Návrh na postavení mlýna p. J. Frice v Dědicích u Vyškova

Toto je Návrh na postavení mlýna p. J. Frice v Dědicích u Vyškova z 20. dubna roku 1930 (Národní archiv, Mlynářské ústředí, rejstříkové č. mlýna 5364, karton 474 (NA, MlÚ, rej. č. 5364, ka 474).). Jde tu nikoli o postavení budovy jako takové (přestavbu vyhořelého mlýna), smyslem je zachycení uspořádání mlýnské technologie - strojů.

Je to prostě návrh (schválený - razítko a podpis na druhé straně). A uvědomme si, že je to schéma (situace). Odchylky jsou tedy nejen prostým důkazem toho, jak to vypadá, když se něco provádí v praxi, ale pokračováním práce na dotvoření konečné podoby nového mlýna v následujících měsících; stavěla firma Tesařík a spol. Při srovnání postaveného a provozovaného vnitřního vybavení se skutečností nám brzy padnou do oka hlavně ty větší rozdíly v umístění některých částí mlýnského vybavení oproti skutečnosti. Několik metrů v umístění položky inventáře nejde tak snadno přehlédnout.

To ale nevadí, aspoň je co srovnávat - konečně máme k dispozici oba schválené plány na přestavbu vyhořelého mlýna. Je to díky dopoledni 12. července 2013 strávenému zhruba mezi čtvrt na deset až půl dvanácté v Národním archivu, - indicii, že jsou plány ve složce jsem měl z korespondence s mlynářským ústředím z roku 1939, kdy mlynář Josef Fric plány odeslal jako přílohu dotazníku pro zápis do mlynářského rejstříku s poznámkou, aby mu byly následně vráceny zpět.

Čelní pohled od západu na mlýn.

Příčný řez 1.

Podélný řez.

Příčný řez 2.

Půdorys podstřeší.

Půdorys válcové podlahy.

Půdorys manipulační podlahy.

Nákres na znovupostavení shořelého mlýna p.t. manž. Josefa a Filomeny Fricových čís. 114 v Dědicích z dubna 1930

Plán Nákres na znovupostavení shořelého mlýna p.t. manž. Josefa a Filomeny Fricových čís. 114 v Dědicích pochází ze složky k Fricovu mlýnu, která je uložena v Národním archivu v Praze, fond Mlynářské ústředí (Národní archiv, Mlynářské ústředí, rejstříkové č. mlýna 5364, karton 474 (NA, MlÚ, rej. č. 5364, ka 474).). Při srovnání plánu a skutečnosti si hned všimneme, ačkoli bychom nebyli stavebními techniky, že směr schodiště je dnes opačný, než jak je tu navržen, a takto byl postaven.

Přesnější srovnání zamýšleného s uskutečněným by přineslo jen důkladnější měření. Co se týče pozdějších změn na první pohled si třeba při pohledu z ulice uvědomíme, že situace okna manipulační podlahy byla změněna na dvířka; že se drobné přestavby mlýna a zařízení děly, o tom např. viz pozdější změna (provedena snad již ve 2. polovině 40. let 20. století, nebo až v letech padesátých?) v postavení jalového stavidla (lamfešt) do dnešní podoby, která je zhruba o 90° jiná než v době, když byl lamfešt postaven.

Důležité je z hlediska úvah nad změnami ve vybavení to, jak jsou nakresleny základy s náhradním pohonem; i když z dochované fotografie dvora to tak výrazně zřejmé není - možná už byla v době pořízení oné fotografie situace jiná. To nutně vede ke srovnání s plánem na postavení parní lokomobily z roku 1921, o kterém jsem pochyboval, ale po shlédnutí tohoto už mi půdorys základu z roku 1921 nepřijde tak divný, i když na plánu turbín z roku 1918 je to jinak, a dnes je to také jinak; resp. už tam viditelně nic není (patrně od začátku 70. let 20. století). Co se týče přestavby, tak je zajímavé se dívat na plochy zachycené šedě a na ty, které jsou vymalovány červeně. Pro větší názornost si vezměme také soupis použitého dřeva - desek a trámů. Model mlýna (s ohledem na skutečné rozměry po přeměření) by vypadal pěkně.

Ten světlík (?), který by od západu pomohl prosvětlit transmisní podlahu, který navrhuje plán, zřejmě (jistě) nikdy nebyl postaven.

Přední pohled, západní strana mlýna se vstupem.

Krov.

Řez I-I.

Základy.

Přízemí.

Řez II-II.

Plán bytového domu zachycující část starého mlýna

Z nákresu na postavení jednopatrového stavení při mlýně, který je datován rokem 1921, jsou následující výřezy, na nichž je zachycena i část mlýna. Jelikož se plán bytového domu z roku 1921 nerealizoval tak docela v té podobě, v jaké je nakreslen, což je vidět například na tom, že postavená střecha je oproti zde nakreslené jiná, nebo je tu rozdíl v půdorysu, tak nás tento plán domu zajímá hlavně kvůli otázce, do jaké míry zachycuje část starého mlýna. Alespoň pohled na jeho čelo můžeme srovnat s fotografiemi, které máme.

Plán mlýna ovšem bez data

Je zřejmé, že v plánu nejsou zakresleny některé věci, které byly po požáru v roce 1930 postaveny, a v tom stavu se dochovaly. Hned je vidět, že okenní otvory jsou nakresleny v hojném počtu i tam, kde po roce 1930 prostě nejsou (a tak, jak posledních 83 let nejsou). Také charakter střechy je jiný, než je stav nového mlýna, který zahrnuje tři typy střech. Přitom to samé neodpovídá při srovnání ani známým fotografiím starého mlýna. Podle zachycení turbín lze říct, že nejdříve mohl tento nákes vzniknout ve 20. letech 20. století. Souvisí tedy se zařízením starého mlýna?

Je to celé velice detailní. Lze snad předpokládat, že je to návrh na zařízení buď starého nebo nového mlýna mlýnskými stroji? Např. střecha je tu však nakreslena jen jako sedlová. Chybí tu zakreslení umístění kanceláře v přízemí. Může to být plán na modernizaci starého mlýna? Uskutečněný? To jsou ale jen spekulace. A stejně je to při pohledu na manipulační podlahu a podstřeší po roce 1930 jistě poněkud jinak.

Přízemí s transmisní podlahou a turbinovkou, a pak válcová podlaha by mohly opovídat. A na druhou stranu si každý např. při srovnání fotografií nového mlýna z 1. poloviny 40. let s dneškem uvědomí, že i hotová stavba se mírně měnila; viz úprava okna západní strany v prvním patře, což je vlastně druhé patro - manipulační podlaha - totiž jeho nahrazení "dveřmi". Naproti tomu plánu na postavení turbín z roku 1918 odpovídá zakreslení turbín v tomto výkresu.

Celý plán a jeho rozporcování na jednotlivé rysy. Pro ilustraci mlýnského provozu to bohatě stačí. O podobnosti se skutečností a domnělou skutečností viz spekulace/názor výše.