Zobrazují se příspěvky se štítkemFotografie jezu. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemFotografie jezu. Zobrazit všechny příspěvky

Snímek Fricova splavu v Dědicích z 3. března 1956

Olga Kučírková poskytla stránce VYŠKOV - FOTOKRONIKA fotografii Fricova jezu (splav) v Dědicích z 3. března 1956. Odtamtud je tento záběr převzat. Ve větším rozlišení tak není aktuálně dostupný.


Jez je v podobě před regulací. Je fotografován možná při jarní oblevě, nebo jak bylo v diskuzi pod příspěvkem po větším dešti (?). V zimě se před splavem běžně bruslilo. To bylo v době, kdy nebyl lomovým kamenem zasypán vstup do náhona (z pohledu fotografa nalevo).

Na jezovém tělese jsou nástavky. Nalevo si všimneme, že křídlo propusti nemizí v terénu, jako je tomu dnes, kdy v těchto místech stojí břehová zeď, postavená před víc jak půl stoletím při regulaci Hané. Zbytek stavidel (konstrukce) byl neznámým pachatelem uříznut 27. dubna 2004. Pravá strana záběru je zajímavá tím, že zachycuje tehdejší rozsah zábradlí, snad takový, v jakém bylo ppostaveno po velké povodni z 22. března 1931.

Tři fotografie Fricova jezu na Hané

Podařilo se získat tři fotografie Fricova jezu na Hané, zachycující prostor nad a pod ním. Tyto snímky nejsou datovány. Jejich papírové originály jsou v držení rodiny potomků pana Provalila. Pořízeny jsou snad v letech po roce 1945. Jako vodítko pro určení datace "do" (roku) slouží skutečnost, která je jasně patrná při pohledu na prostor pod jezem, že tam totiž nestojí břehová zeď tak, jak to známe dnes, což je právě stav po dokončení regulace v tomto prostoru. Tento pohled pomůže tomu, kdo si neuvědomí, že k nějaké změně břehu kdy došlo, v tom, že lépe pochopí to, co vidí na plánech jezu - situaci jeho křídla pod jezem. Fotografie tedy mohly vzniknout do 50. let/poloviny 60. let 20. století, viz fotografie tohoto místa od pana Kummera. Dále je možné posoudit a odhadnout dobu vzniku (rok od) přibližně při srovnání s datovanými fotografiemi po povodni v roce 1931.


Stav vody je zvýšený, pokud to není rovnou jarní povodeň. A tak by mohlo jít o dobu na konci zimy/začátku jara. Podívejme se na to, kolik listí je na stromech. Pěkné je, že je vidět část konstrukce stavidla na náhonu.


Je to krásný bližší pohled na konstrukci stavidel jezu.


Fricův jez na Hané v Dědicích po povodni v roce 1931

Fotografie jsou výřezem ze snímků nacházejících se ve spisu k žádosti o podporu pro poškozené povodní v roce 1931.

Fotografie zachycující náhon, aniž by bylo vidět širší okolí, jsou blíže místně určitelné jen do jisté míry. Ale předpokládám, že jde o prostor poblíž jezu a nápustného stavidla do náhonu. Vidíme tu břehová opevnění. Tok řeky Hané je vedle dvou snímků se splavem zřejmě vidět při bližším pohledu na jednom nebo dvou snímcích zachycujících poškození břehových opevnění na náhonu, což je potom pro nás vodítko pro to, jakým směrem se díváme. Na jiných jsou stavby, ale bylo by potřeba záběr srovnat s dnešním stavem. Třeba už ty tam dávno nestojí.

Kde je na náhonu nápustné stavidlo, je jasné. Toto stavidlo vidíme na jedné fotografii ve stavu, který snad předcházel ten dnešní (?, viz nedatovaný plán jezu, kde jsou pro nápustné stavidlo udávány jiné rozměry šířky prostoru mezi křídly stavidla). Liší se to, co vidíme, od toho, co je nakresleno na plánu k revizní zprávě z roku 1932, anebo v jiných dokumentech ze začátku 20. let 20. století. Těžko to od oka poměřit. :-) Chtělo by to přitom pro nějakou další myšlenku například nějaký doklad, že se to nápustné stavidlo po povodni v roce 1932 rekonstruovalo a na plánu předloženém při revizi v roce 1932 je toto zařízení zachyceno již ve stavu po opravě. Tady vypadá tak nějak hodně dřevěně.

K tomu jestli je tato myšlenka pro uvažování o tom, jak stavidlo vypadalo předtím a potom až dodnes nosná, bude potřeba se podívat na to, co postupně udávají k šířce oba zápisy ve vodní knize, v revizní zprávě a jinde. Pokud je onen nedatovaný plán jezu Fricovým jezem, tak jiný rozměr říká, že ne vždy bylo stavidlo takové, jak je nakresleno na plánu k revizi vodního díla.

Tyto snímky zde takto uvádím, aby bylo vše hned lépe vidět. Takto vypadala konstrukce stavidel jezu. Na plány jezu se můžete podívat na těchto stránkách v příslušném oddělení také. Uklidňující se situace po povodni. V pozadí je dědický kostel, v popředí zeď chránící cestu (dnes Závodí).


Snímky, kde jsou domy by bylo potřeba srovnat s tím celkovým záběrem výše. Třeba při blížším soustředěném zkoumání vynikne podobnost.


Všimněte si podle mě vodní hladiny v horní pravé části obrázku níže.



Zde je dobře vidět, jak vypadal prostor pod jezem na pravé straně řeky Hané, když tam nebyla ještě postavena zeď, která se tu objevila až v souvislosti s regulací Hané v polovině 60. let 20. století (práce na regulaci řeky v různých úsecích se postupně konaly již od padesátých let), a kterou můžeme vidět na fotografiích místa z poloviny 60. let a na pozdějších. Na levé straně zaujme stav opěrné zdi.


Toto je týž obrázek jako je ten první, ovšem tentokrát bez proděravění na okraji na levé straně.


Nápustné stavidlo do náhonu. Když to srovnám s tím, jak vyadá dnes, i když poškozené časem, tak vidím rozdíl v tom, že konstrukce stavidla se zdá být ještě "dřevěná".


Všimněte si podle mě vodní hladiny v horní levé části obrázku níže.



K porovnávání kdysi stojících staveb s celkovým pohledem na okolí jezu na snímku z roku 1932 bylo napsáno na začátku. Pravděpodobně to bude, když se k tomu přistoupí tak, že se bude hledat podobnost s tím snímkem, a tím to skončí, celkem málo platné, jestli se ty baráky nachází byť jen o kousek dál ale pořád už mimo onen záběr. Taky by se o tom dalo uvažovat s katastrální mapou v ruce, aby byla vidět místa, kde stály ty mlaty/domy. Že by tam dnes už nic nestálo, jak to taky možné je, je věc druhá. Zbytky jednoho mlatu jsou kousek od nápustného stavidla (vlastník jistý Novák, nebo jeho nástupce na domě na opačném konci zahrady, jestli došlo ke změně). Dalších pár desítek metrů náhonu by tak blízko byly dnes vidět jen zahrady, které dnes končí jen tím plotem, který může/nemusí respektovat ochranné pásmo tohoto vodního díla, a brankou - do náhona, kudy někteří tito sousedé prošli, aby odložili materiál některých z těch už nestojících mlatů do profilu náhonu (někde je dost vidět, jak jej prakticky vyrovnali s okolním terénem). Anebo když jim na zahradě zbylo nějaké listí apod., tak brankou prošli i proto, aby se ho zbavili. Ta fotka níže může být taky pořízená o slušný kus dál na náhoně, třeba až v zatáčce u "Géglovic" (?).



Fricův jez na Hané v Dědicích - nedatované fotografie

Fotografie ze sbírky pana Kummra. Zeď na břehu Hané byla postavena v důsledku regulace Hané v polovině 60. let. Zdá se, že na první fotografii ještě nestojí, což by znamenalo, že je tato časově lépe přibližně zařaditelná. Řekněme 60. léta 20. století, nebo o jen něco málo starší (?). Ale protože břeh nalevo není na první fotografii tak docela vidět, tak tam ta zeď taky může být (?!). Pan Kummr si koupil fotoaparát právěže někdy v polovině 60. let (?!).


Každopádně pro představu, jak velký objem materiálu tam zřejmě musel být zajištěn, aby to místo mezi zdí a terénem za ní vycpali a srovnali, pokud to nevzali jednoduše z toho, co tam už poblíž bylo, pokud se to nestalo už předtím v rámci popovodňových oprav, se podívejme na příspěvek k povodni z roku 1931, na fotografii povodní pobořeného splavu v Dědicích mlynáře Josefa Frice, kde je jez vyfotografován čelně. A pro snazší porovnání je tu nahrána fotografie oné fotografie pořízená tentokrát fotoaparátem (posunuté barvy na obrázku proti originálu, k tomu mírné oříznutí záběru - pro náš účel bude stačit).


Blízko stojící místní kostel, který je zrovna opravován.

Fricův jez na Hané v Dědicích v zimě 1983

Fotografie ze sbírky pana Kummra. Vidíme tu pěkně zeď na pravém břehu řeky Hané pod splavem, která byla postavena v důsledku regulace řeky Hané. Představme si, že předtím byl svažující se prostor za ní prudší (?), takže by musel být během této úpravy břehového opevnění i něčím vyplněn. To by se dalo vysledovat na projektech regulace Hané, který má v držení podnik Povodí Moravy.

Fricův jez na Hané v Dědicích na jaře 1970

Fotografie ze sbírky pana Kummra.

Fricův jez na Hané v Dědicích 5. 2. a 12. 3. 1967

Fotografie ze sbírky pana Kummra zachycující stav v únoru a březnu 1967. Ta zeď na pravé straně Hané tam byla postavena při regulaci Hané v polovině 60. let 20. století. Rozsah jezu viz projekt z 1. poloviny 20. let a další plány, kde je zachycen. Je tu pěkně vidět konstrukce stavidel, než ji koncem dubna 2004 kdosi ze dne na den uřízl a železo ukradl.

5. 2. 1967.

12. 3. 1967. Nalevo je vidět nápustní stavidlo do náhonu.



Fricův jez na Hané v Dědicích po povodni z 22. na 23. března 1931

Amatérské foto Miloše Nevřaly prostoru vedle splavu ve směru po proudu Hané, kde voda sebrala velký kus vedle řeky procházející cesty (dnešní ulice Závodí). Týž vyfotil vyhořelý Fricův mlýn o rok předtím. Tuto fotografii lze vidět i v Kronice městečka Dědic, kde je popsáno, jak nečekaně a jak silně povodeň přišla. Další informace jsou ve spisu se žádostí o podporu pro postižené z roku 1932, který je uložen ve fondu B 40 Zemský úřad.


Poškození vodních staveb a děl povodněmi na Hané na začátku 30. let 20. století

Fotografie poškozených jezů a splavů mlynářů v povodí Hané, které jsou součástí spisu obsahujícího žádost o podporu pro mlynáře a další obyvatele katastrofální povodní ve dnech 22. a 23. března 1931 zasaženého území, který se nachází v MZA v Brně ve fondu B 40 Zemský úřad (II. manipulace, karton č. 4173), ukazují mezi jinými, které se vztahují k dalším mlýnům na Hané, stav Fricova jezu na řece Hané, břehové zdi, a nápustné stavidlo do náhonu. Je tu krásně vidět, jak Haná v tomto místě Dědic vypadala předtím, než byl prostor na konci 80. let upraven.

Úplně zničený splav mlynáře Roberta Janského v Dědicích. Poškozený splav a hráze mlynáře Josefa Frice v Dědicích.


Poškozený splav Anežky Tomáškové v Dědicích. Poškozený splav Ing. Jaromíra Součka ve Vyškově. Poškozený splav Josefa Vítka a společníků v Křečkovicích.


Povodní zničený splav v Herolticích. Společný majetek Vladimíra Knichala, mlynáře v Herolticích, Františky Dočkalové, majitelky mlýna v Hošticích, Vyškovského cukrovaru, akciové společnosti, majitele mlýna v Ivanovicích na Hané. Povodní zničený splav v Křečkovicích. Společný majetek Josefa Vítka, mlynáře v Křečkovicích, Vincence Jokla, mlynáře v Křečkovicích a Konráda Dobýška, mlynáře v Topolanech.


Povodní zničený splav v Dědicích na Pazderně. Majetek Anežky Tomáškové. Povodní úplně sebraný splav v Dědicích. Majetek Roberta Jánského, mlynáře v Dědicích. Povodní zničený splav ve Vyškově. Majetek Ing. Jaromíra Součka, majitele mlýna ve Vyškově. Povodní pobořený splav v Dědicích. Majetek Josefa Frice, mlynáře v Dědicích.



Poškozený splav a hráze mlynáře Josefa Frice v Dědicích.


Protokol sepsaný Okresním úřadem ve Vyškově 2. června 1931 na mlýně Josefa Frice v Dědicích (Pozn. číslo 103 je číslem označujícím vodní dílo ve vodní knize)


Seznam škod za účelem udělení podpor podepsaný mlynáři a majiteli mlýnů v povodí Hané datovaný 1. dubnem 1931.



Fotografie jezů a řeky při povodni

V projektech k regulaci Velké a Malé Hané v Dědicích se nacházejí i zajímavé fotografie ukazující vodu jako živel při povodni, koryto neregulované Hané a také stavební podobu jezů na řece. Následující fotografie se časově řadí (podle toho, ke kterému projektu, z jaké doby, jsou ve zprávách přiloženy) buď do třicátých let, nebo (začátku) čtyřicátých, neb začátku let padesátých.

Jez mlýna Anežky Tomáškové, v km 0,730. Pohled proti vodě, km 0,700 - 0,730. Výmol pod jezem vyplavený vodou. Dnes v tom místě splav v této podobě už dávno není.



Jez mlýna Josefa Frice, v km 1,725. Pohled proti vodě. Pod jezem výmol, vpravo stržený břeh. V pozadí most okresní silnice.

Fotografie je součástí fotodokumentace k plánu na hrazení Hané. Snímky by mohly být z třicátých let nebo z roku 1940, kdy byl vyložen projekt na hrazení řeky Hané v Dědicích. Stejně jako další obsažené fotografie má i tato fotografie jezu s poškozeným břehem ukázat na příkladu sílu vody, což měl být důvod pro regulaci řeky.



"Dvorský" most přes Hanou v Dědicích v km 1,335. Pohled proti vodě. Úsek řeky km 1,290 - 1,400.


Haná nad "Dvorským" mostem. Pohled proti vodě. Úsek řeky km 1,430 - 1,570.


A teď několik obrázků Malé Hané. Místa, která jsou dál proti proudu nad Fricovým jezem. Kvalita fotografií odpovídá způsobu a rychlosti jejich pořízení. Pro ilustraci toho, jak řeka vypadá před regulací budou muset i rozostřené a oproti originálům malinko oříznuté stačit.

Zaústění starého toku Malé Hané do Velké Hané, km 1880.


Místo projektovaného stupně na budoucím soutoku Velké a Malé Hané, km 2140 - 2200.


Malá Haná - starý tok, km 0,300 - 0,350.


Malá Haná - starý tok, km 0,210 - 0,320.


Malá Haná, km 0,260 - 0,310.


Poznámka: Není jisté, že fotografie výše jsou u projektu z doby před 2. sv. válkou. Je možné, že jsou společně s předválečným (?) projektem, vyloženým k veřejnému nahlédnutí v roce 1940 (Podrobný projekt na hrazení Hané s přítoky), přiloženy k projektu hrazení Hané z roku 1951. To by se muselo ověřit v archivu Povodí Moravy, u kterého projektu se nacházejí.

Následující fotografie dokumentující povodeň (snímky z 11. května 1951) jsou součástí projektu z roku 1951. Jsou celkem nekvalitní (je na nich vidět odlesk blesku při fotografování fotografie fotoaparátem). A originály fotek po těch letech v taky nic moc dobrém stavu.

Pohled proti vodě, km 0,600 - 0,730. Rozlitá voda v sadě. Prostor pod jezem Anežky Tomáškové. I dnes tam je mostek přes Hanou, ovšem novější. Strom před pár roky uřízli.


Pohled po vodě. Rozlitá voda v sadě na levém břehu, km 0,720 - 650.


Pohled proti vodě, km 690 - 760. Stržený jez v km 0,730.

Pohled po vodě, km 0,740 - 650. Stržený jez v km 0,730.


 Pohled po vodě, km 1,220 - 1,170. Rozlitá voda v sadě na levém břehu.


Zaplavené hospodářské budovy na pravém břehu, km 1,290 - 1,310.


U projektu ze začátku šedesátých let je fotografie zachycující pohled na Fricův jez.

Pod jezem, km 1,700 - 1,730. Pravý břeh stržen povodní.