Pohled na Dědice. Mapa není tak ostrá jako u III. vojenského mapování. V části, kde na mapě III. vojenského mapování vidíme zřetelně odpad náhona a jeho zakončení před osadou Pazderna, se zde můžeme dohadovat, jestli těsně vedle nějaké polní cesty a řeky Hané probíhá ještě mlýnský potok. Jestli ovšem ta nahnědlá linka vůbec představuje polní cestu. Můžeme to srovnat s tím, co v tom místě vidíme na daleko zřetelnější mapě III. mapování, s tím, jak vypadá podobně nahnědlá linka o kousek dál, která je na mapě III. vojenského mapování jasně mlýnským potokem mlýna označovaného ve 20. století jako mlýn paní Anežky Tomáškové. Ale také klidně můžeme vidět v tom nepatrném vlasovém tahu někde na úrovni místa, kde náhon končí na mapě stabilního katastru, maličký důkaz, že v době tohoto II. vojenského mapování byl mlýnský potok zakončen pořád ještě tam.
(Následující text byl převzat ze stránek oldmaps.geolab.cz.)
II. vojenské mapování - Františkovo
1836-1852, měřítko 1: 28 800
Jeho vzniku předcházela vojenská triangulace, která sloužila jako geodetický základ tohoto díla, oproti I. vojenskému mapování můžeme tedy sledovat zvýšenou míru přesnosti. Podkladem byly mapy Stabilního katastru v měřítku 1 : 2 880, což mělo také pozitivní vliv na přesnost map. Z výsledků tohoto mapování byly odvozeny mapy generální (1: 288 000) a speciální (1: 144 000).
Obsah mapy je v podstatě totožný s I. vojenským mapováním, přidány byly pouze výšky trigonometrických bodů (ve vídeňských sázích), avšak zobrazovaná situace se velmi liší. Mapy II. vojenského mapování vznikaly v době nástupu průmyslové revoluce a rozvoje intenzivních forem zemědělství, kdy vzrostla výměra orné půdy za 100 let o 50% a lesní plochy dosáhly u nás historicky nejmenšího rozsahu.