Zahamování vodního díla

Josef Fric, mlynář v Dědicích.
Zahamování vodního díla.

V Dědicích, dne   října 1923.

Okresní politické správě ve Vyškově.

Vyhovuje ustanovení tamního výměru č. 22.554 ze dne 29. října 1922 dal podepsaný zříditi u svého vodního díla předepsaný ham a žádá tímto zdvořile o úřední zjištění výškových poměrů jednotlivých součástí vodního díla.
Pokud se týče uloženého mu zřízení vodní značky dovoluje si podepsaný přednésti následující žádost:
Shora citovaným výměrem bylo podepsanému nařízeno zříditi vodní značku ve výši 950 mm nad prahem jalového stavidla, jež zůstalo ve výši starých stavidel. Značka tato, poněvadž podepsaný dle téhož výměru nemá přerušovati kontinuitu toku, má význam jen za přítoku větší vody; a když dosáhne hladina vodní úroveň značky nutno otevříti jalové stavidlo a konečně i stavidlovou výpust na jezu. Uvedená hodnota 950 mm jest sice právoplatnou, poněvadž byl tento stav zjištěn bez námitek jak se strany dřívějšího majitele vodního díla tak sousedů v nahodilý den komise v červenci (kdy teče obyčejně málo vody) r. 1884 ale neodpovídá hospodárnému využití náhonu. Nezáleželo na tom pravděpodobně tehdejšímu majiteli buď z neznalosti či z jiných důvodů. Nyní však, kdy jednak podepsaný investoval do přestaveb mlýnského zařízení, turbin a splavu značný kapitál a musí platiti na tak nestálé vodě jako je Haná na 1700 Kč ročně daně z vodní síly, musí mu záležeti na každém centimetru spádu a prosí proto, aby mu bylo dovoleno využíti za větší vody většího spádu tím, že by bylo povoleno značku, dávající znamení k otevření jalového žlabu osaditi o 10 cm výše než uvedeným výměrem předepsáno, tedy 1050 mm nad práh jalového stavidla.
Podepsaný osadil značku prozatimně již na tuto výšku a prosí, by byla v této poloze schválena. Zajisté v případě, že by slavná komise shledala toto zvýšení nepřípustným osadí značku na výšku komisí předepsanou.
Samozřejmě upravil by podepsaný břehy náhonu takovým způsobem, aby zvýšení hladiny vodní nemohlo míti žádných škodlivých následků (přelévání se vody přes břehy), čehož však i za nynějšího stavu není se však co obávati.
Současně prosí podepsaný, aby při komisinelním jednání na základě této žádosti bylo znovu působeno na majitele pobřežních domků u mlýnského náhonu alespoň prostřednictvím obecního úřadu, aby mlýnský náhon nebyl neustále břehovými opravami zužován tak, aby se nezabraňovalo přirozenému toku vody a tím podepsaný netrpěl škodu na vodní síle.
Konečně prosí, aby při vodoprávním řízení zahájeném na základě tohoto oznámení, opravena byla nejasnost citovaného výměru obsažená v podmínce 1. vzniklá snad vynecháním jednoho slova. Dle této podmínky by mohly býti turbiny zapnuty pouze v případu, když průtočné množství Hané dosáhne 225 litrů za sekundu (pro jednu turbinu), potažmo 245 sekundových litrů pro druhou turbinu. Při menším průtočném množství vlastně by nesměly dle tamního výměru býti turbiny vůbec zapnuty, což však pravděpodobně není v úmyslu citovaného výměru.

Průvodní zpráva.

Vyhovuje podmínkám výměru okresní politické správy ve Vyškově č. 22.554/H ad ze dne 29. října 1922 dal majitel vodního díla na řece Hané v Dědicích mlynář Josef Fric zříditi u svého závodu 2 výškové pevné značky a sice jednu k zajištění výškové polohy zdýmacího zařízení a druhou k zjištění výškové polohy napouštěcího zařízení na vodní motory.
Značka prve zmíněná zřízena byla u jezu na pravém břehu Hané a pokud se situace týče v přímém prodloužení hrany jezu ve vzdálenosti 7 m od vnitřní stěny pravostranného křídla jezového jak zřejmo z přiloženého náčrtku. Nivelací pak zjištěny tyto výškové poměry:
Horní hrana pevné části jezového tělesa jest průměrně 0,652 m pod úrovní horní plochy zabetonovaného hamovního železného trnu; práh stavidlové výpusti průměrně 1,507 m pod zmíněnou úrovní hamovního trnu, práh nápustního stavítka do náhonu 1,192 m pod úrovní hamovního trnu. Jest tedy tento nový ham pod úrovní starého hamu na mostním pilíři o 1,298 níže.
Pokud se konstrukce značky týče byla tato zřízena následovně:
Na pravém břehu Hané v prodloužení hrany jezového tělesa ve vzdál. 7 m od vnitřní stěny jezového křídla byla vykopána jáma 130 cm hluboká do ní osazena svisle 1 betonová roura 100 cm dlouhá 50 cm průměru. Vnitřek pak vybetonován do výše 80 cm nade dnem takže od horního okraje roury jest 20 cm volného prostoru. Při betonování zabetonován byl železný trn kulatý, průměru 4 cm hluboko na 30 cm, takže vyčnívá z betonu 4 cm na povrch. Horní hladce opracovaná plocha tvoří hamovní úroveň. Vzniklý takto prostor zakryje se plochým kamenem a zahrne hlinou na výšku 30 cm. Podobně zřízena byla značka u mlýna. Jenže zde použito bylo roury 20 cm v průměru jež zabetonována vrstvou 85 cm betonu do níž osazen železný trn průměru 3 cm, takže vyčnívá   cm nad povrch betonové výplně v rouře. Vzniklý prostor zakryje se rovněž plochým kamenem, zahrne vrstvou hliny 20 cm silnou. Ham tento zřízen byl na levém břehu mlýnského náhonu u rohu hlavní mlýnské budovy 1 m od náhonu a 1 m ode zdi mlýnice (dle přiložené situace).
Co do výškové polohy pak zjištěno následující:
Prah stavidla napouštěcího na turbiny jest 0,845 m pod úrovní železného hamovního trnu, práh jalové výpustě 1,097 m pod úrovní hamu.

Mostek přes náhon.
Přes mlýnský náhon u mlýna zřízený mostek jest železobetonové konstrukce (jednoduchá deska 22 cm silná s náběhy k oporám) jehož dostatečná pevnost jest trváním mostku prakticky prokázána. Světlost tohoto mostku obnáší 180 cm při výšce 90 cm nade dnem. Jest tedy jeho průtočná plocha až po hranu konstrukce 0,90 x 1,80 = 1,62 m2.

Míra dovoleného vzdouvání vody osazena je tak, že její směrodatná horní hrana jest 47 mm pod úrovní hamovní značky.

V Brně, dne 15. srpna 1923

Náčrt situace vodního díla před znárodněním, stav existující do provedení regulace řeky Hané a po jejím provedení

V rodinném archivu se dochovaly následující dva ručně kreslené plánky, které byly vytvořeny zřejmě v devadesátých letech 20. století, aby osvětlovaly stav, jak se změnil regulací řeky Hané v šedesátých letech 20. století (v těch místech u mlýna to bylo v roce 1963), což se o pár let později promítlo do technickohospodářského plánu Vyškova (rok 1973).

Na náčrtcích vidíme situaci, jak byla v době před regulací řeky Hané v šedesátých letech 20. století a v době následující po ní, a navrhované (?) nebo předpokládané řešení restitučních nároků, jak vyplynuly ze změněné politické situace po roce 1989, tedy vydání věci - mlýna a příslušenství. Došlo ke změnám v majetkových vztazích, kdy již skoro tři desetiletí není svým způsobem dávána přednost uživateli majetku, ale jeho majiteli. Takže jste opět vlastník něčeho, co si jednou stát vzal na sebe, aby se o to staral. Ale co myslíte, máte na své straně opět všechna užívací práva, nebo jste se stali spíše plátcem další daně?

Z toho plynou ty tahanice kolem toho, když přišlo na to, aby se stát - představovaný městem jako majitelem parcely 1258 - to je ta, co vidíte na katastrální mapě, nějak vyrovnal a to "předání věci", které nebylo restituenty považováno jako za proběhlé 100 % správně, nějak dotáhl, když už si tzv. "nápravu minulých křivd" jednou společnost dala za cíl.

Náčrt situace vodního díla před znárodněním, stav existující do provedení regulace řeky Hané.

Náčrt situace po provedení regulace řeky Hané a po výstavbě areálu podniku Staviva a garáží.

Lávka do zahrady za řekou Hanou

Na fotografii je stará podoba lávky přes řeku Hanou vedoucí do zahrady. Osoby na mostě by se proto daly identifikovat jako členové Fricovy rodiny, plus zaměstnanci mlýna v pozadí, a případně by tam mohli být nějací známí. Dnes je na tomto místě nový širší moderní most vybudovaný po provedení regulace řeky Hané v Dědicích v polovině šedesátých let 20. století.

Když byla v korytě Hané po téměř čtyřiceti letech dělána v roce 2003 údržba (čištění koryta od náplav a vrb, prohloubení profilu potoka), Jaroslav Fric odmítl návrh ze strany tuto akci provádějících, aby byla dočasně sundána (odstraněna). To bylo zřejmě ovlivněno minulou zkušeností s tím, že po regulaci Hané v šedesátých letech byla tato cesta do zahrady za řekou postavena/obnovena vlastními silami. :-)

Na obrázku vidíme lépe než na jiné zde zveřejněné fotografii detail strojovny před mlýnem, která už dnes nestojí.

Fotografie níže zachycuje stejné místo. Lávka do zahrady vypadá velice jednoduše. Možná je to stav po nějaké povodní, kdy původní lávku vzala voda, a tak se vzal materiál a zřídil se provizorní přechod - lávka. Stejně jako na obrázku výše si nalevo od rohu mlýna povšimněme střech budov. Jedna bude patřit domku za rybníčkem před mlýnem a druhá snad bude patřit k pile..

V projektech se zachycením mostu do zahrady za řekou setkáme nejprve u plánu vyloženého k náhlédnutí v roce 1940. Ten je zajímavý tím, že je na něm vyznačena stávající poloha mostu spojující břehy starého koryta, a plánované umístění spojující břehy regulované Hané.

A pak je poloha mostu zakreslena do projektu z roku 1963. Projekty k roku 1941 a 1951 most nezachycují. Když se podíváme na zakreslení plánovaného soutoku mlýnského potoka s Hanou a porovnáme to místo s katastrální mapou, jak je to pěkně vidět třeba na předchozím obrázku, tak si uvědomíme, že je to hned před dnešním domem pana Svobodníka. To je ten, který je občas vidět, jak s naplněnými kolečky jezdí až na kraj břehu Hané, aby se podíval, jak velké v ní plavou ryby.