Fotografie ze stavby propustku u tzv. Rodného domku Klementa Gottwalda

V roce 2014 byla od srpna v Dědicích rekonstruována ulice Revoluční. Jakmile bylo v srpnu zjištěno, že se na místě začíná kopat, byly podniknuty kroky k tomu, aby, když už se tak děje, nebylo vodní dílo poškozeno.

Ještě začátkem října vypadala situace na ulici Revoluční, jak je zachycena na následujících obrázcích. To už byl patrně dohodnut další postup.

Namísto zastropení prostoru, v němž mlýnský potok (náhon) Fricova mlýna tuto ulici přetíná, překlenutí mostkem, nebo jak tomu říkat, měl být proveden propustek. Tato stavební úprava byla dojednána na společném jednání se zástupci města Vyškova.

Nejprve byly ještě před dohodnutím jednání se zástupci stavebníka, kteří zpočátku opatrně zastávali názor, že není o čem jednat (radši rychle opuštěný), jimi provedeny (na pozemku v soukromém vlastnictví) sondy, aby se zjistilo, nebo jinak, které je přesvědčily, že pod nánosem opravdu jaksi není žádný základ, který by svědčil o tom, že to, co tam je, je propustek, a že tedy mohou pokračovat "v opravě" podle svého gusta. Výsledkem bylo zjištění, že v zájmu rychlosti a úspěchu rekonstrukce ulice je dobré se s vlastníky jednoduše dohodnout.

K použitému řešení. Problémem při rekonstrukci ulice zahrnující i položení asfaltového koberce, který měl nahradit dosavadní "věčné" kamenné kočiči hlavy (které však při namrznutí zřejmě docela kloužou), by po rozbití dosavadního řešení boků ulicí procházejícího kanálu také byl boční tlak zeminy a možný pohyb materiálu ze stran kanálu. Takže řešení nutné. Po konečném domluvení a proběhnutí zmiňovaného jednání byl na podzim 2014 postaven propustek, čili: položeny a zabetonovány ony dvě plastové roury s dostatečnou kapacitou (dvojnásobek oproti původnímu návrhu, které by se v případě potřeby (při zanešení) měly dát snadno vyčistit tlakem.

To se zde zmiňuje proto, aby snad z toho, že ani z jedné strany není propustek názorně vidět, a není zřejmé, že by tam cokoli bylo, nevznikl dojem, že rekonstrukcí ulice Revoluční byl "mlýnský náhon", což je v katastru vedená vodní plocha (druh pozemku), koryto vodního toku přirozené nebo upravené (způsob využití) "vyřešen" (nějak zasypán) a vodě znemožněno v protékání. Na straně ke Géglovicím je to schválně necháno, jak to dělníci opustili, na straně směrem na Příkopy brání ve výhledu rozpadající se betonový U profil, původně snad zamýšlený jako místo pro případné odstavení vládního vozidla.

Poškození vodních staveb a děl povodněmi na Hané na začátku 30. let 20. století

Fotografie poškozených jezů a splavů mlynářů v povodí Hané, které jsou součástí spisu obsahujícího žádost o podporu pro mlynáře a další obyvatele katastrofální povodní ve dnech 22. a 23. března 1931 zasaženého území, který se nachází v MZA v Brně ve fondu B 40 Zemský úřad (II. manipulace, karton č. 4173), ukazují mezi jinými, které se vztahují k dalším mlýnům na Hané, stav Fricova jezu na řece Hané, břehové zdi, a nápustné stavidlo do náhonu. Je tu krásně vidět, jak Haná v tomto místě Dědic vypadala předtím, než byl prostor na konci 80. let upraven.

Úplně zničený splav mlynáře Roberta Janského v Dědicích. Poškozený splav a hráze mlynáře Josefa Frice v Dědicích.

Poškozený splav Anežky Tomáškové v Dědicích. Poškozený splav Ing. Jaromíra Součka ve Vyškově. Poškozený splav Josefa Vítka a společníků v Křečkovicích.

Povodní zničený splav v Herolticích. Společný majetek Vladimíra Knichala, mlynáře v Herolticích, Františky Dočkalové, majitelky mlýna v Hošticích, Vyškovského cukrovaru, akciové společnosti, majitele mlýna v Ivanovicích na Hané. Povodní zničený splav v Křečkovicích. Společný majetek Josefa Vítka, mlynáře v Křečkovicích, Vincence Jokla, mlynáře v Křečkovicích a Konráda Dobýška, mlynáře v Topolanech.

Povodní zničený splav v Dědicích na Pazderně. Majetek Anežky Tomáškové. Povodní úplně sebraný splav v Dědicích. Majetek Roberta Jánského, mlynáře v Dědicích. Povodní zničený splav ve Vyškově. Majetek Ing. Jaromíra Součka, majitele mlýna ve Vyškově. Povodní pobořený splav v Dědicích. Majetek Josefa Frice, mlynáře v Dědicích.

Poškozený splav a hráze mlynáře Josefa Frice v Dědicích.

Protokol sepsaný Okresním úřadem ve Vyškově 2. června 1931 na mlýně Josefa Frice v Dědicích (Pozn. číslo 103 je číslem označujícím vodní dílo ve vodní knize)

Seznam škod za účelem udělení podpor podepsaný mlynáři a majiteli mlýnů v povodí Hané datovaný 1. dubnem 1931.

Prostor dnešního vyústění náhonu rourou do Hané, turbín, lamfeštu a rybníčku nad lamfeštem

Pohled shora na prostor pod turbínami. Nalevo je vidět postupně se od devadesátých let 20. století sesouvající zeď, která v této části náhona vymezuje terén na jih od mlýna.

Dnešní vyústění náhonu do Hané pomocí roury. Poslední fáze zkracování mlýnského potoka v jeho spodní části v době po provedení regulace říčky Hané.

V devadesátých letech betonem zpevňovaný most přes náhon. Pohled z místa pod turbínami. Most byl zpevňován kvůli tomu, aby snad časem nedošlo pohybem terénu k pádu horní betonové desky, kterou by pak bylo velice obtížné znovu vyzdvihnout.

Začátek několikametrové roury vyústění. Pohled od na předchozím obrázku zachyceného mostu. Dnes je roura minimálně na vstupu zanesená. Dříve se jí dalo, pokud byl dobrodruh dostatečně malý a odvážný, projít na druhou stranu, nějak se protáhnout.

Bližší pohled na řešení zpevnění na předchozím obrázku zachyceného mostu v prostoru dolní části náhonu, pod turbínami.

Pohled na prostor pod turbínami. Vymlácená okýnka byla před svým zničením kameny z ruk těch, kteří je ve svém volném čase hodili, zasklená, v pořádku.

 Pohled na most v prostoru pod turbínami.

 Pohled na narušenou opěrnou zeď v prostoru pod turbínami.

 Bližší pohled na vymlácená okýnka. Za nimi prostor s turbínami.

Pohled na most v prostoru pod turbínami, fotografováno z místa pod turbínami.

Bližší pohled na narušenou opěrnou zeď v prostoru pod turbínami. V posledních letech se zde rychle rozšířily náletové dřeviny.

Prostor pod turbínami vyfocený s bleskem. Jinak je tam ve dne při přechodu z osvětleného prostředí docela tma.

Terén napravo od prostoru turbín vedle východní strany mlýna také pracuje, proto byla demontována část hnacího systému, aby nedošlo k její deformaci. Zbytek zůstal na místě.

Roh mlýna, Nalevo od něj lamfešt, turbíny, opěrná zeď. Vyfoceno z mostu v prostoru pod turbínami.

Pohled shora na řítící se opěrnou zeď, prostor pod turbínami.

 Roh mlýna, nalevo lamfešt.

Lamfešt, stavidla, česla.

Česla.

Mlýn při pohledu od západu.

Rybníček nad lamfeštem, který při spuštění stavidel sloužil k rozložení působících vodních sil. Pod mostem, který je vidět, tekla voda do prostoru nad turbínami, a přes česla padala voda na turbíny. Kdysi stál v prostoru vedle červeného auta ořech, který pravidelně poskytoval spoustu ořechů. Ten ale uschl. Ještě předtím stačily jeho větve poškrábat lak auta, které pod něj někdo postavil. Ta stavba stojí podle změření ze začátku devadesátých let částečně na pozemku náhona, což ale současného majitele, jak se tehdy vyjádřil, když se nastěhoval, nezajímalo.

Pohled shora dolů do prostoru za česly. Tudy padala voda na turbíny.

Stavidla regulující odtok vody přepadem vedle bunkrů za česly. Keře, které v sezoně místo zcela zakrývaly svými listy, byly několik týdnů po fotografování vyřezány, ale zase rostou.

Betonové překlady, které mají bránit náhodným kolemjdoucím v tom, aby se vydali dál, čímž by se po pár metrech, kde jde odvod ostře šikmo dolů, vystavili riziku pádu dolů, jsou na fotografii poškozeny. V minulosti jich na místě bylo víc, takže vstup vyplňovaly v celé šíři, ale zkušenost ukázala, že ač z betonu, uvažované potřebě některých kolemjdoucích do nich strčit neodolaly. Byly na jaře 2012 nahrazeny jiným řešením, do kterého se nedá jen tak snadno kopnout.

Stojíme na mostě, za námi je zmiňovaný rybníček. Před námi je prostor před lamfeštem. Přes větve, které byly krátce po fotografování vyřezány, můžeme vidět stavidla, česla, napravo odtok vody.