Z psaní Josefa Frice nevlastní sestře z 21. 12. 1913

Na následujících řádcích jsou výtahem přepsány určité části z jinak velice osobního dopisu Josefa Frice sestře do Brna napsaný před Vánoci 1913. Možná dopis nebyl odeslán, nebo je to snad koncept, který si Josef Fric ponechal? Nebo se mu dostalo toto psaní zpět do rukou a nechal si je. Každopádně jde o velice zajímavé osobní osvětlení toho, jak to bylo s vyplácením podílů jeho nevlastním sestrám, které se narodily v prvním manželství Floriana Frice. A je to zajímavé svědectví o stavu mlýna, provozu pily a v oněch vypuštěných částech, kvůli kterým tehdy tento dopis vznikl, i vylíčení rodinné situace a vztahů s Florianem Fricem rok dva před jeho smrtí.

"(...) Co Školařka pořád naříká, taky není do slova, jak se to dělá. Povězme si jednou pravdu otevřeně, jak všecky poměry od začátku byli. Fotr když se po první oženil, vyženil 8 tisíc zlatých. Takže fotrovi zbývalo i ze ženou tech 8 tisic, co vyženil. Když fotrovi první žena, tedy vaše matka, zemřela, byla první chyba, že se neprojednala pozůstalosť správně. Nedomnívej se snad, že já hýbám mrtvýma, neb že bych Vám nepřál. Já chci pouze rozebrat a osvětlit poměry tak, jak se věci sběhli a jak vše byt mělo dle toho, jak jsem se na všecko u notára přesvěčil. Tedy k věci. S tohoto obnosu čistého na mlýně, tedy z 8 tisíc zl., měli dostat děti polovic a pozůstalý muž, tedy náš fotr, taky polovic. To se však udělalo jináč. Celých osm tisíc se knihovně zajistilo na děti a fotrovi vlastně nezustalo nic než dluhy a starosť o děti. Pak se oženil po druhy. Moja matka donesla 6 tisíc zlatých a měla hneď 4 děti po nebožce. Nejstarší Marii nebylo ještě 9 roku. A sami musíte doznat, že Vás vychovala ne jako macocha ale jako svědomitá matka. Za to, že fotr nebyl dobrým hospodářem a že čím dál víc klesal, za to já nemohu. Měl Vám dat v pozustalosti napsat po 1000 zlatých a měl hledět, aby Vám mohl dat aspoň po 5 tisících, a ne nechat napsat po dvou tisících a nedat nic. Co Vám vlastně dal? Když se Marie vdala, vypujčil fotr 15 set zl a já se na knížku dřu od té doby, co sem vyšel ze škole uš 15 let. A ještě musím dávat děvčeti po Mari 1000 Korun. Když moje matka se sem vdala, koupilo se za její peníze pole. Když se Fanka vdala, žalovali Školaři (ovšem že s její svolením a podpisem a ne proti její vůli, jak ona tvrdí) hneď o peníze. Jak to dopadlo, víš dobře. Pole se prodalo fabryce za 2800 zl. Školařce se vyplatilo (Dr. Hora) 2400 zl a 600 zl stáli soudy. Tak se ještě vypujčili dvě sta, a byla odbyta druhá dcera. Když se vdala Rezi vypujčilo se 600 zl a 1500 zl sem musel dat včil. To byla třetí dcera. A konečně Tobě 1500 zl. Nýni vypíšu všecky dluhy, co sem musel převzít.
Sirotčí peníze ... 3600 zl
Helence Lágové ... 500
zbytek na knížce, co se vypujčilo Mari ... 600
[zbytek na knížce, co se vypujčilo] Rezi ... 300
Co jsem teď Rezi splácel ... 1500
[Co jsem teď] Poldi [splácel] ... 1500
Splácel jsem Rybum na fabryku ... 300
Vilemovi ... 200
8500
8500
korun 17000

A považ dál, že je všecko dojity. Splav shnilé jak marcipán. Potoky zanešený bahnem. Mlén rozbité, mlat rozbité, na pili střecha shnilá, na dvoře se všecko boří. Co chcu mět v pořádku, musím si teprv spravit a peníze na to vypujčit. Kdybych byl i víc peněz vyženil, nebyl bych s toho zas nic měl, zas bych je byl musel dat fotrovi. Ostatně jaké křik? Abych si vzal nejakyho koňa skrz peníze, k tomu nemá nikdo práva mě nutit, a dostat pořádnou ženu má větší cenu než hromada peněz, které čert zebere. Kolik Ty a kolik Rezi máte včil, a kolik jste měli z domu? A to je jenom tem, že jste v pořádku a máte pořádny muže. Že má Fanka takovyho opiliho Jana, za to já nemožu. Včil se jenom mluví o fotrovým mléně, a o mojí matce a její penězích není nikde žádná řeč. A přece přinesla šest tisíc zlatých hned po svadbě a nejmíň 2000 zl ještě na ruku. A kde je to všecko? A kde je úrok za 33 roku a zaplacená práca za 33 roku? Mě fotr má za zli, že je má matka u mě a dělá dívku, a co dělala indá? - otroka. (...) Fotra nejvíc mrzí, že měl prodat pole a pilu. Ale to přece nende, když prodá pole, tak musí zaplatit dluh, a pak je tu matka jako spolumajitelka. To měl udělat, když mě bylo 14 let a dat mě na učení a ne včil, až sem se doma nadřel a je mě 30 let. (...) Že nechcu s fabrykou o ničem slišet, to mě nemůže mět žádné za zli. Já když sem byl lůň v nemocnici, tak kde jaká koruna od řezání a za dřevo byla fotrova. Doma neměli co jest, šli si vypučit korunu na cukr a tř(i) koruny na cestu do Brna za mnó. (...) To přece uzná každé, že já fabryku vydržovat nemožu. Nic se nevidělá a nejaká tá koruna, když se utrží za ten kousek putry, nevím, co napřed koupit. U nás je vzácnější šestka než u Vás stovka. Takovém žebrákum, jak je to u nás, se jenom mlynář nadává. Proč nebyl fotr lepším hospodářem. Kdyby aspoň byl mlén trochu v pořádku, aby bylo aspoň na čem na ty dluhy vydělat. (...)

Kvitance obecní spořitelny města Vyškova

Tagebuchzahl:|Číslo denníku:
1415
Gleichzeitig mit Z.|současně s čísl.

Čís. dluž. úp. 1682
Strana knihy:

Na nemovitostech ve vlož. čís. 114 a 1450 v Dědicích vázne základem dlužního úpisu ze dne 28. dubna 1897 právo zástavní pro pohledávku z půjčky 1050 zl. r. č. s příslušenstvím ve prospěch obecní spořitelny města Vyškova.
Jelikož tato pohledávky 1050 zl. r. č. to jest: Jeden tisíc padesát zlatých rak. čísla se vším příslušenstvím jmenované spořitelně zaplacena byla, kvituje nížepodepsané ředitelstvo této spořitelny z jistého obdržení pohledanosti té a činíc z ní majitele hypotéky docela prázdna, přivoluje k tomu, aby základem této kvitance na nemovitosti za hypotéku sloužící a z předu uvedené vl. č. 114 a 1450 v Dědicích jakož i na jiné vedlejší vložky za trvání půjčky odloučením části hypoték snad povstalé vložen byl v knihy pozemkové výmaz práva zástavního pro výše dotčenou jistinu se vším příslušenstvím a všelikých knihovních poznámek při ní učiněných, na útraty majitele hypotéky.
Ředitelstvo obecní spořitelny města Vyškova
dne 14. února 1917
Člen ředitelstva: Dr. VSkřivánek
Vrchní ředitel: Ed. Dohnal

Číslo jednací: 2455
Osvědčuji, že mně osobně známí pánové Eduard Dohnal, obchodník ve Vyškově, jako vrchní ředitel a Dr. Václav Skřivánek advokát tutéž, jako člen ředitelstva obecní spořitelny města Vyškova, přede mnou uznali, že listinu tuto rukou vlastní podepsali. Ve Vyškově, dne dvaadvacátého února roku tisícího devítistého sedmnáctého.
Za ověř. K 1,80
kolek K 0,50

Josef Březka
ck. notář


Tagebuchzahl:|Číslo denníku:
1415
Gleichzeitig mit Z.|současně s čísl.

Čís. dluž. úp. 1761
Strana knihy:

Na nemovitostech ve vlož. čís. 114 a 1450 v Dědicích vázne základem dlužního úpisu ze dne 29. prosince 1897 právo zástavní pro pohledávku z půjčky 600 zl. r. č. s příslušenstvím ve prospěch obecní spořitelny města Vyškova.
Jelikož tato pohledávky 600 zl. r. č. to jest: šestset zlatých rak. čísla se vším příslušenstvím jmenované spořitelně zaplacena byla, kvituje nížepodepsané ředitelstvo této spořitelny z jistého obdržení pohledanosti té a činíc z ní majitele hypotéky docela prázdna, přivoluje k tomu, aby základem této kvitance na nemovitosti za hypotéku sloužící a z předu uvedené vl. č. 114 a 1450 v Dědicích jakož i na jiné vedlejší vložky za trvání půjčky odloučením části hypoték snad povstalé vložen byl v knihy pozemkové výmaz práva zástavního pro výše dotčenou jistinu se vším příslušenstvím a všelikých knihovních poznámek při ní učiněných, na útraty majitele hypotéky.
Ředitelstvo obecní spořitelny města Vyškova
dne 14. února 1917
Člen ředitelstva: Dr. VSkřivánek
Vrchní ředitel: Ed. Dohnal


Číslo jednací: 2446
Osvědčuji, že mně osobně známí pánové Eduard Dohnal, obchodník ve Vyškově, jako vrchní ředitel a Dr. Václav Skřivánek advokát tutéž, jako člen ředitelstva obecní spořitelny města Vyškova, přede mnou uznali, že listinu tuto rukou vlastní podepsali. Ve Vyškově, dne dvaadvacátého února roku tisícího devítistého sedmnáctého.
Za ověř. K 1,80
kolek K 0,50


Josef Březka
ck. notář

Podle usnesení ze dne 12. října 1918
č. d. 1415 zapsáno při vlož. číslo 114
katastrální obce Dědice
Soudní kancelář c. k. okresního soudu
ve Vyškově, dne 16. října 1918.
Zeman
ck. vrchní oficiál. 

Živelní pohromy v roce 1930 a 1931

K č. j. 42.320/VI/31.
Živelní pohromy z roku 1930 a 1931.
Škody na obecních pozemcích v zemi Moravskoslezské. Povolení a vyplacení zemské podpory zálohou.

Okresnímu úřadu ve Vyškově.
Pro zemský úřad v Brně.

Obecní rada v Dědicích žádá o provedení technické kolaudace opravných pr(a)cí obecních cest a objektů, poškozených živelními pohromami v roce 1930 a 1931, hlavně však povodní, která zdejší obec postihla v noci 22. března 1931.
Odhad škod způsobených dne 22/3 1931 živelní pohromou povodní na obecních cestách a objektech činil dle odhadu znalce, vyslaného okresním úřadem ve Vyškově p. Frant. Vaculíka, okresního cestmistra 61512 Kč a sice škody zjištěny následující:
1) Odplavená opěrná zeď při jezu p. Josefa Frice, obecní cesta v tom samém místě a části obecních zahrádek před domky čís. pop. 282, 124 a 257 v Dědicích ... 38873 Kč
2) Poškozená vodou obecní silnice u fary v Dědicích ... 560 Kč
3) Vymleta vodou obecní cesta p. č. v Dědicích ... 2060 Kč
4) Poškozená vodou obec. cesta p. č. 3991/4 v Dědicích ... 2640 Kč
5) Odplavení obecních cest vedoucích od obecního sadu na Pazderni po hranice města Vyškova ... 1257 Kč
6) Poškozené obecní cesty na Pazderni a obecní cesta v Dědicích v části tak zvané Minátky ... 1480 Kč
7) Podemletý vodou a ujetý břeh obecní cesty p. č. 3643 při řece Hané v Hamiltonech ... 1200 Kč
8) Podemletý vodou a prolomený most přes řeku Hanou v Hamiltonech ... 9822 Kč
Celkem ... 61512 Kč

K provedení opravných prací škod způsobených povodní v roce 1931 na obecních cestách a objektech v Dědicích vynaložila obec Dědice dosud dle přiložených dokladů následující náklad:

(...)

 P. T. Zemskému úřadu v Brně

Obecní rada v Dědicích předkládá seznam poškozených majitelů pozemků a domů při katastrofální povodni způsobené dne 22. a 23. března 1931 v katastrální obci Dědicích u Vyškova s uctivou prosbou všech poškozených o okamžitou podporu:
1) Fric Josef, Dědice č. 114, mlynář.
Poškození jezu, protržení mlýnského náhonu na několika místech, odplavení ornice z pole, zaplavení zahrady, polámání stromů ... Kč 27640
Roku 1930 vyhořel mu mlýn, čímž zadlužil se obnosem 280000 Kč.
2) Tomášková Anežka, Dědice-Pazderna č. 33, mlynářka.
Vodou sebraný jez a různé škody ve mlýně ... Kč 51200
Roku 1923 mlýn vyhořel a majitel zadlužil se obnosem 70000 Kč.
3) Jánský Robert, Dědice č. 130, mlynář:
odplavený jez a jiné škody vodou způsobené ... Kč 23860
Roku 1929 zhořely mu chlévy, r. 1930 vyhořela mu stodola, čímž zadlužil se 20000 Kč.
(...)

Dlužní úpis z roku 1916 pro Marii z Malanotti na deset tisíc korun

Josef Březka,
c. k. notář.

Tagebuchzahl:|Číslo denníku:
1732
Gleichzeitig mit Z.|současně s čísl

Dlužní úpis.

My nížepsaní manželé Josef a Filomena Fritz-ovi, majitelé mlýna v Dědicích potvrzujeme tímto dlužním úpisem, že nám paní Marie z Malanotti, vdova po bankéři ve Vídni, III. Reisnerstrasse 37, zapůjčila kapitál ... K 10 000 (deset tisíc korun), kterýžto dluh tímto uznáváme a rukou nerozdílnou se zavazujeme

A)

(...)

B)
(...)
C)
(...)

Ve Vyškově, 29. prosince 1916

Fritz Josef
Fritzova Filoména


Č. j. 2344

Osvědčuji, že listinu tuto rukou vlastní přede mnou podepsal
mně osobně známý
pan Josef Fritz (též Fric) majitel mlýna č. 114 v Dědicích.
Ve Vyškově dne devětadvacátého prosince roku tisícího devítistého šestnáctého.
Za ověř. K 1,20
kolek 0,50

Josef Březka,
c. k. notář.


Č. j. 2346

Osvědčuji, že listinu tuto rukou vlastní přede mnou podepsala
mně osobně známá
paní Filomena Fritzová (též Fricová) mlynářka č. 114 v Dědicích.

Ve Vyškově dne třicátého prosince roku tisícího devítistého šestnáctého.
Za ověř 1 K 20 h
kolek 50 h

Josef Březka,
c. k. notář.

Podle usnesení ze dne 30. prosince 1916
č. d. 1732 zapsáno při vlož. číslo 114
katastrální obce Dědice
Soudní kancelář c. k. okresního soudu
ve Vyškově, dne 2. ledna 1917.
Zeman
ck. oficiál.