Fricova pila a její okolí

Pila - objekt v místě "mlatu" (?). V mezidobí následujícím
po požáru staré pily stojící hned vedle starého mlýna
v polovině 20. let 20. století a před postavením
nové pily někdy ve třicátých letech.

Zaujme úhel, který objekt, který můžeme považovat za týž, jako je mlat (?) v těch místech, jejž vidíme na starším záběru ze začátku 20. století (a na mapách) svírá s budovou mlýna s mansardovou střechou, který považujeme za Fricův, a že tu chybí čelo nové pily. Na dalších obrázcích, kde je jednoznačně vidět nová pila, je objekt "nové pily" o, řekněme, zhruba 90 stupňů otočen oproti stavbě výše, jejíž okna jsou jiná, než jaká vidíme v případě "nové pily" a střešní krytina je také jiná. Objekt na záběrech výše a níže, pakliže je, jak se domníváme, určen správně, byl focen v době po vyhoření staré pily nacházející se hned vedle mlýna a před postavením nové pily, ve které při postavení nové pily buď zčásti "zanikl", nebo jej prostě před postavením nové pily poslali k zemi celý.

Druhy zprava, druhá řada, vykukuje Josef Fric

Nová pila

Pohled na silniční most vedle mlýna a na novou pilu
z prostranství před mlýnem. Začátek 40. let 20. století

Pohled na novou pilu z prostranství před mlýnem.
Napravo je rybníček

Pohled na mlýn po rekonstrukci na začátku 30. let ze zahradnictví

Obecní cesta (vypadá jako úzká polňačka) vedoucí k Fricovu
mlýnu. Nalevo byla na začátku 40. let postavena tzv. bednárna.
Jestliže dítě je Radek Verner, objekt za ním je zřejmě bednárna.

Pohled na mlýn a dům ze zahrady
za Hanou ukazuje charakter Hané v těch
místech před regulací (vytvořením kanálu)

Silniční most, lavička před mlýnem, prostranství, vstup do mlýna, rybníček, pila

Silniční most. Je dobře patrný rozdíl stavu
9. července 1932 oproti úrovni navazující
vozovky na začátku 21. století.

Červen 1940. Josef Fric s návštěvou před mlýnem

Lavička pod oknem kanceláře mlýna

Jeden ze dvou silničních mostů přes náhon

Vstupní dveře do mlýna na začátku 40. let 20. století

Lokomobila v roce 1921

Účet za lokomobilu, 22. 7. 1921.

Plán na postavení strojovny mlýna Josefa Frice v Dědicích z konce roku 1916

Plán na postavení strojovny mlýna Josefa Frice v Dědicích z 8. prosince 1916 rozdělený na tři části (výřezy).

Vodoprávní projednání postavení turbín a jezu

Vyhláška Čs. okresní politické správy ve Vyškově z 8. 6. 1922 ve věci vodoprávního projednání postavení turbín a jezu.

Fotografie zachycující stav rekonstrukce Fricova mlýna na začátku 30. let 20. století

Fotografie nalezená v obálce s fotografií Josefa Frice mladšího byla naskenována při 300 a 600 DPI. Pokud je maximální výkon snímače skeneru 300 DPI, volba 600 DPI sama o sobě nezlepší rozlišení snímku, které je dáno kvalitou předlohy. Ušetří práci, kterou by bylo třeba věnovat později při zvětšování obrázku v grafickém editoru. Otázkou je, zda snímek opravdu zachycuje stav rekonstrukce Fricova mlýna na začátku 30. let 20. století?

Úplně vlevo stojí zřejmě Josef Fric

Tento záběr můžeme srovnat se známým snímkem z rekonstrukce mlýna. Zdroj obou snímků je v podstatě týž. Jsou to dvě bedny s ledasčím, a tak i s různými dokumenty. Mezi nimi byla i kazeta ukrývající snímek, který zde zkoumáme. Na prvním snímku je zachycena konstrukce, kterou využívali dělníci při stavbě (upěvněná na východní straně mlýna), a pak vidíme na jižní ze zdiva trčící trámy. I na druhém snímku jsou vidět trámy nad betonovým věncem, kterým se stabilizovalo zdivo vyhořelého mlýna. Pokud chceme hledat a najít, co mají společné, tak je to toto.

Jedná se v obou případech o krov mansardové střechy. V popředí si všimneme pily, která je v prostoru nové pily.

Fotografie prostranství před Fricovým mlýnem

Následující fotografie, které jsou součástí jednoho alba, mohly být postupně (?) pořízeny v letech 1956 až 1963 (?), poněvadž v albu jsou i záběry regulované Hané v místě s Fricovým mostkem přes Hanou do zahrady na druhém straně. Haná zde byla regulována v roce 1963. Dále jsou součástí alba záběry ze zahrady se včelínem, který byl postaven někdy v roce 1957 (bude potřeba vyhledat dokument týkající se včelína, kde je uveden rok).

Betonový most přes náhon vedle Fricova mlýna v zimě, prostranství před Fricovým mlýnem. U mlýna je zachyceno ohrazení na kraji mostku.

Garáž na nákladní automobil vedle prostranství před Fricovým mlýnem a další objekt s pultovou střechou (oba objekty na místě v roce 1932 vyhořelého domu) přilepený k vedlejšímu domu.

Radek Verner před garáží postavenou v roce 1939,
vojenská služba

Garáž na místě v roce 1932 vyhořelého domu vedle prostranství před Fricovým mlýnem. Nalevo vrata do Šperkova/Balónova domu.

Radek Verner před garáží postavenou v roce 1939,
vojenská služba

Most přes náhon v zimě, prostranství/náměstíčko před Fricovým mlýnem od západu. Přístup na náměstíčko/prostranství je umožněn ze dvou stran dvěma mostky přes náhon.

Sjezd na kamenité/písčité prostranství vedle Fricova mlýna z betonového mostku vedle Fricova mlýna. Viditelný přechod mezi mostkem a prostranstvím daný konstrukcí přemostění mlýnského potoka.

Most postavil na začátku 20. let 20. století Josef Fric.

Snímek Fricova splavu v Dědicích z 3. března 1956

Olga Kučírková poskytla stránce VYŠKOV - FOTOKRONIKA fotografii Fricova jezu (splav) v Dědicích z 3. března 1956. Odtamtud je tento záběr převzat. Ve větším rozlišení tak není aktuálně dostupný.

Jez je v podobě před regulací. Je fotografován možná při jarní oblevě, nebo jak bylo v diskuzi pod příspěvkem po větším dešti (?). V zimě se před splavem běžně bruslilo. To bylo v době, kdy nebyl lomovým kamenem zasypán vstup do náhona (z pohledu fotografa nalevo).

Na jezovém tělese jsou nástavky. Nalevo si všimneme, že křídlo propusti nemizí v terénu, jako je tomu dnes, kdy v těchto místech stojí břehová zeď, postavená před víc jak půl stoletím při regulaci Hané. Zbytek stavidel (konstrukce) byl neznámým pachatelem uříznut 27. dubna 2004. Pravá strana záběru je zajímavá tím, že zachycuje tehdejší rozsah zábradlí, snad takový, v jakém bylo ppostaveno po velké povodni z 22. března 1931.

Podstřeší Fricova mlýna po silném větru 11. 2. 2020

V úterý 11. února 2020 po čtvrté hodině odpolední bylo při návštěvě podstřeší mlýna zjištěno, že toho dne (nebo možná dříve?) vítr shodil pět křidlic v řadě. První dojem byl, že někam ulítly. Také byla brzy objevena jedna prasklá křidlice nacházející se jen o několik řad níže. Hned také bylo zaznamenáno, že díky přeháňce zateklo něco vody na trám, a trochu našplíchalo na podlahu, přičemž vážnější je případ prasklé křidlice, kdy zateklo na lať.

Prasklá křidlice. Zateklo na lať.
Na takové věci je potřeba dávat pozor.

Hliníkový žebřík opřený o trám

Postižené místo je zřejmě na podobné větrné počasí citlivé. K ohrožení prostoru pod střechou srážkami kvůli chybějící krytině v podobném rozsahu a vzhledem k trámu, o nějž je na záběrech opřen žebřík, došlo jen před pár lety. Bylo to i na stejném, jak popsáno, hůře dostupném místě. Oprava prostě vyžaduje štíhlejšího dělníka, který se na žebříku za stísněnějších podmínek snázeji s taškou v ruce obrátí.

Na fotografiích bylo kromě zasažené části střechy chvíli před nutnou opravou a pak krátce po ní také vidět hnací ústrojí v podstřeší s řemeny a reformu aj. Fotografie nejsou vzhledem k ne-umění fotografa (automat, blesk) kdovíjaké, a objektiv je trochu "zasraný" od nečistot, které na něm ulpěly za léta používání.

Reforma

Trocha vody na zemi okolo trámu

Fotograf stojí "v okně", do něhož vylezl.

Křidlice od "Marek Vyškov".
Zrovna tyto nevypadají kdovíjak, ale účelu poslouží.

Nejdříve je před doplněním chybějící krytiny potřeba sehnat odpovídající křidlice. Ty vyráběla firma Marek Vyškov. Jsou jednofalcové a ty, které pokrývají střechu jsou logicky tak ze začátku 30. let 20. století.

Místo po provedení práce

Odkryté místo před doplněním jednofalcových křidlic Marek Vyškov.

Problém se štítem. Chybějící křidlice a další.

Záběr holubníku na dvoře stojícího vedle hnojiště ze shora, který je obklopen staveními, je zajímavý. Byl obnoven na místě původního, kde dlouhá léta trčela jen k tomu účelu, aby jednou nesla vršek, železná nožka, na jaře a v létě roku 2016. Záběr také ukazuje mlátičku, kterou kdysi v Dědicích využívalo z našeho dnešního pohledu "kdovíkolik?" zemědělců (pořízena začátkem 70. let 20. století, používána až do začátku 90. let k mlácení obilí, jež narostlo na poli na zahradě) - stála "ve dvoře" (?), a rozpadající se střechu nad ní.

Před zakrytím díry byly vyfoceny rozbité křidlice. Sklouzly jen o pár metrů dolů, kde zůstanou ležet kdoví dokdy.

Štít vyfocený z druhé strany

Po zakrytí odkrytého místa pod zlomem mansardové střechy

Vedle toho byly před a po zásahu pořízeny dokumentační snímky mansardové střechy zvenku zdola ze dvora. Na nich si lze povšimnout jiného již delší čas ohroženého místa, jímž je štít, kde je problém s jeho pokrytím křidlicemi. Bude je na něj potřeba nalepit. Dále je tu problém se zdivem štítu, do něhož se při dešti dostává voda. Samozřejmě by bylo nejlepší, kdyby mělo zdivo omítku.