 |
| Ten pán na fotografii je Josef Fric |
Garáž byla postavena údajně těsně před 2. světovou válkou, nebo na jejím začátku (toť ovšem otázka). Silnice oproti dnešnímu stavu vedla o něco dál od Rybníčku; tak o jeden metr. Oblouk zatáčky tedy byl prohnutější. Dnešní silnice je výš, blíž k Rybníčku-náhonu a jinak vyspádovaná. Náhon (katastr zná jen lomenou čáru) tak v prostoru zasahuje do silnice na dvou místech, když vezmeme v potaz novodobou p. č. 258/13.
Nákladní auta větší než to na fotografiích vozila obilí z mlýna v Bílovicích nad Svitavou, a zase odvážela produkty. Z komunikace, kde nebyly obrubníky, jak to zachycují i jiné snímky, (když si jako směr jízdy představíme dnešní jednosměrku) u Šperkova domu prostě sjela ke mlýnu, a na silnici po vyložení a naložení vyjela na druhé straně prostranství na most vedle mlýna, a pokračovala dál kolem bývalé pily.
 |
| Indikační skica (1926) |
 |
| Indikační skica. 20. léta 19. století (1826). Prostranství u mlýna je bez čísla. Stará pila u vedle má č. 260. Na rozsahu zahrady č. 203 (později rozdělené na 203/1 a 203/2) si lze představit, že prostranství u mlýna sloužilo jednomu nebo dvěma okolním vlastníkům (obyvatelé č. 258). O "pár" let později (20. století) už to bylo díky dělení mezi potomky trošku jinak. Smysl zůstává. |
Zajímavé je tvrzení, že prostranství u mlýna - pod silnicí, bylo/je na "jedné" mapě, kterou dotyční měli možnost vidět, zachyceno tak, že jen menší část plochy - "pár metrů pod okny", náležela ke Šperkově domu a většina byla proslučkována k mlýnu. Tento stav ale dnešní situace zapsaná na listu vlastnickém neodráží. Stav na oné katastrální mapě (pokud to byla katastrální mapa, která situaci takto pojímala, nebo mikrofiš uchovávaný ve sklepě Geodézie, a ne nějaký jiný plánek místa?) jaksi nepřetrval. Jednoduše nebyl použit. Takže, pokud na to později nebyl brán zřetel, tak tu zprávu bez dalších informací lze brát akorát tak s rezervou, jako informaci.
 |
| Revize vodního díla. Situační plán (vycházející patrně z katastrální mapy z roku 1913) z roku 1930 však neodráží postavení nového domu vedle mlýna |
Na revizi vodního díla z roku 1930, schválené v roce 1932, je to prostranství v situačním plánu zachyceno bez čísla. A slučky (které jinak vidíme u řady pozemků v okolí tohoto výřezu s čísly parcel dle katastrální mapy, na jednu nebo na druhou stranu tam nejsou. Proslučkování pozorujeme u mostu přes náhon, který má slučky snad se vším, co je okolo, nebo to alespoň tak vypadá. Na jiných mapách ovšem jen s náhonem. Takže autor těch sluček, které jakoby všechny vycházejí z mostku přes náhon, o který se tehdy měl starat městys Dědice, chtěl vyjádřit spojitost náhonu, a dále spojitost silnice s prostranstvím před mlýnem.
 |
| Katastrální mapa z roku 1938. Zajímavé jsou ty slučky na kousíčky, které jsou mezi 259/2 a 258/3. Na jiných plánech už vidět nejsou. A také mizí slučky mezi "č. 258" a prostranstvím. |
Na jiné katastrální mapě (1. republika) má celá ta část prostranství, která je dnes označena jako 258/12, číslo 258/3. To je zajímavé z toho pohledu, že dnes je č. 258/3 vztaženo jen k tomu malému placu, dříve bez čísla, mezi touto parcelou a mlýnem (dnes parcela 259/1), který byl proslučkován s p. č. 259 (mlýn). Bude to ale jen náhodná shoda čísel. Tato tehdejší p. č. 258/3 zahrnovala i "silnici", resp. ta tam s vlastní katastrálně vymezenou plochou v té době nebyla. Ulice dříve Kopřivova byla "slepá". Dál k pile to pokračovalo další plochou, dnes opět pod jiným číslem, resp. ještě o něco dál navazovala úzká úvozová cesta, vedle na začátku 40. let 20. století postavené bednárny. A dnes? Dnes je všude jedna asfaltka, která si z 258/3 odloupla svoje (parcela 258/15).
 |
| Dnešní číslování. U digitální mapy na internetu je uvedeno, že: "Veškeré zjištěné hodnoty souřadnic a délek nelze využívat pro vytyčování hranic pozemků v terénu." |
Vezměme si ale třeba byť jen tu parcelu č. 3996/37, ať pro názorný příklad, jak je to dnes v mapě (pře)uděláno, nesaháme někam daleko od mlýna. Dnes je na ní jako vlastník zapsáno Město Vyškov. Fyzicky se překrývá s jalovým odpadem náhona. Ten je tam vybetonován už sto let nebo skoro sto let. Číslo 3996 nás odkazuje na vztah k parcele náhonu. Ano, je to hned vedle lamfeštu, takový malý zbyteček něčeho. Když do ruky vezmeme Technickohospodářský plán Vyškova ze 70. let, tak na něm vidíme zase spoustu jiných čar, a že je to celé proslučkováno do náhona, resp. je to součástí právě toho mnohoúhelníčku, který v té době byl jednou z jeho "mnoha" částí odpadu mlýnského potoka (dnes parcela 3996/1).
Zato ta parcelka před 259/1 jakoby trčící do prostranství (dnes parcela 258/12) v THP Vyškova úplně chybí; stejně tak ty ždibečky před okny domu (dnes parcela 259/2), jakoby nikdy neexistovaly (pozn. na jiné katastrální mapě níže si lze v těch místech všimnout, že hraniční čára je lomená, čili není ztotožněna se zdí domu).
Když by se to vzalo funkčně, tak dnešní zákres náhonu v katastrální mapě v těchto místech hned vedle mlýna je návratem někdy do doby, kdy tam byla mlýnská kola, vantroky. Těm by šířka náhona v těch místech v dnešní katastrální mapě stačila (?). Jak romantické. :-)
 |
| Technickohospodářský plán Vyškova z roku 1973. 1:1000 |
Pro pochopení vývoje vlastnických vztahů k prostranství u mlýna se podívejme na dostupné dokumenty. Ty by ovšem bylo třeba pro podrobnější rozbor, jak psáno, doplnit o záznamy v pozemkových knihách, evidenci nemovitostí, katastru nemovitostí - čili o věci, co jsou na katastrálním úřadě. Tak např. na daleko starších otiscích katastrální mapy, kde je jedno číslo 258, jež zahrnuje nejen prostor dnešního Kučírkova domu (dnes parcela 258/1), ale i dnešní proluku vedle něj (dnes parcela 258/2), a buď ano anebo ne (?!) dnešní přístavek k domu (dnes parcela 259/2), či dokonce i hospodářskou budovu na něj navazující (dnes rovněž parcela 259/2) - anebo tyto dva objekty dva objekty spadaly pod č. 259 (?!), a jedno číslo 259, což byl mlýn (dnes parcela 259/1) a jeho okolí (kdysi tak pod tímto číslem i prostor vedle, kde je dnes dům (dnes parcela 259/2)), tak z prostranství je jedna slučka právě na celou tuto 258, kdežto u 259 je slučka na malou parcelu před ním (dnes označeno jako 258/3). Později, když už jsou tam p. č. 259/1 a 259/2, vedou slučky kromě té malé plochy před vstupem do mlýna (k 259/1), také na malé plochy před okny vedle postaveného domu 259/2, kdežto původně proslučkovaná prostora před mlýnem je "rozříznuta vedví, na větší a daleko menší část, která je před p. č. 259/2.
Dokumenty, různé mapy jsou, ale bez podkladů, na jejichž základě byly dělány, není třeba/nelze vyvozovat nějaké zvláštní (ukvapené) závěry. Jsou to dnes historické doklady vývoje značení, a zkreslování místa. Důležité by bylo přesné sledování záznamů v pozemkových knihách a navazujících, až podnes. Protože, co není v katastru (nebo se do něj z jakéhokoli důvodu nedostalo), jakoby nebylo.
 |
| Katastrální mapa |
Záleželo na výkladu, jak se k tomu postavil odpovědný pracovník, co dával ty čáry po letech (s metodickou příručkou v ruce) zase jednou dohromady (čára sem, čára tam ...). Že by THP Vyškova byla ona "tajemná" mapa zachycující imaginární vztahy těch kousků povrchu Zeměkoule u mlýna vůči sobě, ovšem jen pro dobu svého vzniku? Na něm ale v těch místech slučky (a ani jiné věci, které jsou tam a onde jindy a jinde, nevidět, zato jiné "skutečnosti" ano).
A nakonec stejně přišla doba jiná, která říká, že "Co bylo, bylo". Ostatně slučky náhona s okolím jsou v THP Vyškova i dál po proudu. Dnešní katastr je pak jakýmsi "přesným" návratem k původní katastrální mapě, který je jednoduše zrušil. A třeba proto v televizi v poslední době říkají, že se to (průběh hranic pozemků) musí zase znovu udělat, potvrdit a podepsat, nebo se začít hádat, jak povídal ten vysmátý maník. :-) Čili každý další plán je jen tak přesný a spolehlivý (vzhledem k tomu, že se vztahuje k mapě vzniklé v době, kdy se meřilo a počítalo s pomocí prostředků odpovídajících té staré době, že pak nejde ani tak o nějaký rozměr nějakého pozemku, jako o jeho tvar a umístění v terénu ve vztahu k ... atd. Dnes by naši geodeti třeba zvládli už i tu křivku? :-) Přesný a spolehlivý, až to na nejednom místě v republice hezké není. :-)
Dnešní stav je takový, že polovinu má Město Vyškov, a druhou polovinu v polovině roku 2015 od několika dědiců, na které se to dědictví přenášelo až přeneslo z ... (?), vlastní (vykoupil-nabyl) pan Kučírka a paní Kučírková. A celé je to v územním plánu veřejné prostranství.
Před polovinou 80. let zemřely paní Balonová, pak někdy po polovině paní Šperková. Dům byl prodán až po smrti pana Balona.
Zajímavé je také "vyprávění" o tom, že pod město se ona polovina (něčeho; prostranství) dostala (dle data na dokumentu) až několik let po smrti dárce (s jeho podpisem?). :-) Pokud se nejedná o nesprávný výklad postavený např. na překlepu v datu, tak je to jistě zajímavý zázrak a stálo by za uvážení, aby město hned vedle silnice, na volném místě, dotyčnému postavilo sochu, anebo jinou sochu, anebo kašnu. :-D Bez dokladu, na který by se dalo podívat, k tomu těžko co říct.
 |
| Stromy napravo mají být topoly. Dnes tam žádné topoly nerostou. |
 |
| Všimněte si změny ve štítě garáže. Okenní otvory pod její střechou jsou zabedněny. |
