Vyhláška Čs. okresní politické správy ve Vyškově z 8. 6. 1922 ve věci vodoprávního projednání postavení turbín a jezu.
Zobrazují se příspěvky se štítkemStavba jezu. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemStavba jezu. Zobrazit všechny příspěvky
Seznam majetku nemovitého a práv s nemovitostmi spojených v roce 1919
Poznámka: majitelem je v roce 1919 Josef Fric, a smlouvu uzavřel s Floriánem Fricem.
Položka běžná: 1
Berní okres: Vyškov
Obec katastrální: Dědice
Číslo popisné/Číslo vložky knihovní: 114
Bližší označení nemovitosti: Obytné stavení s vodním mlýnem
Položka běžná: 2
Berní okres: Vyškov
Obec katastrální: Dědice
Číslo popisné/Číslo vložky knihovní: vl 114, 812/I/vl 114
Bližší označení nemovitosti: pole
Výměra pozemků dle archu pozemkového: 1 ha 28 a 66 m2
Jak a kdy bylo nemovitosti nabyto, celkový náklad nabývací: Koupí smlouvou trhovou ze dne 26/10 1911, všechno se zahradou, polem a s příslušenstvím koupeno za 15 900 K.
Hrubá hodnota úhrnná: 15 900
Dluhův a závazků na nemovitosti váznoucích:
bližší označení: Pohledávka Marie Malanotti 10 000 K
hodnota v korunách: 10 000
bližší označení: Sirotčí pokladna Vyškov 7 200 K ve zbytku
hodnota v korunách: 7 042
bližší označení: Nezletilá Helena Lagová podíl zajištěný 1 000 K
hodnota v korunách: 1 000
bližší označení: Výměna: 2 q pšenice 160, 3 q rži 240, 3 q ječm. 225, 3 q zem. 84, otop, 5 m3 dříví tvrdé, 5 m3 měkké 500
hodnota v korunách: 1 209
x 10 = 12 090
byt v ceně 50 K
x 10 = 500
hodnota v korunách: 30 632
Poznámka: Mlýn v nižší ceně, jak se zdá - jelikož teprv v měsíci září 1919 postaven byl od povodně stržený splav a mlýn jen částečně opraven.
Stvrzuji, že přihlášku učinil jsem dle svého nejlepšího vědomí a svědomí a jsem ochoten ji přísahou stvrditi.
V Dědicích, dne 20. října 1919
Položka běžná: 1
Berní okres: Vyškov
Obec katastrální: Dědice
Číslo popisné/Číslo vložky knihovní: 114
Bližší označení nemovitosti: Obytné stavení s vodním mlýnem
Položka běžná: 2
Berní okres: Vyškov
Obec katastrální: Dědice
Číslo popisné/Číslo vložky knihovní: vl 114, 812/I/vl 114
Bližší označení nemovitosti: pole
Výměra pozemků dle archu pozemkového: 1 ha 28 a 66 m2
Jak a kdy bylo nemovitosti nabyto, celkový náklad nabývací: Koupí smlouvou trhovou ze dne 26/10 1911, všechno se zahradou, polem a s příslušenstvím koupeno za 15 900 K.
Hrubá hodnota úhrnná: 15 900
Dluhův a závazků na nemovitosti váznoucích:
bližší označení: Pohledávka Marie Malanotti 10 000 K
hodnota v korunách: 10 000
bližší označení: Sirotčí pokladna Vyškov 7 200 K ve zbytku
hodnota v korunách: 7 042
bližší označení: Nezletilá Helena Lagová podíl zajištěný 1 000 K
hodnota v korunách: 1 000
bližší označení: Výměna: 2 q pšenice 160, 3 q rži 240, 3 q ječm. 225, 3 q zem. 84, otop, 5 m3 dříví tvrdé, 5 m3 měkké 500
hodnota v korunách: 1 209
x 10 = 12 090
byt v ceně 50 K
x 10 = 500
hodnota v korunách: 30 632
Poznámka: Mlýn v nižší ceně, jak se zdá - jelikož teprv v měsíci září 1919 postaven byl od povodně stržený splav a mlýn jen částečně opraven.
Stvrzuji, že přihlášku učinil jsem dle svého nejlepšího vědomí a svědomí a jsem ochoten ji přísahou stvrditi.
V Dědicích, dne 20. října 1919
Stížnost podaná kvůli sesypávání dvora z důvodu většího množství vody v mlýnském potoku a jeho prohlubování
Obecní úřad městečka Dědic!
Nížepsaný žádá obecní úřad městečka Dědic, by při komisionelním jednání dne 22/6 1922, ohledně schválení jezu, obecní úřad tlumočil stížnost nížepodepsaného, že následkem většího množství vody ve vodní mlýnské struze a prohlubování této, zesypává se jmenovanému dvůr u domku čís. 103.
Nížepsaný žádá okresní respektíve zemskou politickou správu by tomuto bylo ze strany p. J. Frice mlynáře v Dědicích zabráněno a onen dvůr i s ostatním podebraným břehem do normálního stavu přiveden.
V Dědicích dne 21/6 1922
V hluboké úctě
Školař Bohumil
Předloženo komisi
Nížepsaný žádá obecní úřad městečka Dědic, by při komisionelním jednání dne 22/6 1922, ohledně schválení jezu, obecní úřad tlumočil stížnost nížepodepsaného, že následkem většího množství vody ve vodní mlýnské struze a prohlubování této, zesypává se jmenovanému dvůr u domku čís. 103.
Nížepsaný žádá okresní respektíve zemskou politickou správu by tomuto bylo ze strany p. J. Frice mlynáře v Dědicích zabráněno a onen dvůr i s ostatním podebraným břehem do normálního stavu přiveden.
V Dědicích dne 21/6 1922
V hluboké úctě
Školař Bohumil
Předloženo komisi
Vodoprávní projednání postavení dvou turbín a vodního jezu
Čs. okresní politická správa
ve Vyškově, dne 8. června 1922
Číslo: 10139.
Vyhláška.
Josef Fric, mlynář v Dědicích žádá o vodoprávní projednání postavení dvou turbin a vodního jezu. Jedná se o dodatečné schválení staveb provedených bez vodoprávního povolení. Současně podal stížnost proti Trávníčkové Marii v Dědicích č. 96, Janu Kudličkovi č. 96, Ferdinandu Kudličkovi č. 94 a Tomáši Otevřelovi č. 72, že mu súžují mlýnský náhon v trati nade mlýnem, vedoucí kolem domků a zahrad zmíněných osob.
Ku této žádosti bude se na projektovaném místě konati komisionelní řízení v Dědicích
v pátek dne 23. června 1922 o 13. hodině odp.
Komise sejde se ve mlýně Josefa Frice.
Námitky, jež nebudou zdejšímu úřadu proti tomuto podniku dříve projeveny, dlužno podati při tomto komisionelním jednání, jinak by se mělo za to, že ti, kterých se to týče souhlasí s podniknutím zamyšleným i s potřebným k tomu postoupením nebo obtížením vlastnictví pozemného a bylo by rozhodnouti bez ohledu na pozdější námitky.
Pouze oněm účastníkům, kteří nebyli pozváni ku komisionelnímu jednání, nebo kterým nebylo pozvání aspoň 15. června doručeno a kteří se ku jednání nedostavili, zústavuje se ústně nebo písemně podati námitku u zdejšího úřadu nejpozději do 7. července 1922.
Do nákresů a pomůcek projektu možno nahlédnouti u zdejšího úřadu až do 22. června 1922 včetně.
Panu Josefu Fricovi, mlynáři v Dědicích
na vědomí s vyzváním, abyste se jednání osobně, nebo svým plnomocněným zástupcem súčastnil.
Místodržitelský rada:
Postavení dvou turbín a vodního jezu
Čs. okresní politická správa ve Vyškově, dne 29. října 1922.
Číslo: 22554/H. ad.
Pan
Josef Fric, mlynář
v
Dědicích.
Komisionelní jednání konané dne 23. června t. r. a týkající se postavení dvou turbín a vodního jezu při Vašem mlýně čís. 114 v Dědicích mělo tento výsledek:
V ustanovenou hodinu sešli se účastníci na místě samém a když jim byl předmět jednání vysvětlen, odebrali se ku jezu nově postavenému, při čemž byla zástupcem vodního oddělení zemské správy politické jako odborníkem na základě místního prohlédnutí a vyměření zjištěno toto:
Nový jez pozůstává z části pevné při levém břehu a stavidlové výpusti na pravém břehu. Těleso jezové zřízeno jest z dusaného betonu a hladce omítnuto. Rovněž stavidlová výpust, přimykajíc se na pravém břehu k jezovému pilíři provedena z dusaného betonu. Ku křídlu tomuto nad jezem připojuje se nábřežní zeď pravostranná z lomového kamene na sucho, jež při ústí do náhonu tvoří roh, v náhoně pak vyvedena jest až k napouštěcímu stavítku. Na levém břehu připojuje se pevné těleso jezové ku staré křídelní zdi nábřežní, jež pod jezem byla asi o 3 m 30 cm zrekonstruována. Pevná část jezového tělesa, pokud se týče tvaru a dimensí odpovídá předloženým plánům. Výškové poměry podstatných částí tohoto jezu byly při dnešním jednání nevelací zjištěny a jsou tyto:
Pod úrovní hamovní značky nacházející se na středním pilíři mostním, jak ve vodní knize udáno, nachází se koruna pevného jezu u levého břehu 194 cm ve středu 195 cm a u výpustě 195 cm. Dle vodní knihy má býti 1.916, jest tedy koruna nového pevného jezu o 34 cm níže než dle záznamu vodní knihy mohla býti. Ježto při výšce jezu udané ve vodní knize dovoleny byly nástavky /pohyblivé/ 15 cm vysoké a nynější pevný jez je o 34 mm nižší než dovoleno, což z hlediska veřejného vzhledem k odtoku velkých vod jest jen ku prospěchu, nenamítá se proti zvýšení pohyblivých nástavků o diferenci 34 mm t.j. na celkovou výše 184 mm ničeho.
Práh stavidlové výpustě nachází se 280 cm pod úrovní hamovní značky a práh napouštěcího stavítka v náhoně jest 238 cm pod úrovní hamovní. Odpovídají tyto rozměry mírám udaným ve vodní knize. Pokud se týče dimensí jest pevná část jezová široká 955 cm, stavidlová výpust 408 cm. Tato stavidlová výpust opatřena jest dvěma dřevěnými stavidly každé o světlosti 200 cm a o výšce pravostranného stavidla 98 cm středního stavidla 108 cm. Napouštěcí stavítko má světlou šířku 170 cm /oproti 185 cm dle vodní knihy/. Jez, nábřežní pilíře i stavidlová výpust provedeny jsou řádně a odpovídají udáním v předloženém plánu.
Ježto na poměrech vodních výstavbou nového betonového jezu aniž na právu mlynáře ničeho se nezměnilo a z hlediska veřejného jest výstav[b]u tohoto jezu se stavidlovou výpustí jen doporučiti, nenamítá se proti udělení povolení a kolaudace ani z hlediska veřejnoprávního ani vodoprávního ničeho.
Současně se podotýká, že proti udělení povolení ku stavbě jezu a vpouštěcího stavítka se vším příslušenstvím také ze stanoviska obce a sousedů nebylo předneseno žádných námitek ani přání.
Vodní síla od nového jezu využíti se má dvěma turbínami. Turbíny tyto byly postaveny místo dosavadních vodních kol /čtyř/ na vrchní vodu, ale ježto stavba jest již úplně dohotovena, nedá se starý stav zjistiti. Na základě prohlídky dle předložených plánů jedná se o výstavbu dvou turbín Fransisových. Tyto turbíny konstruovány s ruční regulací s vodorovnou hřídelí a vestaveny byly do nové betonové košny. Menší turbína o průměru vnějšího kola 350 mm, kola rozváděcího o 10 pohyblivých lopatkách dimensována jest na maximum 200 l za sekundu což při spádu 480 cm dává výkonnost 9.7 = 76 % HP. Větší turbína má oběžné kolo o průměru 350 mm, v kole rozváděcím je 10 rozváděných lopatek, tak že garantovaný efekt při plném otevření turbíny obnáší 260 l za sekundu což dá při spádu 480 cm výkonnost 13 = 78 % HP. Oběma plně otevřenýma turbínama prochází maximální množství 465 litrů za sekundu, což odpovídá dle technické zprávy přiložené k plánu turbíny kapacitě dřívějších čtyř vpustních stavidel na vodní kola. Napnutí vody před turbínou stanovené při komisionelním řízení v roce 1884 obnášející výšku dovoleného vzdutí 950 mm nad prahem stavidel, se nemění, ježto dle provedeného projektu zůstal práh jalového stavidla ve výši starých stavidel a prahy připouštěcích stavidel k turbíně jsou o 400 mm nad tímto prahem jalového odpadu.
Turbíny provedeny byly přesně dle předložených plánů až na nepatrnou změnu zajištění dna před česlicemi a na zkrácení středního pilíře mezi oběma turbínovými košnami. Košny pro turbíny, jakož i zpevnění dna před a pod turbínou provedeny z betonu, přístavba strojovny turbíny provedena z cihelného zdiva odpovídá předpisům stavebního řádu. Česlice před turbinami nahraženy jednou tabulí česlicovou, která odpovídá, pokud se týče mezer mezi pruty, daným předpisům. Ježto kapacita turbín odpovídá kapacitě dřívějších kol a regulací, dá se odtok oběma turbínami říditi, nezměnilo se výstavbou turbín na vodních poměrech díla podstatně ničeho. Ježto turbíny i potřebné přístavby odpovídají stavebnímu řádu, nenamítá se ani z hlediska veřejnoprávního ani vodoprávního ničeho proti udělení povolení tyto turbíny užívati. Pokud se týče strojního zařízení a ochrany bezpečnosti a života dělníků dlužno vyplniti ještě tyto podmínky:
1/ Úprava k zastavení turbíny sloužící buď v dobrém stavu udržována a tak zařízena, aby náhodné spuštění turbíny bylo vyloučeno.
2/ Místnost, z níž se bude turbína v chod uváděti a vysunovati buď spojena s pracovními místnostmi signalovým zařízením, jímž by spuštění turbíny mohlo býti z turbínovky do pracovní místnosti předem oznamováno.
3/ Přístup ke spodní části turbíny buď bezpečně upraven.
4/ V ostatním buď, pokud se týče ochrany dělnictva přesně šetřeno předpisů ministerského nařízení ze dne 23. listopadu 1905, ř. z. č. 176.
Ku jednání dostavil se soused Tomáš Šindelka a tvrdil, že změnou způsobu provozování živnosti zejména záměnou kol dvěma turbínami jest poškozován na svém majetku daleko více nežli dříve, protože při zarážení turbín voda přichází do většího pohybu jako dokud byl provoz koly, čímž podmílá se jeho pozemek a sesouvá do vody. Toto vymílání postupuje rychle a ohrožuje tak jeho stavení čís. 246, které jest nyní od rozšířeného náhonu vzdáleno jen několik metrů. Pokud se týče této námitky podotýká se, že bylo předloženo zdejšímu úřadu narovnání stran uzavřená dne 30. června 1922 v kanceláři JUDr. Luďka Krupky, následkem čehož rozhodování další odpadá. Samozřejmě nutno obsah tohoto narovnání oboustranně řádně dodržovati. Narovnání toto jest součástkou tohoto výnosu, a připojuje se v opisu.
Při pochůzce po mlýnském náhonu zjistila komise, že opevnění břehové sestávající po většině z kůlů, plůtků, odkorků a fošen na několika místech následkem chatrnosti stavu naklonilo se po případě spadlo do řečiště náhonu, mimo to že některé opevnění provedeny bez úředního dovolení sahají do mlýnského potoku, čímž bráněno přirozenému odtoku vody. Dle udání stran dělo se toto samovolné opevňování proto, že prohlubování[m] náhonu mlynářem nad obvyklou míru ohrožovány byly břehy sousedů. Tyto poměry, způsobené částečně též přirozeným vlivem tekoucí vody, zavdávají příčinu ku různicím mezi mlynářem a sousedy a dlužno je vyřešiti tím způsobem, aby obec co nejdříve v oboru vlastní působnosti zařídila s přibráním účastníků pochůzku po vodním náhonu a sporné záležitosti smírnou cestou vyřídila. S tímto řešením všichni účastníci souhlasí. Při tom dlužno ovšem dbáti v první řadě toho, čeho spojitost tekoucí vody vyžaduje. Při této příležitosti dlužno též vyřešiti stížnost Bohumila Školaře, která byla písemně komisi podána, a která se obci zasílá. K této se zvláště podotýká, že škoda jím tvrzená, nepovstává prohloubením potoku a přítokem většího množství vody, nýbrž závada spočívá v první řadě v situaci silničního mostu, kterým voda dostala směr na jeho zahrádku /dvůr/ a tím ho poškozuje.
Ku konci náhonu před turbínovými komorami zřízen byl cestní mostek z dusaného betonu. Tento mostek není ani situačně ani pokud se týče dimensí a udání průtočného množství naznačen v předložených pomůckách.
Následkem tohoto výsledku úředního jednání uděluje se Vám vodoprávní povolení ku používání novostaveb jezu, vpustných stavidel, turbín a jich příslušných zařízení, budou-li kromě již dříve uvedených ještě splněny následující podmínky:
1/ Turbíny zapnuty buďtež jen při dostatečném průtokovém množství t.j. na menší turbínu 200 l sekundových, na větší turbínu 265 l sek. Obě turbíny dimensovány na 465 l buďte při tomto stavu plně otevřeny; jakmile nastane větší přítok vody a vyšší vzdutí než dovoleno záznamem vodní knihy z roku 1884 obnášející 950 mm nad prahem původních stavidel, budiž otevřena jalová výpust. Jakékoliv nadržování vody a přerušování kontinuity toku vody není dovoleno.
2/ Otvírání a zavírání turbín dejž se ve vlastním zájmu mlynáře a také vzhledem k vlnění vody před turbínami pomalu.
3/ K zajištění výškových poměrů nového jezu, vpustného stavítka založen budiž na místě vhodném a chráněném proti velké vodě ve smyslu nařízení z roku 1872 ham dle skizy, jejíž jeden exemplář byl panu mlynáři při komisionelním jednání vydán.
4/ Ku zjištění dovolené míry zdouvání vody budiž dle záznamu vodní knihy ve smyslu nařízení z roku 1872 § 2. na místě viditelném ve zdi před košnami turbínovými upevněna skoba s krátkým metrickým měřítkem, na kteréžto skobě horní hrana vyznačovati bude dovolenou míru vzdutí tohoto vodního díla.
5/ Jest předložiti dodatečně plánek betonového mostku provedeného před košnami turbínovými s výpočtem jeho průtočného profilu.
6/ Ku provedení podmínek pod bodem 3, 4, 5 stanoví se lhůta do konce prosince t. r., a budiž pak požádáno o úřední kolaudaci.
Proti tomuto výměru lze na zemskou správu politickou v Brně u okresní politické správy ve Vyškově odvolání do 14 dnů podati.
Jeden nákres opatřený schvalovací doložkou se Vám vrací.
Místodržitelský rada:
Číslo: 22554/H. ad.
Pan
Josef Fric, mlynář
v
Dědicích.
Komisionelní jednání konané dne 23. června t. r. a týkající se postavení dvou turbín a vodního jezu při Vašem mlýně čís. 114 v Dědicích mělo tento výsledek:
V ustanovenou hodinu sešli se účastníci na místě samém a když jim byl předmět jednání vysvětlen, odebrali se ku jezu nově postavenému, při čemž byla zástupcem vodního oddělení zemské správy politické jako odborníkem na základě místního prohlédnutí a vyměření zjištěno toto:
Nový jez pozůstává z části pevné při levém břehu a stavidlové výpusti na pravém břehu. Těleso jezové zřízeno jest z dusaného betonu a hladce omítnuto. Rovněž stavidlová výpust, přimykajíc se na pravém břehu k jezovému pilíři provedena z dusaného betonu. Ku křídlu tomuto nad jezem připojuje se nábřežní zeď pravostranná z lomového kamene na sucho, jež při ústí do náhonu tvoří roh, v náhoně pak vyvedena jest až k napouštěcímu stavítku. Na levém břehu připojuje se pevné těleso jezové ku staré křídelní zdi nábřežní, jež pod jezem byla asi o 3 m 30 cm zrekonstruována. Pevná část jezového tělesa, pokud se týče tvaru a dimensí odpovídá předloženým plánům. Výškové poměry podstatných částí tohoto jezu byly při dnešním jednání nevelací zjištěny a jsou tyto:
Pod úrovní hamovní značky nacházející se na středním pilíři mostním, jak ve vodní knize udáno, nachází se koruna pevného jezu u levého břehu 194 cm ve středu 195 cm a u výpustě 195 cm. Dle vodní knihy má býti 1.916, jest tedy koruna nového pevného jezu o 34 cm níže než dle záznamu vodní knihy mohla býti. Ježto při výšce jezu udané ve vodní knize dovoleny byly nástavky /pohyblivé/ 15 cm vysoké a nynější pevný jez je o 34 mm nižší než dovoleno, což z hlediska veřejného vzhledem k odtoku velkých vod jest jen ku prospěchu, nenamítá se proti zvýšení pohyblivých nástavků o diferenci 34 mm t.j. na celkovou výše 184 mm ničeho.
Práh stavidlové výpustě nachází se 280 cm pod úrovní hamovní značky a práh napouštěcího stavítka v náhoně jest 238 cm pod úrovní hamovní. Odpovídají tyto rozměry mírám udaným ve vodní knize. Pokud se týče dimensí jest pevná část jezová široká 955 cm, stavidlová výpust 408 cm. Tato stavidlová výpust opatřena jest dvěma dřevěnými stavidly každé o světlosti 200 cm a o výšce pravostranného stavidla 98 cm středního stavidla 108 cm. Napouštěcí stavítko má světlou šířku 170 cm /oproti 185 cm dle vodní knihy/. Jez, nábřežní pilíře i stavidlová výpust provedeny jsou řádně a odpovídají udáním v předloženém plánu.
Ježto na poměrech vodních výstavbou nového betonového jezu aniž na právu mlynáře ničeho se nezměnilo a z hlediska veřejného jest výstav[b]u tohoto jezu se stavidlovou výpustí jen doporučiti, nenamítá se proti udělení povolení a kolaudace ani z hlediska veřejnoprávního ani vodoprávního ničeho.
Současně se podotýká, že proti udělení povolení ku stavbě jezu a vpouštěcího stavítka se vším příslušenstvím také ze stanoviska obce a sousedů nebylo předneseno žádných námitek ani přání.
Vodní síla od nového jezu využíti se má dvěma turbínami. Turbíny tyto byly postaveny místo dosavadních vodních kol /čtyř/ na vrchní vodu, ale ježto stavba jest již úplně dohotovena, nedá se starý stav zjistiti. Na základě prohlídky dle předložených plánů jedná se o výstavbu dvou turbín Fransisových. Tyto turbíny konstruovány s ruční regulací s vodorovnou hřídelí a vestaveny byly do nové betonové košny. Menší turbína o průměru vnějšího kola 350 mm, kola rozváděcího o 10 pohyblivých lopatkách dimensována jest na maximum 200 l za sekundu což při spádu 480 cm dává výkonnost 9.7 = 76 % HP. Větší turbína má oběžné kolo o průměru 350 mm, v kole rozváděcím je 10 rozváděných lopatek, tak že garantovaný efekt při plném otevření turbíny obnáší 260 l za sekundu což dá při spádu 480 cm výkonnost 13 = 78 % HP. Oběma plně otevřenýma turbínama prochází maximální množství 465 litrů za sekundu, což odpovídá dle technické zprávy přiložené k plánu turbíny kapacitě dřívějších čtyř vpustních stavidel na vodní kola. Napnutí vody před turbínou stanovené při komisionelním řízení v roce 1884 obnášející výšku dovoleného vzdutí 950 mm nad prahem stavidel, se nemění, ježto dle provedeného projektu zůstal práh jalového stavidla ve výši starých stavidel a prahy připouštěcích stavidel k turbíně jsou o 400 mm nad tímto prahem jalového odpadu.
Turbíny provedeny byly přesně dle předložených plánů až na nepatrnou změnu zajištění dna před česlicemi a na zkrácení středního pilíře mezi oběma turbínovými košnami. Košny pro turbíny, jakož i zpevnění dna před a pod turbínou provedeny z betonu, přístavba strojovny turbíny provedena z cihelného zdiva odpovídá předpisům stavebního řádu. Česlice před turbinami nahraženy jednou tabulí česlicovou, která odpovídá, pokud se týče mezer mezi pruty, daným předpisům. Ježto kapacita turbín odpovídá kapacitě dřívějších kol a regulací, dá se odtok oběma turbínami říditi, nezměnilo se výstavbou turbín na vodních poměrech díla podstatně ničeho. Ježto turbíny i potřebné přístavby odpovídají stavebnímu řádu, nenamítá se ani z hlediska veřejnoprávního ani vodoprávního ničeho proti udělení povolení tyto turbíny užívati. Pokud se týče strojního zařízení a ochrany bezpečnosti a života dělníků dlužno vyplniti ještě tyto podmínky:
1/ Úprava k zastavení turbíny sloužící buď v dobrém stavu udržována a tak zařízena, aby náhodné spuštění turbíny bylo vyloučeno.
2/ Místnost, z níž se bude turbína v chod uváděti a vysunovati buď spojena s pracovními místnostmi signalovým zařízením, jímž by spuštění turbíny mohlo býti z turbínovky do pracovní místnosti předem oznamováno.
3/ Přístup ke spodní části turbíny buď bezpečně upraven.
4/ V ostatním buď, pokud se týče ochrany dělnictva přesně šetřeno předpisů ministerského nařízení ze dne 23. listopadu 1905, ř. z. č. 176.
Ku jednání dostavil se soused Tomáš Šindelka a tvrdil, že změnou způsobu provozování živnosti zejména záměnou kol dvěma turbínami jest poškozován na svém majetku daleko více nežli dříve, protože při zarážení turbín voda přichází do většího pohybu jako dokud byl provoz koly, čímž podmílá se jeho pozemek a sesouvá do vody. Toto vymílání postupuje rychle a ohrožuje tak jeho stavení čís. 246, které jest nyní od rozšířeného náhonu vzdáleno jen několik metrů. Pokud se týče této námitky podotýká se, že bylo předloženo zdejšímu úřadu narovnání stran uzavřená dne 30. června 1922 v kanceláři JUDr. Luďka Krupky, následkem čehož rozhodování další odpadá. Samozřejmě nutno obsah tohoto narovnání oboustranně řádně dodržovati. Narovnání toto jest součástkou tohoto výnosu, a připojuje se v opisu.
Při pochůzce po mlýnském náhonu zjistila komise, že opevnění břehové sestávající po většině z kůlů, plůtků, odkorků a fošen na několika místech následkem chatrnosti stavu naklonilo se po případě spadlo do řečiště náhonu, mimo to že některé opevnění provedeny bez úředního dovolení sahají do mlýnského potoku, čímž bráněno přirozenému odtoku vody. Dle udání stran dělo se toto samovolné opevňování proto, že prohlubování[m] náhonu mlynářem nad obvyklou míru ohrožovány byly břehy sousedů. Tyto poměry, způsobené částečně též přirozeným vlivem tekoucí vody, zavdávají příčinu ku různicím mezi mlynářem a sousedy a dlužno je vyřešiti tím způsobem, aby obec co nejdříve v oboru vlastní působnosti zařídila s přibráním účastníků pochůzku po vodním náhonu a sporné záležitosti smírnou cestou vyřídila. S tímto řešením všichni účastníci souhlasí. Při tom dlužno ovšem dbáti v první řadě toho, čeho spojitost tekoucí vody vyžaduje. Při této příležitosti dlužno též vyřešiti stížnost Bohumila Školaře, která byla písemně komisi podána, a která se obci zasílá. K této se zvláště podotýká, že škoda jím tvrzená, nepovstává prohloubením potoku a přítokem většího množství vody, nýbrž závada spočívá v první řadě v situaci silničního mostu, kterým voda dostala směr na jeho zahrádku /dvůr/ a tím ho poškozuje.
Ku konci náhonu před turbínovými komorami zřízen byl cestní mostek z dusaného betonu. Tento mostek není ani situačně ani pokud se týče dimensí a udání průtočného množství naznačen v předložených pomůckách.
Následkem tohoto výsledku úředního jednání uděluje se Vám vodoprávní povolení ku používání novostaveb jezu, vpustných stavidel, turbín a jich příslušných zařízení, budou-li kromě již dříve uvedených ještě splněny následující podmínky:
1/ Turbíny zapnuty buďtež jen při dostatečném průtokovém množství t.j. na menší turbínu 200 l sekundových, na větší turbínu 265 l sek. Obě turbíny dimensovány na 465 l buďte při tomto stavu plně otevřeny; jakmile nastane větší přítok vody a vyšší vzdutí než dovoleno záznamem vodní knihy z roku 1884 obnášející 950 mm nad prahem původních stavidel, budiž otevřena jalová výpust. Jakékoliv nadržování vody a přerušování kontinuity toku vody není dovoleno.
2/ Otvírání a zavírání turbín dejž se ve vlastním zájmu mlynáře a také vzhledem k vlnění vody před turbínami pomalu.
3/ K zajištění výškových poměrů nového jezu, vpustného stavítka založen budiž na místě vhodném a chráněném proti velké vodě ve smyslu nařízení z roku 1872 ham dle skizy, jejíž jeden exemplář byl panu mlynáři při komisionelním jednání vydán.
4/ Ku zjištění dovolené míry zdouvání vody budiž dle záznamu vodní knihy ve smyslu nařízení z roku 1872 § 2. na místě viditelném ve zdi před košnami turbínovými upevněna skoba s krátkým metrickým měřítkem, na kteréžto skobě horní hrana vyznačovati bude dovolenou míru vzdutí tohoto vodního díla.
5/ Jest předložiti dodatečně plánek betonového mostku provedeného před košnami turbínovými s výpočtem jeho průtočného profilu.
6/ Ku provedení podmínek pod bodem 3, 4, 5 stanoví se lhůta do konce prosince t. r., a budiž pak požádáno o úřední kolaudaci.
Proti tomuto výměru lze na zemskou správu politickou v Brně u okresní politické správy ve Vyškově odvolání do 14 dnů podati.
Jeden nákres opatřený schvalovací doložkou se Vám vrací.
Místodržitelský rada:
Ohledání jezu Josefa Frice mlynáře v Dědicích č. 114
Opis
Protokol sepsaný od okresní politické správy ve Vyškově v obci Dědicích dne 3. listopadu 1920
Předmětem
jest komisionelní ohledání jezu Josefa Frice mlynáře v Dědicích č. 114 nařízené k žádosti obecní rady v Dědicích výnosem okresní politické správy ve Vyškově ze dne 26. října 1920, č. 15588.
Přítomní podepsaní.
Komise odebrala se na místo samé, shlédla všechna provedená zaměření, při čemž nalezl technický znalec následující:
Bez povolení vodoprávního provedená stavba jezová vyvedena byla ve světlých šířkách bývalého jezu, jak jsou tyto zapsány ve vodní knize okresní politické správy ve Vyškově. Pevná část jezová přimyká se na levém břehu na starou křídelní zeď jezovou, obě vypouštěcí stavidla jezová přimykají se na částečně provedenou pravou křídelní zeď jezovou.
Co se týče výškových vztahů různých součástí tohoto vodního díla, shledávají se oproti vodní knihou zajištěným rozměrům následující odchylky:
1./ koruna pevné části splavu jest jen o 1.840 m níže než vodní značka měla býti 1.916. (Pozn. tužkou je zde nadepsáno číslo + 150 m a vedle číslo 1.766 m)
2./ Práh vypouštěcích stavidel pohyblivé části jezové jest položen jen o 2.690 m níže než vodní značka /měl býti 2.768/.
3./ Práh vpustního stavidla a mlýnský náhon jest položen o 2.347 m níže než vodní značka /měl býti 2.436/.
Těleso jezové provedeno jest z dusaného betonu a jest kratší /jen 5 m dlouhé/ než-li původní dřevěného jezu. Sestrojeno jest účelně, takže spadající voda nikterak nevymílá podjezí, které však nutno na další 3 m 30 cm po vodě dolů zajistiti kameným záhozem; na tuto délku nutno
vyvésti ještě též křídla jezová po vodě dolů - jak jest to v následujícím náčrtu obsaženo. Levá křídelní zeď pak navazuje prostě na opěrnou silniční zeď.
Na pravém břehu nutno zabezpečiti ještě vpusť do náhonu mlýnského a část mezi tímto náhonem a tělesem jezovým. Mlynář zamýšlí postaviti toto zajištění jako zeď kamennou na suchu a předloží o tom jakož i o celé stavbě jezové příslušné plány k vodoprávnímu schválení.
Stavba jezová přečkala dle výpovědí přítomných zájemníků a zástupců obce bez poruchy listopadovou povodeň 1919 a povodeň lednovou i letní 1920, která byla zvlášť hrozivou. Následkem toho prohlašují, že nebudou činiti žádných námitek proti odchylnému provedení stavby již proto, že jest stavba v nynějším svém provedení dle zkušeností za povodní získaných úplně bezzávadnou.
Ze stanoviska veřejných zájmů nečinilo by se proti stavbě tedy žádných námitek, bude-li jinak při povolovacím vodoprávním řízení - které jest co nejdříve provésti - bezzávadnou shledána.
Zároveň jest potřebí, aby byla v blízkosti pracovních stavidel ve mlýně /na lanfestě/ označena přípustná výška nadržování vody.
Co se týká stížnosti majitelů nízce položených zahrad po pravém břehu mlýnského potoka - majitelé jich jsou:
Michlíček Leopold z. č. 88
Pospíšilová Marie z. č. 89
Holub Josef, z. č. 90
Pohlodek Ferdinand Zetka Jan z. č. 91
nutno poznamenati, že na jejich zamočování mlynář žádné viny nenese, dle stavu dnešního soudě, poněvadž úroveň jejich jest nižší, než-li hladina přípustně nadržené vody v mlýnském potoce.
Přítomní zástupcové obce Dědic prohlašují jménem obce svůj souhlas s nálezem dnešní komise.
Theodor Vyskočil v. r.
starosta.
Vymazal František v. r.
člen obecní rady.
Přítomní majitelé nízko položených zahrad po pravém břehu mlýnského náhonu berou výsledek dnešního jednání souhlasně na vědomí a žádají, aby jim majitel mlýna v dobré dohodě svého času dovolil podvedení drenáže, svádějící vodu ze zamočených zahrad do potoka Hané.
Jan Pospíšil v. r.
za manželku
Holub Josef v. r.
Ferdinand Pohlodek v. r.
Leopold Michliček v. r.
Přítomný soused Tauš Ignác, majitel pozemku mezi mlýnským náhonem a jezem, i přítomný mlynář Fric Josef z č. 114, ustanoví se na případné ochraně břehové dohodou, na jejímž podkladě vypracován bude pak projekt stavby jezové, jejž dlužno ke schválení předložiti dle dřívějších ustanovení tohoto protokolu. Mlynář Josef Fric prohlašuje, mimo to, že vyhoví žádosti majitelů nízko položených zahrad.
Fric Josef v. r.
Ignás Tauš v. r.
Skončeno a podepsáno.
Kudlička v. r.
Ing. Josef Matela v. r.
stavební komisař.
Protokol sepsaný od okresní politické správy ve Vyškově v obci Dědicích dne 3. listopadu 1920
Předmětem
jest komisionelní ohledání jezu Josefa Frice mlynáře v Dědicích č. 114 nařízené k žádosti obecní rady v Dědicích výnosem okresní politické správy ve Vyškově ze dne 26. října 1920, č. 15588.
Přítomní podepsaní.
Komise odebrala se na místo samé, shlédla všechna provedená zaměření, při čemž nalezl technický znalec následující:
Bez povolení vodoprávního provedená stavba jezová vyvedena byla ve světlých šířkách bývalého jezu, jak jsou tyto zapsány ve vodní knize okresní politické správy ve Vyškově. Pevná část jezová přimyká se na levém břehu na starou křídelní zeď jezovou, obě vypouštěcí stavidla jezová přimykají se na částečně provedenou pravou křídelní zeď jezovou.
Co se týče výškových vztahů různých součástí tohoto vodního díla, shledávají se oproti vodní knihou zajištěným rozměrům následující odchylky:
1./ koruna pevné části splavu jest jen o 1.840 m níže než vodní značka měla býti 1.916. (Pozn. tužkou je zde nadepsáno číslo + 150 m a vedle číslo 1.766 m)
2./ Práh vypouštěcích stavidel pohyblivé části jezové jest položen jen o 2.690 m níže než vodní značka /měl býti 2.768/.
3./ Práh vpustního stavidla a mlýnský náhon jest položen o 2.347 m níže než vodní značka /měl býti 2.436/.
Těleso jezové provedeno jest z dusaného betonu a jest kratší /jen 5 m dlouhé/ než-li původní dřevěného jezu. Sestrojeno jest účelně, takže spadající voda nikterak nevymílá podjezí, které však nutno na další 3 m 30 cm po vodě dolů zajistiti kameným záhozem; na tuto délku nutno
Stavba jezová přečkala dle výpovědí přítomných zájemníků a zástupců obce bez poruchy listopadovou povodeň 1919 a povodeň lednovou i letní 1920, která byla zvlášť hrozivou. Následkem toho prohlašují, že nebudou činiti žádných námitek proti odchylnému provedení stavby již proto, že jest stavba v nynějším svém provedení dle zkušeností za povodní získaných úplně bezzávadnou.
Ze stanoviska veřejných zájmů nečinilo by se proti stavbě tedy žádných námitek, bude-li jinak při povolovacím vodoprávním řízení - které jest co nejdříve provésti - bezzávadnou shledána.
Zároveň jest potřebí, aby byla v blízkosti pracovních stavidel ve mlýně /na lanfestě/ označena přípustná výška nadržování vody.
Co se týká stížnosti majitelů nízce položených zahrad po pravém břehu mlýnského potoka - majitelé jich jsou:
Michlíček Leopold z. č. 88
Pospíšilová Marie z. č. 89
Holub Josef, z. č. 90
nutno poznamenati, že na jejich zamočování mlynář žádné viny nenese, dle stavu dnešního soudě, poněvadž úroveň jejich jest nižší, než-li hladina přípustně nadržené vody v mlýnském potoce.
Theodor Vyskočil v. r.
starosta.
Vymazal František v. r.
člen obecní rady.
Přítomní majitelé nízko položených zahrad po pravém břehu mlýnského náhonu berou výsledek dnešního jednání souhlasně na vědomí a žádají, aby jim majitel mlýna v dobré dohodě svého času dovolil podvedení drenáže, svádějící vodu ze zamočených zahrad do potoka Hané.
Jan Pospíšil v. r.
za manželku
Holub Josef v. r.
Ferdinand Pohlodek v. r.
Leopold Michliček v. r.
Přítomný soused Tauš Ignác, majitel pozemku mezi mlýnským náhonem a jezem, i přítomný mlynář Fric Josef z č. 114, ustanoví se na případné ochraně břehové dohodou, na jejímž podkladě vypracován bude pak projekt stavby jezové, jejž dlužno ke schválení předložiti dle dřívějších ustanovení tohoto protokolu. Mlynář Josef Fric prohlašuje, mimo to, že vyhoví žádosti majitelů nízko položených zahrad.
Fric Josef v. r.
Ignás Tauš v. r.
Skončeno a podepsáno.
Kudlička v. r.
Ing. Josef Matela v. r.
stavební komisař.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)