Okresní úřad ve Vyškově.
Číslo: 14288/X.
Dne 23. srpna 1939.
Josef Fric, úprava břehu mlýnského náhonu.
Výměr.
Razítko: Obecní úřad v Dědicích
Došlo dne 31. 8. 1939, čís. 2619.
Pan Josef Fric, mlynář v Dědicích.
Podáním ze dne 27. června 1939 zažádal Josef Fric, mlynář v Dědicích o vodoprávní řízení za účelem zjištění stavu břehu mlýnského náhonu v sousedství pozemku parc. čís. 414 a parc. čís. 812/12 ve vložce čís. 1450 v katastrální obci Dědice.
Na podkladě zkráceného vodoprávního řízení, které bylo o této žádosti zavedeno podle § 83 mor. vodního zákona vyhláškou ze dne 19. července 1939 čís. 14288/X, a zejména komisionelního jednání konaného dne 18. srpna 1939, vydává okresní úřad podle § 83 mor. vodního zákona tento výměr:
I. Popis břehu mlýnského náhonu v sousedství domu a dvora Tomáše Šindelky.
Při komisionelním řízení na místě samém bylo zjištěno, že na pravém břehu mlýnského náhonu parc. čís. 3996, patřícího k vodnímu dílu Josefa Frice, , mlynáře v Dědicích pop. čís. 114, nalézá se domek se zahradou a dvorem v majetku Tomáše Šindelky v Dědicích čís. pop. 246. Dům pop. č. 246 má parc. čís. 414 a k němu náleží pozemek parc. čís. 812/12, která jest zaknihována jako pole, jest však obhospodařována jako dvůr a zahrada.
Popsaný dům p. č. 246 s příslušenstvím byl postaven v létech 1889-90, t.j. v době, kdy mlýnský náhon už stával a stavebníkem byl tehdejší mlynář na čís. 114 Florián Fric, otec nynějšího majitele mlýna. Podle trhové smlouvy ze dne 4. 11. 1901 odprodal toto stavení i s příslušenstvím Florián Fric Tomáši a Apolonii Šindelkovým, z nichž Tomáš Šindelka je nyní úplným vlastníkem.
V trhové smlouvě není o udržování břehu žádné zmínky a proto jsou směrodatná pouze ustanovení vodního zákona, resp. pozdější dohody, mezi kterými je důležitější dohoda ze dne 30. 6. 1922, sepsaná u Dr. Krupky, advokáta ve Vyškově.
Vodní dílo Josefa Frice, ke kterému náleží náhon, tekoucí podél stavení Šindelkova, bylo zahamováno krajským úřadem v Brně dne 31. 3. 1860 č. j. 3278.
Výměna vodního motoru byla povolena okresní správou politickou ve Vyškově výměrem ze dne 29. 10. 1922 čís. 22534/H, ve kterémžto výměru byla stanovena udržovací povinnost na mlýnském náhoně podél stavení Tomáše Šindelky v rozsahu dohody shora citované.
Rozsah vodního oprávnění při mlýně Josefa Frice byl stanoven výměrem okresního úřadu ve Vyškově ze dne 30. září 1932 čís. 33746/X-16, při kterémžto řízení neuplatňoval Tomáš Šindelka žádných námitek.
Jest tudíž udržovací povinností mlynáře Josefa Frice vzhledem k jeho náhonu podél stavení Tomáše Šindelky posuzovati podle ustanovení mor. vodního zákona §§ 21 a 43 a podle zmíněné dohody.
Komise na místě samém zjistila, že pravý břeh mlýnského náhonu podél parc. čís. 812/12 jest na délku 10 m pod mostkem, po kterém se přijíždí ke mlýnu, v dobrém stavu, kdežto dále, zvláště pak ve vzdálenosti 15 - 20 metrů pod mostkem přemosťujícím mlýnský náhon jest parc. čís. 812/12 vybrána na hloubku 50 cm a na délku 5-8 m. Tento výmol sahá tudíž až do pozemku souseda Tomáše Šindelky, který nemůže si v důsledku toho pozemek řádně a trvale oplotiti. Výmol výše popsaný sahá nyní do dvora až za prkenný plot.
Nedostatečnost stávajícího udržování břehu je zaviněna tím, že tento břeh nalézá se na straně vypouklé a jeho nasypávání do původního stavu vykonával mlynář pouze materiálem, který získal z náhona při čistění. Tento materiál jest příliš jemný a jest rychle odplavován a proto komise zjišťuje, že stávající udržování břehu jest nedostatečné.
Aby byl břeh trvale zabezpečen, bylo by nutn břeh zpevniti vrbovým odkorkovým půtkem.
Při vodoprávním řízení uplatňoval sice Tomáš Šindelka požadavek, aby břeh byl zpevněn pobřežní betonovou zídkou, avšak vodní zákon neposkytuje dostatečné opory k tomu, aby taková nákladnější úprava byla Josefu Fricovi nařízena cestou donucovací.
II. Prohlášení stran:
Tomáš Šindelka vyhražuje si dosavadní právo přístupu k mlýnskému náhonu pro čerpání vody a právo odvádění vody ze dvora do mlýnského náhonu a žádá, aby tato práva při zřízení odkorkového plůtku byla Josefem Fricem respektována. Současně vyhražuje si právo žádati náhradu škody cestou práva civilního.
Josef Fric zamýšlí přehraditi v sousedství parc. čís. 812/12 náhon. Neuznává tudíž právo na přístup k vodě, jak je obsaženo v hořejším prohlášení Tomáše Šindelky.
III. Nařízení:
Komise pokusila se ve smyslu § 84 mor. vodního zákona o smír mezi zúčastněnými stranami v tom směru, aby byl břeh náhonu v sousedství domu a dvora Tomáše Šindelky zpevněn betonovou zdí vybudovanou společným nákladem Tomáše Šindelky a Josefa Frice. Poněvadž k dohodě nedošlo, nařizuje se toto:
Majitel vodního díla Josef Fric, Dědice čís. 114, zřídí v místech, kde hraničí držebnostní hranice pozemku parc. čís. 812/12 a 3996 odkorkový neb laťový plůtek tak, aby břehová linie tvořila stávající držebnostní hranici a aby odkorkový plůtek byl nejméně 5 cm nad hladinou nejvyššího nadržení vody podle konsensu.
Odkorkový plůtek musí se celý nalézati na pozemku náhonu.
Musí začínati proti oknu rožního pokoje p. Šindelky (od silnice) a vésti až po vrbu, t.j. na celkovou délku 19 m. Držebnostní hranice byla komisí na místě samém vytýčena a zúčastněné strany projevily s ní souhlas. Vytýčením držební hranice neprejudikuje se nikterak právní otázka vlastnictví a příp. vydržení.
Před tento odkorkový plůtek nahází Josef fric u příležitosti mlýnského náhonu materiál získaný při čistění. Dále Dále vyrovná nátrže resp. výmoly, které dnes stávají až do niveau okolního dvora resp. zahrady tak, aby byl dvůr resp. zahrada v jedné úrovni až po břehovou linii, která, jak výše nařízeno, tvoří držebnostní hranice.
Úpravu jest provésti do konce měsíce září 1939. Po provedení úpravy buď toto oznámeno okresnímu úřadu.
Josefu Fricovi se ukládá, aby břeh výše popsaný udržoval v řádném stavu způsobem shora zmíněným.
IV. Služebnosti:
Pokud Tomáš Šindelka vyhražuje si nadále právo přístupu k mlýnskému náhonu, a pokud Josef Fric toto právo popírá, podotýká se, že v daném případě se jedná o náhon resp. vodu soukromou, k níž možno podle § 10 odst. 1.-3. mor. vodního zákona nabýti práv jdoucích nad obsah příslušných ustanovení mor. vodního zákona jedině na základě zvláštního právního titulu (jakožto služebnost). Takový titul nebyl prokázán, a odkazuje se tudíž Tomáš Šindelka v této otázce na pořad práva civilního.
V. Útraty komisionelního řízení:
Útraty vodoprávního řízení rozvrhují se takto:
Výlohy úředních orgánů jakož i kolkovné činí 191,20 K a výlohy právního zástupce Tomáše Šindelky, Dr. Stanislava Řediny, advokáta ve Vyškově činí 500,- K (návrh, kolky a podání 100 K, cestovné 50 K, intervence při jednání 350 K). Výlohy tyto rozvrhují se podle § 98 odst. 2. mor. vodního zákona takto:
Josef Fric je povinen hraditi výlohy úředních orgánů ve výši K 191,20, jakož i část výloh právního zástupce Tomáše Šindelky ve výši K 100, účtovanou za návrh, kolky a podání, tudíž celkem K 291,20. Částku K 400,- spojenou s přibráním právního zástupce ke komisionelnímu jednání jest povinen hraditi Tomáš Šindelka sám.
Důvody:
Podle § 98 odst. 1 mor. vodního zákona nese náklad za komisionelní řízení strana, která za řízení zažádala anebo svou vinou k tomu příčinu dala. Odstavec 2. téhož §u předpokládá pak možnost rozvržení nákladů komisionelní řízení v případě, že jedná se o společný zájem stran, mezi tyto strany a přisouzení náhrady nákladů celého řízení straně ve sporu podlehnuvší (tomu, "jenž křiv zůstal").
Josef Fric jest žadatelem a též viníkem ve smyslu § 98 mor. vodního zákona a náleží mu tudíž hraditi výlohy úředních orgánů při komisi a částku 100 K, jíž účtuje právní zástupce Tomáše Šindelky za podání žádosti o zjištění vadného stavu břehu, za kolky a případné urgence, neboť tyto výlohy zavinil Josef Fric tím, že se včas o zajištění břehu nepostaral. Výlohy Dr. Stanislava Řediny spojené s jeho osobní účastí na komisionelním řízení, nese Tomáš Šindelka sám.
Vodoprávní řízení nebylo totiž sporem ve smyslu § 98 odst. 2 mor. vodního zákona, při němž by bylo třeba Tomáši Šindelkovi k ochraně svých právních sporných nároků přibrati právního poradce. Jest ovšem pravdou, že vodoprávnímu řízení předcházel soudní spor mezi Josefem Fricem a Tomášem Šindelkou o trvalé zabezpečení břehu náhonu a o náhradu škody způsobené na obytném stavení jeho podmokáním.
Avšak předmětem vodoprávního jednání bylo jen zjištění, zda stav břehu odpovídá předpisům vodního zákona, a stanovení opatření břeh dostatečně zajišťujícího. Zjištění stavu břehu jest otázkou skutkovou a nikoliv právní, a nejde zde tudíž o spor, při němž Tomáš Šindelka potřebuje ochrany a porady právního poradce na případné útraty Josefa Frice. Zjištění toto provádí a též v daném případě provedla komise způsobem jednoznačným, aniž také - jak svědčí protokol - byly uplatňovány námitky nebo se vyskytly sporné otázky.
Otázka náležitého zabezpečení břehu pak jest předmětem technického posouzení vodoprávního znalce a nikoliv právního poradce. Nelze tudíž ani zde hovořiti o sporu, k jehož řešení by bylo straně přibrati si právního poradce. Také v průběhu celého řízení nevyskytla se v tomto ohledu žádná námitka proti odbornému posudku vodoprávního technika ani rázu technického ani právního. Nelze tudíž uvedené jednání pokládati za spor ve smyslu § 98 mor. vodního zákona.
Ostatně se podotýká, že převážným předmětem řízení, obzvláště co do doby jednání trvajícího 7 hodin, byl pokus komise o dohodu stran za účelem vybudování betonové ochranné zdi podél náhonu, tedy na vybudování zařízení přesahujícího zákonnou povinnost Josefa Frice. Nelze pak útraty právního zástupce Tomáše Šindelky jednajícího při pokusu o tuto v podstatě soukromoprávní dohodu, přiřknouti k náhradě Josefu Fricovi.
Ukládá se tudíž Josefu Fricovi, aby výlohy komisionelního řízení v celkové hodnotě K 291,20 přiloženou složenkou do 8 dnů pod následkem exekuce zaplatil.
Proti tomuto výměru lze do 15 dnů, ode dne následujícího po dni doručení počítaje, podati u okresního úřadu ve Vyškově odvolání k zemskému úřadu v Brně.
---
Obecní radě v Dědicích
na vědomí s tím, aby komisionelně bylo zjištěno dne 1. října 1939, zda Josef Fric nařízené úpravy provedl, a o tom sem podána zpráva.
Za okresního hejtmana:
Dr. Jabůrek v.r.
Razítko: Za správnost vyhotovení:
přednosta kanceláře: Podpis