Fotografie zachycující náhon, aniž by bylo vidět širší okolí, jsou blíže místně určitelné jen do jisté míry. Ale předpokládám, že jde o prostor poblíž jezu a nápustného stavidla do náhonu. Vidíme tu břehová opevnění. Tok řeky Hané je vedle dvou snímků se splavem zřejmě vidět při bližším pohledu na jednom nebo dvou snímcích zachycujících poškození břehových opevnění na náhonu, což je potom pro nás vodítko pro to, jakým směrem se díváme. Na jiných jsou stavby, ale bylo by potřeba záběr srovnat s dnešním stavem. Třeba už ty tam dávno nestojí.
Kde je na náhonu nápustné stavidlo, je jasné. Toto stavidlo vidíme na jedné fotografii ve stavu, který snad předcházel ten dnešní (?, viz nedatovaný plán jezu, kde jsou pro nápustné stavidlo udávány jiné rozměry šířky prostoru mezi křídly stavidla). Liší se to, co vidíme, od toho, co je nakresleno na plánu k revizní zprávě z roku 1932, anebo v jiných dokumentech ze začátku 20. let 20. století. Těžko to od oka poměřit. :-) Chtělo by to přitom pro nějakou další myšlenku například nějaký doklad, že se to nápustné stavidlo po povodni v roce 1932 rekonstruovalo a na plánu předloženém při revizi v roce 1932 je toto zařízení zachyceno již ve stavu po opravě. Tady vypadá tak nějak hodně dřevěně.
K tomu jestli je tato myšlenka pro uvažování o tom, jak stavidlo vypadalo předtím a potom až dodnes nosná, bude potřeba se podívat na to, co postupně udávají k šířce oba zápisy ve vodní knize, v revizní zprávě a jinde. Pokud je onen nedatovaný plán jezu Fricovým jezem, tak jiný rozměr říká, že ne vždy bylo stavidlo takové, jak je nakresleno na plánu k revizi vodního díla.
Tyto snímky zde takto uvádím, aby bylo vše hned lépe vidět. Takto vypadala konstrukce stavidel jezu. Na plány jezu se můžete podívat na těchto stránkách v příslušném oddělení také. Uklidňující se situace po povodni. V pozadí je dědický kostel, v popředí zeď chránící cestu (dnes Závodí).
Snímky, kde jsou domy by bylo potřeba srovnat s tím celkovým záběrem výše. Třeba při blížším soustředěném zkoumání vynikne podobnost.
Všimněte si podle mě vodní hladiny v horní pravé části obrázku níže.
Zde je dobře vidět, jak vypadal prostor pod jezem na pravé straně řeky Hané, když tam nebyla ještě postavena zeď, která se tu objevila až v souvislosti s regulací Hané v polovině 60. let 20. století (práce na regulaci řeky v různých úsecích se postupně konaly již od padesátých let), a kterou můžeme vidět na fotografiích místa z poloviny 60. let a na pozdějších. Na levé straně zaujme stav opěrné zdi.
Toto je týž obrázek jako je ten první, ovšem tentokrát bez proděravění na okraji na levé straně.
Nápustné stavidlo do náhonu. Když to srovnám s tím, jak vyadá dnes, i když poškozené časem, tak vidím rozdíl v tom, že konstrukce stavidla se zdá být ještě "dřevěná".
Všimněte si podle mě vodní hladiny v horní levé části obrázku níže.
K porovnávání kdysi stojících staveb s celkovým pohledem na okolí jezu na snímku z roku 1932 bylo napsáno na začátku. Pravděpodobně to bude, když se k tomu přistoupí tak, že se bude hledat podobnost s tím snímkem, a tím to skončí, celkem málo platné, jestli se ty baráky nachází byť jen o kousek dál ale pořád už mimo onen záběr. Taky by se o tom dalo uvažovat s katastrální mapou v ruce, aby byla vidět místa, kde stály ty mlaty/domy. Že by tam dnes už nic nestálo, jak to taky možné je, je věc druhá. Zbytky jednoho mlatu jsou kousek od nápustného stavidla (vlastník jistý Novák, nebo jeho nástupce na domě na opačném konci zahrady, jestli došlo ke změně). Dalších pár desítek metrů náhonu by tak blízko byly dnes vidět jen zahrady, které dnes končí jen tím plotem, který může/nemusí respektovat ochranné pásmo tohoto vodního díla, a brankou - do náhona, kudy někteří tito sousedé prošli, aby odložili materiál některých z těch už nestojících mlatů do profilu náhonu (někde je dost vidět, jak jej prakticky vyrovnali s okolním terénem). Anebo když jim na zahradě zbylo nějaké listí apod., tak brankou prošli i proto, aby se ho zbavili. Ta fotka níže může být taky pořízená o slušný kus dál na náhoně, třeba až v zatáčce u "Géglovic" (?).
