Plán Nákres na znovupostavení shořelého mlýna p.t. manž. Josefa a Filomeny Fricových čís. 114 v Dědicích pochází ze složky k Fricovu mlýnu, která je uložena v Národním archivu v Praze, fond Mlynářské ústředí (Národní archiv, Mlynářské ústředí, rejstříkové č. mlýna 5364, karton 474 (NA, MlÚ, rej. č. 5364, ka 474).). Při srovnání plánu a skutečnosti si hned všimneme, ačkoli bychom nebyli stavebními techniky, že směr schodiště je dnes opačný, než jak je tu navržen, a takto byl postaven.
Přesnější srovnání zamýšleného s uskutečněným by přineslo jen důkladnější měření. Co se týče pozdějších změn na první pohled si třeba při pohledu z ulice uvědomíme, že situace okna manipulační podlahy byla změněna na dvířka; že se drobné přestavby mlýna a zařízení děly, o tom např. viz pozdější
změna (provedena snad již ve 2. polovině 40. let 20. století, nebo až v letech padesátých?) v postavení jalového stavidla (lamfešt) do dnešní podoby, která je zhruba o
90° jiná než v době, když byl lamfešt postaven.
Důležité je z hlediska úvah nad změnami ve vybavení to, jak jsou nakresleny základy s náhradním pohonem; i když z dochované fotografie dvora to tak výrazně zřejmé není - možná už byla v době pořízení oné fotografie situace jiná. To nutně vede ke srovnání s plánem na postavení parní lokomobily z roku 1921, o kterém jsem pochyboval, ale po shlédnutí tohoto už mi půdorys základu z roku 1921 nepřijde tak divný, i když na plánu turbín z roku 1918 je to jinak, a dnes je to také jinak; resp. už tam viditelně nic není (patrně od začátku 70. let 20. století). Co se týče přestavby, tak je zajímavé se dívat na plochy zachycené šedě a na ty, které jsou vymalovány červeně. Pro větší názornost si vezměme také soupis použitého dřeva - desek a trámů. Model mlýna (s ohledem na skutečné rozměry po přeměření) by vypadal pěkně.
Ten světlík (?), který by od západu pomohl prosvětlit transmisní podlahu, který navrhuje plán, zřejmě (jistě) nikdy nebyl postaven.
Přední pohled, západní strana mlýna se vstupem.
Krov.
Řez I-I.
Základy.
Přízemí.
Řez II-II.
