. čís. 157 (Baňar Jan a Antonína z Dědic čís. 83),
2. zaústění kanalových rour průměru 20 cm z domu pop. čís. 240 (Školař Bohumil a Marie, Dědice čís. 103),
3. položení lávek přes mlýnský náhon u těchto parc. čís. 149/1, 150/1, 159, 162, 180, 181, 184, 185/1, 185/2, 189, 190 kat. území Dědice.
Jeden exemplář revisního elaborátu - opatřený příslušnou schvalovací doložkou se připojuje.
Jakmile tento výměr nabude právní moci, bude na jeho podkladě proveden zápis do vodní knihy.
Výlohy přezkoušecí obnášejí 242 Kč 80 h a tento obnos buď zaplacen přiloženou složenkou do 15 dnů po pravoplatnosti tohoto výměru.
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů, ode dne následujícího po dni doručení počítaje, podati u okresního úřadu ve Vyškově odvolání k zemskému úřadu v Brně.
Okresní hejtman: