Pohled na Dědice a Vyškov. Na záběru je vidět Fricův mlýn a mlýnský potok. Dále za ním je mlýn označovaný v na těchto stránkách zveřejněných dokumentech z 20. století jako mlýn paní Anežky Tomáškové, a mlýnský potok k němu.
Pohled na Dědice. Na záběru je vidět Krajčův mlýn a mlýnský potok a začátek mlýnského potoka k Fricovu mlýnu (horní část náhonu).
Pohled na Dědice. Na záběru je vidět Fricův mlýn a mlýnský potok (náhon a odpad). Na obrázku je zřetelně vidět, že odpad mlýnského potoka pod mlýnem je zachycen delší, než jak jej (jeho zakončení) zachycuje mapa stabilního katastru z 20. let 19. století.
Pohled na Dědice. Na záběru je vidět dolní část náhonu Fricova mlýna - zakončení odpadu od mlýna v oblasti nad osadou Pazderna, a dále za ním následující mlýnský potok k mlýnu Anežky Tomáškové a odpad od něj.
Pohled na kraj Dědic, mlýn Anežky Tomáškové (v levém horním rohu) a odpad od něj a část Vyškova za železniční tratí.
Pohled na Hanou protékající Vyškovem.
(Následující texty byly převzaty ze stránek oldmaps.geolab.cz.
III. vojenské mapování - Františko-josefské
1876-1878 (Morava a Slezsko), 1877-1880 (Čechy) , měřítko 1 : 25 000
Jelikož Františkovo mapování již nestačilo požadavkům armády rakouské monarchie na přesné a hlavně aktuální mapy, r. 1868 rakouské ministerstvo války rozhodlo o mapování novém. Jeho podkladem se opět staly katastrální mapy, oproti II. vojenskému mapování je vylepšeno znázornění výškopisu – nejen šrafami, ale také vrstevnicemi a kótami. Výsledkem mapování jsou kolorované tzv. topografické sekce, z nichž přetiskem vznikly mapy speciální (1 : 75 000) a generální (1 : 200 000), které již byly tištěny černobíle.
Po vzniku samostatného Československa byly mapy předány z Vídně Vojenskému zeměpisnému ústavu v Praze. Zatímco speciální mapy byly reambulovány a hojně používány nejen v armádě až do roku 1956, původní kolorované sekce zmizely ze zorného pole kartografické veřejnosti. Po mnoha letech se podařilo část mapování dohledat a v prostředí aplikace Zoomify vizualizovat. Mapové listy v počtu 234 se v minulém roce neočekávaně objevily v Mapové sbírce UK Praha a jejich digitalizaci provedla Agentura ochrany přírody a krajiny – pracoviště Brno. Z přehledu existujících mapových listů – obrázek – je patrné, že nemalá část chybí. Pokud někdo z uživatelů ví o existence chybějících mapových listů a byl by ochoten list(y) zapůjčit k naskenování, laboratoř a nejen ona to velmi uvítá a doplní do aplikace.
O projektu zpřístupnění mapových děl se na stránkách píše:
Laboratoř geoinformatiky Fakulty životního prostředí Univerzity J.E.Purkyně v Ústí nad Labem (dále laboratoř) se ve své vědecké činnosti orientuje i na využívání starých map při studiu krajiny. Jedním z prvních kroků bylo řešení projektu VaV MŽP ČR (blíže na http://projekty.geolab.cz - interpretační klíč, klad mapových listů a ukázky interpretace z modelových území naleznete zde).
V rámci projektu byly získány kompletní soubory I. a II. vojenského mapování, které jsou na těchto stránkách zpřístupněny v digitální formě pomocí aplikace Zoomify.
Ve spolupráci s Prof.PhDr. Evou Semotanovou, DrSc., vědeckou pracovnicí Historického ústavu AV ČR, jsme vytvořili prezentaci Müllerova mapování z území Čech a Moravy.
Ve spolupráci s Národním památkovým ústavem jsme digitalizovali část mapového operátu Stabilního katastru. Jedná se o cca 1200 mapových listů z celkem 205 katastrálních území Čech i Moravy.
Posledním přírůstkem je nekompletní soubor map III. vojenského mapování, které v rámci spolupráce poskytla v digitální podobě Agentura ochrany přírody a krajiny.
Náhledy jednotlivých sekcí jsou prezentovány pomocí aplikace Zoomify (www.zoomify.com), která poskytuje digitální obraz ve vysokém rozlišení. Vlastnosti zobrazení (velikost okna apod.) si uživatel může přizpůsobit v Menu - Nastavení.