Zobrazují se příspěvky se štítkemMapová díla. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemMapová díla. Zobrazit všechny příspěvky
Systém S-1952, mapa z roku 1959
Následující ukázky oblasti mlýnského potoka jsou výřezy ze snímků obtazovky - pohled na mapu, kterou poskytuje na svých stránkách ÚAZK - Ústřední archiv zeměměřictví a katastru; Archivní mapy ÚAZK. Je ze souboru topografických map v systému S-1952. Před lety jsem si objednal v ÚAZK uchovávané mapy k tomuto území, které mi byly vytištěny a poslány poštou. Tato byla mezi nimi, ale byla černobílá. Mapováno v roce 1959. Tištěno v roce 1965. Zajímavá je tato mapa z hlediska umístění značky soutoku mlýnského potoka a řekou Hanou, která odpovídá jeho zachycení na mapě III. vojenského mapování, projektové dokumentaci k vodnímu dílu, projektům regulace řeky Hané v Dědicích.
Zachycení mlýna na indikační skice
Z roku 1826 jsou výřezy ze čtvrtek indikační skici k Dědicím. Originály jsou uloženy v Moravském zemském archivu v Brně (fond D 9 Indikační skicy) a jsou ve zdigitalizované podobě dostupné k prohlížení přes odkaz na stránkách mza.cz, který vede na stránky www.mza.cz/indikacniskici. Ústřední archiv zeměměřičství a katastru zpřístupňuje Císařské povinné otisky map stabilního katastru.
Pohled na Dědice s horní částí mlýnského potoka.
Pohled na tehdejší okraj zastavěné oblasti katastru Dědic s mlýnem, který tehdy provozoval Josef Kummer, a s dolní částí mlýnského potoka - odpadem.
Totéž. Menší měřítko. Intravilán obce.
Pro ilustraci situace mlýnského potoka vedoucího od splavu k a od mlýna nacházejícího se pod mlýnem výše (později označovaného jako mlýn paní Anežky Tomáškové). Osada Pazderna. Intravilán s detailem začátku tohoto náhonu. Viz barva linky, která na mapě II. vojenského mapování tento mlýnský potok zachycuje.
Následující text byl převzat z těchto stránek věnovaných zpřístupnění indikačních skic téměř celý, a byl jen mírně upravený, kde to bylo stylisticky potřeba, kvůli návaznosti textu. O indikačních skicách se zde píše:
Indikační skici
Císařským patentem z 23. prosince 1817 bylo ustanoveno vyhotovení nového katastru, který do historie vstoupil pod názvem „Stabilní katastr“. Kvůli přesné pozemkové dani, která se vyměřovala podle čistého výnosu z půdy, vzniklo v letech 1824 – 1830 a 1833 – 1835 na Moravě jedinečné mapové dílo, které je svou precizností a vynikající právní úrovní stále vzorem pro moderní katastry.
První soustavné zmapovaní obcí celé země prováděly tzv. „Mapovací komise“, složené z vědecky vzdělaných a prakticky zacvičených zeměměřičů vojenského a civilního stavu.
S podrobným měřením krajiny byla z rozpracované originální mapy odvozena její kopie tzv. „Indikační skica“, příruční mapa v barevném provedení, upravená přímo pro praktické používání v terénu. Byla zpracována podle stejných zásad jako originál s doplněním jmen držitelů pozemků, čísel domů, druhů pěstovaných kultur, vlastností parcel a čísel mezníků na hranici obce. Porovnáním indikační skici se skutečností byl posléze ověřen správný výsledek měření.
Svou podrobností, zpřesňujícím vybarvením podle porostu a kultur a faktografickými poznámkami podávají indikační skici velmi přesný doklad o dobové krajině, hospodářství a demografii a mnoha dalších historických a zeměpisných záležitostech.
Císařské otisky
Výsledkem katastrálního měření vznikly „Originální mapy stabilního katastru“ ze kterých byl vyčleněn povinný výtisk určený k archivaci tzv. Císařský otisk.
(...)
Použitá literatura:
Bumba J., České katastry od 11. do 21. století, Praha, 2007.
Matoušová D., Stabilní katastr – indikační skici, Inventář, Brno, 1970.
Radimský J., Průvodce po Státním archivu v Brně, Brno: Státní archiv v Brně, 1955.
Český úřad zeměměřický a katastrální [online], 2010 [cit. 2010-04-27]. Dostupné z WWW: www.cuzk.cz.
Tyto historické katastrální mapy se staly jedinečným dokumentem o obcích.
Indikační skici byly pro každou obec a její katastrální území vyhotoveny po sekcích na formátech A3, v měřítku 1:2880. Pouze indikační skici protáhlých (půdorysně rozlehlých horských obcí) byly vytýčeny v měřítku 1:5760.
Indikační skici měly ve své době napomoct k vyhotovení definitivního parcelního protokolu a později sloužit jako pomůcka při odhalování výnosů jednotlivých pozemků. Výška výnosu sloužila k vyměření pozemkové daně. Mapy byly zpracovány tak, aby se mohla podle nich provést konečná očitá prohlídka všech parcel v obci a aby se dalo porovnat, zda vskutku zachycují skutečný stav katastru i jednotlivých parcel.
Tehdy, po ukončení obchůzky v terénu, potvrdili všichni přítomní z obce správnost skic a od té chvíle v nich nesmělo být nic měněno. Staly se podkladem pro originály katastrálních map. I s odstupem let je přesnost těchto map obdivuhodná.
Legenda
U každé parcely byla uváděna: jména držitelů*
domovní číslo (černě)
parcelní číslo (červeně)
zděné budovy jsou v mapových listech vybarveny červeně (hlavní vstup a průčelí, zvýrazněné zesílenou čarou)
dřevěné stavby žlutě
vody modře
zahrady, louky, pastviny v odstínech zelené
vinohrady fialově
lesy tmavošedě
Tón barev byl odvozen z přímého pohledu v přírodě, takže vše co je zaznamenáno v mapách může být každému srozumitelné. Pozdější změny jsou patrny z originálu mapových listů (červená šrafování). Kromě barevného značení obsahovaly indikační skici i černobílé symboly. Např.:
Oede (něm.) = neplodná půda
G. Oede = Gemeinde Oede = neplodná půda patřící obci
W (něm.) = Wiese = louky
GW = Gemeindewiese = obecní louky
A (něm.) = Acker = pole.
Mapy obsahovaly i značku pro mokřiny, bažiny, podmáčené louky (přerušované, krátké, vodorovné čárky). Stromy i keře byly odlišeny symbolem, rovněž tak stromořadí podél cest.
Značky, dosti pracné, se snažily kreslířsky vystihnout předměty, které znázorňovaly. Indikační skici a první mapy stabilního katastru z I. pol. 19. století na svou dobu překvapují komplexností. Tento cenný dokument lze využít dnes zejména při všech projektových pracích v katastrálních územích obcí (územní plány, územní systémy ekologické stability, pozemkové úpravy aj.
Zobrazuje:
Zastavěné území obcí
charakter zástavby, identifikace půdorysné stopy zaniklých objektů, umístění historického jádra obce a srovnání hlavních směrů
stavebního rozvoje obce, trasy dopravních komunikací a záhumenních polních cest, vodoteče a plochy nezastavitelné.
Celé katastrální území obcí
jména vlastníků pozemků, druhy pěstovaných kultur, stav lučních a lesních porostů, vodní plochy v krajině - zaniklé vodoteče, identifikace obecní půdy, orientační přehled o původní parcelaci katastru aj..
Citováno podle:
Podzimková J., Mistrovské mapy obcí a pozemkové úpravy v českých zemích, Praha: Ministerstvo zemědělství, 1994. 74 s.
____________
*) Zejména u menších parcel a domů majitel nebývá uveden. Na mapách reambulovaných (cca 70.léta) nejsou majitelé většinou uváděni vůbec. Je uváděno pouze parcelní číslo. K indikačním skicám se vztahují tzv. „katastrální operáty“, kde je ke každému pozemku uveden vlastník, číslo domu, stručný popis nemovitosti a další hospodářské údaje. Fond Katastrální operáty stabilního katastru naleznete v Moravském zemském archivu v v Brně pod značkou fondu D10.
Pohled na Dědice s horní částí mlýnského potoka.
Pohled na tehdejší okraj zastavěné oblasti katastru Dědic s mlýnem, který tehdy provozoval Josef Kummer, a s dolní částí mlýnského potoka - odpadem.
Totéž. Menší měřítko. Intravilán obce.
Pro ilustraci situace mlýnského potoka vedoucího od splavu k a od mlýna nacházejícího se pod mlýnem výše (později označovaného jako mlýn paní Anežky Tomáškové). Osada Pazderna. Intravilán s detailem začátku tohoto náhonu. Viz barva linky, která na mapě II. vojenského mapování tento mlýnský potok zachycuje.
Následující text byl převzat z těchto stránek věnovaných zpřístupnění indikačních skic téměř celý, a byl jen mírně upravený, kde to bylo stylisticky potřeba, kvůli návaznosti textu. O indikačních skicách se zde píše:
Indikační skici
Císařským patentem z 23. prosince 1817 bylo ustanoveno vyhotovení nového katastru, který do historie vstoupil pod názvem „Stabilní katastr“. Kvůli přesné pozemkové dani, která se vyměřovala podle čistého výnosu z půdy, vzniklo v letech 1824 – 1830 a 1833 – 1835 na Moravě jedinečné mapové dílo, které je svou precizností a vynikající právní úrovní stále vzorem pro moderní katastry.
První soustavné zmapovaní obcí celé země prováděly tzv. „Mapovací komise“, složené z vědecky vzdělaných a prakticky zacvičených zeměměřičů vojenského a civilního stavu.
S podrobným měřením krajiny byla z rozpracované originální mapy odvozena její kopie tzv. „Indikační skica“, příruční mapa v barevném provedení, upravená přímo pro praktické používání v terénu. Byla zpracována podle stejných zásad jako originál s doplněním jmen držitelů pozemků, čísel domů, druhů pěstovaných kultur, vlastností parcel a čísel mezníků na hranici obce. Porovnáním indikační skici se skutečností byl posléze ověřen správný výsledek měření.
Svou podrobností, zpřesňujícím vybarvením podle porostu a kultur a faktografickými poznámkami podávají indikační skici velmi přesný doklad o dobové krajině, hospodářství a demografii a mnoha dalších historických a zeměpisných záležitostech.
Císařské otisky
Výsledkem katastrálního měření vznikly „Originální mapy stabilního katastru“ ze kterých byl vyčleněn povinný výtisk určený k archivaci tzv. Císařský otisk.
(...)
Použitá literatura:
Bumba J., České katastry od 11. do 21. století, Praha, 2007.
Matoušová D., Stabilní katastr – indikační skici, Inventář, Brno, 1970.
Radimský J., Průvodce po Státním archivu v Brně, Brno: Státní archiv v Brně, 1955.
Český úřad zeměměřický a katastrální [online], 2010 [cit. 2010-04-27]. Dostupné z WWW: www.cuzk.cz.
Tyto historické katastrální mapy se staly jedinečným dokumentem o obcích.
Indikační skici byly pro každou obec a její katastrální území vyhotoveny po sekcích na formátech A3, v měřítku 1:2880. Pouze indikační skici protáhlých (půdorysně rozlehlých horských obcí) byly vytýčeny v měřítku 1:5760.
Indikační skici měly ve své době napomoct k vyhotovení definitivního parcelního protokolu a později sloužit jako pomůcka při odhalování výnosů jednotlivých pozemků. Výška výnosu sloužila k vyměření pozemkové daně. Mapy byly zpracovány tak, aby se mohla podle nich provést konečná očitá prohlídka všech parcel v obci a aby se dalo porovnat, zda vskutku zachycují skutečný stav katastru i jednotlivých parcel.
Tehdy, po ukončení obchůzky v terénu, potvrdili všichni přítomní z obce správnost skic a od té chvíle v nich nesmělo být nic měněno. Staly se podkladem pro originály katastrálních map. I s odstupem let je přesnost těchto map obdivuhodná.
Legenda
U každé parcely byla uváděna: jména držitelů*
domovní číslo (černě)
parcelní číslo (červeně)
zděné budovy jsou v mapových listech vybarveny červeně (hlavní vstup a průčelí, zvýrazněné zesílenou čarou)
dřevěné stavby žlutě
vody modře
zahrady, louky, pastviny v odstínech zelené
vinohrady fialově
lesy tmavošedě
Tón barev byl odvozen z přímého pohledu v přírodě, takže vše co je zaznamenáno v mapách může být každému srozumitelné. Pozdější změny jsou patrny z originálu mapových listů (červená šrafování). Kromě barevného značení obsahovaly indikační skici i černobílé symboly. Např.:
Oede (něm.) = neplodná půda
G. Oede = Gemeinde Oede = neplodná půda patřící obci
W (něm.) = Wiese = louky
GW = Gemeindewiese = obecní louky
A (něm.) = Acker = pole.
Mapy obsahovaly i značku pro mokřiny, bažiny, podmáčené louky (přerušované, krátké, vodorovné čárky). Stromy i keře byly odlišeny symbolem, rovněž tak stromořadí podél cest.
Značky, dosti pracné, se snažily kreslířsky vystihnout předměty, které znázorňovaly. Indikační skici a první mapy stabilního katastru z I. pol. 19. století na svou dobu překvapují komplexností. Tento cenný dokument lze využít dnes zejména při všech projektových pracích v katastrálních územích obcí (územní plány, územní systémy ekologické stability, pozemkové úpravy aj.
Zobrazuje:
Zastavěné území obcí
charakter zástavby, identifikace půdorysné stopy zaniklých objektů, umístění historického jádra obce a srovnání hlavních směrů
stavebního rozvoje obce, trasy dopravních komunikací a záhumenních polních cest, vodoteče a plochy nezastavitelné.
Celé katastrální území obcí
jména vlastníků pozemků, druhy pěstovaných kultur, stav lučních a lesních porostů, vodní plochy v krajině - zaniklé vodoteče, identifikace obecní půdy, orientační přehled o původní parcelaci katastru aj..
Citováno podle:
Podzimková J., Mistrovské mapy obcí a pozemkové úpravy v českých zemích, Praha: Ministerstvo zemědělství, 1994. 74 s.
____________
*) Zejména u menších parcel a domů majitel nebývá uveden. Na mapách reambulovaných (cca 70.léta) nejsou majitelé většinou uváděni vůbec. Je uváděno pouze parcelní číslo. K indikačním skicám se vztahují tzv. „katastrální operáty“, kde je ke každému pozemku uveden vlastník, číslo domu, stručný popis nemovitosti a další hospodářské údaje. Fond Katastrální operáty stabilního katastru naleznete v Moravském zemském archivu v v Brně pod značkou fondu D10.
Zachycení mlýna na mapě II. vojenského mapování
Následující obrázky jsou výřezy z mapy II. vojenského mapování, 1836-1852, Morava, mapový list O_9_III. Citace: © 2nd Military Survey, Section No. O_9_III, Austrian State
Archive/Military Archive, Vienna, © Laboratoř geoinformatiky Univerzita
J.E. Purkyně - http://www.geolab.cz, © Ministerstvo životního prostředí
ČR - http://www.env.cz. Tuto mapu na internetu naleznete na stránkách oldmaps.geolab.cz.
Pohled na Dědice. Mapa není tak ostrá jako u III. vojenského mapování. V části, kde na mapě III. vojenského mapování vidíme zřetelně odpad náhona a jeho zakončení před osadou Pazderna, se zde můžeme dohadovat, jestli těsně vedle nějaké polní cesty a řeky Hané probíhá ještě mlýnský potok. Jestli ovšem ta nahnědlá linka vůbec představuje polní cestu. Můžeme to srovnat s tím, co v tom místě vidíme na daleko zřetelnější mapě III. mapování, s tím, jak vypadá podobně nahnědlá linka o kousek dál, která je na mapě III. vojenského mapování jasně mlýnským potokem mlýna označovaného ve 20. století jako mlýn paní Anežky Tomáškové. Ale také klidně můžeme vidět v tom nepatrném vlasovém tahu někde na úrovni místa, kde náhon končí na mapě stabilního katastru, maličký důkaz, že v době tohoto II. vojenského mapování byl mlýnský potok zakončen pořád ještě tam.
(Následující text byl převzat ze stránek oldmaps.geolab.cz.)
II. vojenské mapování - Františkovo
1836-1852, měřítko 1: 28 800
Jeho vzniku předcházela vojenská triangulace, která sloužila jako geodetický základ tohoto díla, oproti I. vojenskému mapování můžeme tedy sledovat zvýšenou míru přesnosti. Podkladem byly mapy Stabilního katastru v měřítku 1 : 2 880, což mělo také pozitivní vliv na přesnost map. Z výsledků tohoto mapování byly odvozeny mapy generální (1: 288 000) a speciální (1: 144 000).
Obsah mapy je v podstatě totožný s I. vojenským mapováním, přidány byly pouze výšky trigonometrických bodů (ve vídeňských sázích), avšak zobrazovaná situace se velmi liší. Mapy II. vojenského mapování vznikaly v době nástupu průmyslové revoluce a rozvoje intenzivních forem zemědělství, kdy vzrostla výměra orné půdy za 100 let o 50% a lesní plochy dosáhly u nás historicky nejmenšího rozsahu.
Pohled na Dědice. Mapa není tak ostrá jako u III. vojenského mapování. V části, kde na mapě III. vojenského mapování vidíme zřetelně odpad náhona a jeho zakončení před osadou Pazderna, se zde můžeme dohadovat, jestli těsně vedle nějaké polní cesty a řeky Hané probíhá ještě mlýnský potok. Jestli ovšem ta nahnědlá linka vůbec představuje polní cestu. Můžeme to srovnat s tím, co v tom místě vidíme na daleko zřetelnější mapě III. mapování, s tím, jak vypadá podobně nahnědlá linka o kousek dál, která je na mapě III. vojenského mapování jasně mlýnským potokem mlýna označovaného ve 20. století jako mlýn paní Anežky Tomáškové. Ale také klidně můžeme vidět v tom nepatrném vlasovém tahu někde na úrovni místa, kde náhon končí na mapě stabilního katastru, maličký důkaz, že v době tohoto II. vojenského mapování byl mlýnský potok zakončen pořád ještě tam.
(Následující text byl převzat ze stránek oldmaps.geolab.cz.)
II. vojenské mapování - Františkovo
1836-1852, měřítko 1: 28 800
Jeho vzniku předcházela vojenská triangulace, která sloužila jako geodetický základ tohoto díla, oproti I. vojenskému mapování můžeme tedy sledovat zvýšenou míru přesnosti. Podkladem byly mapy Stabilního katastru v měřítku 1 : 2 880, což mělo také pozitivní vliv na přesnost map. Z výsledků tohoto mapování byly odvozeny mapy generální (1: 288 000) a speciální (1: 144 000).
Obsah mapy je v podstatě totožný s I. vojenským mapováním, přidány byly pouze výšky trigonometrických bodů (ve vídeňských sázích), avšak zobrazovaná situace se velmi liší. Mapy II. vojenského mapování vznikaly v době nástupu průmyslové revoluce a rozvoje intenzivních forem zemědělství, kdy vzrostla výměra orné půdy za 100 let o 50% a lesní plochy dosáhly u nás historicky nejmenšího rozsahu.
Zachycení mlýna na mapě I. vojenského mapování
Následující obrázky jsou výřezy z mapy I. vojenského mapování, 1764-1768 a 1780-1783 (rektifikace), Morava, mapový list č. 66. Citace: ©
1st Military Survey, Section No. 66, Austrian State
Archive/Military Archive, Vienna, © Laboratoř geoinformatiky Univerzita
J.E. Purkyně - http://www.geolab.cz, © Ministerstvo životního prostředí
ČR - http://www.env.cz. Tuto mapu na internetu naleznete na stránkách oldmaps.geolab.cz.
Výřezy zachycují více a méně přiblížený pohled na část listu mapy s Dědicemi a jednou pro srovnání vzdáleností také s okrajovou částí Vyškova. Na prvním a třetím záběru je vlevo vidět mlýn označovaný ve 20. století jako Krajčův mlýn, pod ním nalevo mlýn označovaný v 19. století jako Klevetův mlýn a ve 20. století jako Suchánkův mlýn. Kousek nad písmenem z v názvu městečka v němčině (Dieditz) se nachází objekty mlýna označovaného od druhé poloviny 19. století jako Fricův mlýn. Dále za ním vpravo je na prvním a druhém výřezu vidět mlýn označovaný v na těchto stránkách zveřejněných dokumentech z 20. století jako mlýn paní Anežky Tomáškové.
Výřezy zachycují více a méně přiblížený pohled na část listu mapy s Dědicemi a jednou pro srovnání vzdáleností také s okrajovou částí Vyškova. Na prvním a třetím záběru je vlevo vidět mlýn označovaný ve 20. století jako Krajčův mlýn, pod ním nalevo mlýn označovaný v 19. století jako Klevetův mlýn a ve 20. století jako Suchánkův mlýn. Kousek nad písmenem z v názvu městečka v němčině (Dieditz) se nachází objekty mlýna označovaného od druhé poloviny 19. století jako Fricův mlýn. Dále za ním vpravo je na prvním a druhém výřezu vidět mlýn označovaný v na těchto stránkách zveřejněných dokumentech z 20. století jako mlýn paní Anežky Tomáškové.
Situace zakreslená v mapě vypadá tak, jak ji vidíte, jakoby mlýnský potok do Hané vůbec neodbočil a pokračoval rovnou dál k tzv. mlýnu paní Anežky Tomáškové. Z našeho dnešního pohledu by musela tehdy Haná jít o kus jinudy. Mapu tak považuju z pohledu dnešních nároků na přesnost mapového díla za méně věrnou skutečnosti průběhu Hané - dokud se ovšem z jiné mapy, která by byla tak stará a podrobná nebo radši podrobnější nedozvíme něco jiného. Řeky meandrují, sem tam se opakovaně vyskytla nějaká ta povodeň, třeba jednou za deset let, nebo větší voda, ale protože žiju v dnešní době, tak je pro mě až takový pohyb koryta řeky Hané těžko představitelný.
Celou oblast si lze v pěkných barvách prohlížet i na stránce mapového serveru mapire, kde nalezneme pěkně seskládanou celou Moravu. Stačí posunovat mapou, abychom viděli širší okolí Dědic. Při zkoumání si můžeme uvědomit, kde je nakreslen kostel, radnice, fara, náměstí (dnes náměstí Svobody), rozpoznáme některé dědické ulice nebo jejich části (dnešní Dědické, Revoluční, U Mlýna, Morávkovy, také prostor dnešní Potoční, Kopřivovy, Doktora Růžičky, Závodí), cesty, dvůr, mlýny, mlýnské potoky, osady Pazderna, Hamiltony.
(Následující text byl převzat ze stránek oldmaps.geolab.cz.
I. vojenské mapování – josefské
1764-1768 a 1780-1783 (rektifikace), měřítko 1: 28 800
Jeho podkladem se stala Müllerova mapa zvětšená do měřítka 1: 28 800. Důstojníci vojenské topografické služby projížděli krajinu na koni a mapovali metodou "a la vue", česky to zní méně vznešeně - "od oka", tj. pouhým pozorováním v terénu. Jeden důstojník za léto zmapoval až 350 km2. Před mapováním nebyla z finančních a časových důvodů vybudována síť přesně a astronomicky určených trigonometrických bodů. Proto pokusy o sestavení přehledné mapy monarchie, bez její kvalitní geometrické kostry, skončily neúspěšně. Kresba nešla jednoznačně napojit, bortila se, či překrývala.
Velká pozornost byla věnována komunikacím (rozlišeny podle sjízdnosti - císařské silnice aj.), řekám, potokům i umělým strouhám, využití půdy (orná půda, louky, pastviny atd.) i různým typům budov - kostely, mlýny. Díky barevnému rozlišení jednotlivých složek (mapy byly ručně kolorovány) je lze snadno identifikovat.
Současně s kresbou map vznikal vojensko-topografický popis území obsahující informace co v mapě nebyly - viz šířka a hloubka vodních toků, stav silnic a cest, zásobovací možností obcí, aj. Tento materiál jen pro území Čech sestává z 19 rukopisných svazků.
Na okraji každého listu je seznam obcí a kolonky pro doplnění počtu obyvatel, koní apod. Na některých listech tato čísla chybí, můžeme je však najít ve výše zmíněném vojensko-topografickém popise.
Význam I. vojenského mapování spočívá nejen v jeho podrobnosti, měřítku a téměř vyčerpávajícím písemném operátu, ale též v době jeho zhotovení. Zachycuje území Čech, Moravy a Slezska jako celek v době před nástupem průmyslové revoluce, v době největšího rozkvětu kulturní barokní krajiny a její nejvyšší diverzity.
Zachycení mlýna na mapě III. vojenského mapování
Následující obrázky jsou výřezy z mapy III. vojenského mapování, 1876-1878 (Morava a Slezsko), 1 : 25 000, mapový list 4258_3. Citace: © 3nd Military Survey, Section No. 4258_3, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna, © Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně - http://www.geolab.cz, © Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz. Tuto mapu na internetu naleznete na stránkách oldmaps.geolab.cz.
Pohled na Dědice a Vyškov. Na záběru je vidět Fricův mlýn a mlýnský potok. Dále za ním je mlýn označovaný v na těchto stránkách zveřejněných dokumentech z 20. století jako mlýn paní Anežky Tomáškové, a mlýnský potok k němu.
Pohled na Dědice. Na záběru je vidět Krajčův mlýn a mlýnský potok a začátek mlýnského potoka k Fricovu mlýnu (horní část náhonu).
Pohled na Dědice. Na záběru je vidět Fricův mlýn a mlýnský potok (náhon a odpad). Na obrázku je zřetelně vidět, že odpad mlýnského potoka pod mlýnem je zachycen delší, než jak jej (jeho zakončení) zachycuje mapa stabilního katastru z 20. let 19. století.
Pohled na Dědice. Na záběru je vidět dolní část náhonu Fricova mlýna - zakončení odpadu od mlýna v oblasti nad osadou Pazderna, a dále za ním následující mlýnský potok k mlýnu Anežky Tomáškové a odpad od něj.
Pohled na kraj Dědic, mlýn Anežky Tomáškové (v levém horním rohu) a odpad od něj a část Vyškova za železniční tratí.
Pohled na Hanou protékající Vyškovem.
(Následující texty byly převzaty ze stránek oldmaps.geolab.cz.
III. vojenské mapování - Františko-josefské
1876-1878 (Morava a Slezsko), 1877-1880 (Čechy) , měřítko 1 : 25 000
Jelikož Františkovo mapování již nestačilo požadavkům armády rakouské monarchie na přesné a hlavně aktuální mapy, r. 1868 rakouské ministerstvo války rozhodlo o mapování novém. Jeho podkladem se opět staly katastrální mapy, oproti II. vojenskému mapování je vylepšeno znázornění výškopisu – nejen šrafami, ale také vrstevnicemi a kótami. Výsledkem mapování jsou kolorované tzv. topografické sekce, z nichž přetiskem vznikly mapy speciální (1 : 75 000) a generální (1 : 200 000), které již byly tištěny černobíle.
Po vzniku samostatného Československa byly mapy předány z Vídně Vojenskému zeměpisnému ústavu v Praze. Zatímco speciální mapy byly reambulovány a hojně používány nejen v armádě až do roku 1956, původní kolorované sekce zmizely ze zorného pole kartografické veřejnosti. Po mnoha letech se podařilo část mapování dohledat a v prostředí aplikace Zoomify vizualizovat. Mapové listy v počtu 234 se v minulém roce neočekávaně objevily v Mapové sbírce UK Praha a jejich digitalizaci provedla Agentura ochrany přírody a krajiny – pracoviště Brno. Z přehledu existujících mapových listů – obrázek – je patrné, že nemalá část chybí. Pokud někdo z uživatelů ví o existence chybějících mapových listů a byl by ochoten list(y) zapůjčit k naskenování, laboratoř a nejen ona to velmi uvítá a doplní do aplikace.
O projektu zpřístupnění mapových děl se na stránkách píše:
Laboratoř geoinformatiky Fakulty životního prostředí Univerzity J.E.Purkyně v Ústí nad Labem (dále laboratoř) se ve své vědecké činnosti orientuje i na využívání starých map při studiu krajiny. Jedním z prvních kroků bylo řešení projektu VaV MŽP ČR (blíže na http://projekty.geolab.cz - interpretační klíč, klad mapových listů a ukázky interpretace z modelových území naleznete zde).
V rámci projektu byly získány kompletní soubory I. a II. vojenského mapování, které jsou na těchto stránkách zpřístupněny v digitální formě pomocí aplikace Zoomify.
Ve spolupráci s Prof.PhDr. Evou Semotanovou, DrSc., vědeckou pracovnicí Historického ústavu AV ČR, jsme vytvořili prezentaci Müllerova mapování z území Čech a Moravy.
Ve spolupráci s Národním památkovým ústavem jsme digitalizovali část mapového operátu Stabilního katastru. Jedná se o cca 1200 mapových listů z celkem 205 katastrálních území Čech i Moravy.
Posledním přírůstkem je nekompletní soubor map III. vojenského mapování, které v rámci spolupráce poskytla v digitální podobě Agentura ochrany přírody a krajiny.
Náhledy jednotlivých sekcí jsou prezentovány pomocí aplikace Zoomify (www.zoomify.com), která poskytuje digitální obraz ve vysokém rozlišení. Vlastnosti zobrazení (velikost okna apod.) si uživatel může přizpůsobit v Menu - Nastavení.
Pohled na Dědice a Vyškov. Na záběru je vidět Fricův mlýn a mlýnský potok. Dále za ním je mlýn označovaný v na těchto stránkách zveřejněných dokumentech z 20. století jako mlýn paní Anežky Tomáškové, a mlýnský potok k němu.
Pohled na Dědice. Na záběru je vidět Krajčův mlýn a mlýnský potok a začátek mlýnského potoka k Fricovu mlýnu (horní část náhonu).
Pohled na Dědice. Na záběru je vidět Fricův mlýn a mlýnský potok (náhon a odpad). Na obrázku je zřetelně vidět, že odpad mlýnského potoka pod mlýnem je zachycen delší, než jak jej (jeho zakončení) zachycuje mapa stabilního katastru z 20. let 19. století.
Pohled na Dědice. Na záběru je vidět dolní část náhonu Fricova mlýna - zakončení odpadu od mlýna v oblasti nad osadou Pazderna, a dále za ním následující mlýnský potok k mlýnu Anežky Tomáškové a odpad od něj.
Pohled na kraj Dědic, mlýn Anežky Tomáškové (v levém horním rohu) a odpad od něj a část Vyškova za železniční tratí.
Pohled na Hanou protékající Vyškovem.
(Následující texty byly převzaty ze stránek oldmaps.geolab.cz.
III. vojenské mapování - Františko-josefské
1876-1878 (Morava a Slezsko), 1877-1880 (Čechy) , měřítko 1 : 25 000
Jelikož Františkovo mapování již nestačilo požadavkům armády rakouské monarchie na přesné a hlavně aktuální mapy, r. 1868 rakouské ministerstvo války rozhodlo o mapování novém. Jeho podkladem se opět staly katastrální mapy, oproti II. vojenskému mapování je vylepšeno znázornění výškopisu – nejen šrafami, ale také vrstevnicemi a kótami. Výsledkem mapování jsou kolorované tzv. topografické sekce, z nichž přetiskem vznikly mapy speciální (1 : 75 000) a generální (1 : 200 000), které již byly tištěny černobíle.
Po vzniku samostatného Československa byly mapy předány z Vídně Vojenskému zeměpisnému ústavu v Praze. Zatímco speciální mapy byly reambulovány a hojně používány nejen v armádě až do roku 1956, původní kolorované sekce zmizely ze zorného pole kartografické veřejnosti. Po mnoha letech se podařilo část mapování dohledat a v prostředí aplikace Zoomify vizualizovat. Mapové listy v počtu 234 se v minulém roce neočekávaně objevily v Mapové sbírce UK Praha a jejich digitalizaci provedla Agentura ochrany přírody a krajiny – pracoviště Brno. Z přehledu existujících mapových listů – obrázek – je patrné, že nemalá část chybí. Pokud někdo z uživatelů ví o existence chybějících mapových listů a byl by ochoten list(y) zapůjčit k naskenování, laboratoř a nejen ona to velmi uvítá a doplní do aplikace.
O projektu zpřístupnění mapových děl se na stránkách píše:
Laboratoř geoinformatiky Fakulty životního prostředí Univerzity J.E.Purkyně v Ústí nad Labem (dále laboratoř) se ve své vědecké činnosti orientuje i na využívání starých map při studiu krajiny. Jedním z prvních kroků bylo řešení projektu VaV MŽP ČR (blíže na http://projekty.geolab.cz - interpretační klíč, klad mapových listů a ukázky interpretace z modelových území naleznete zde).
V rámci projektu byly získány kompletní soubory I. a II. vojenského mapování, které jsou na těchto stránkách zpřístupněny v digitální formě pomocí aplikace Zoomify.
Ve spolupráci s Prof.PhDr. Evou Semotanovou, DrSc., vědeckou pracovnicí Historického ústavu AV ČR, jsme vytvořili prezentaci Müllerova mapování z území Čech a Moravy.
Ve spolupráci s Národním památkovým ústavem jsme digitalizovali část mapového operátu Stabilního katastru. Jedná se o cca 1200 mapových listů z celkem 205 katastrálních území Čech i Moravy.
Posledním přírůstkem je nekompletní soubor map III. vojenského mapování, které v rámci spolupráce poskytla v digitální podobě Agentura ochrany přírody a krajiny.
Náhledy jednotlivých sekcí jsou prezentovány pomocí aplikace Zoomify (www.zoomify.com), která poskytuje digitální obraz ve vysokém rozlišení. Vlastnosti zobrazení (velikost okna apod.) si uživatel může přizpůsobit v Menu - Nastavení.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)