Josef Fric, mlynář v Dědicích.
Zahamování vodního díla.
V Dědicích, dne října 1923.
Okresní politické správě ve Vyškově.
Vyhovuje ustanovení tamního výměru č. 22.554 ze dne 29. října 1922 dal podepsaný zříditi u svého vodního díla předepsaný ham a žádá tímto zdvořile o úřední zjištění výškových poměrů jednotlivých součástí vodního díla.
Pokud se týče uloženého mu zřízení vodní značky dovoluje si podepsaný přednésti následující žádost:
Shora citovaným výměrem bylo podepsanému nařízeno zříditi vodní značku ve výši 950 mm nad prahem jalového stavidla, jež zůstalo ve výši starých stavidel. Značka tato, poněvadž podepsaný dle téhož výměru nemá přerušovati kontinuitu toku, má význam jen za přítoku větší vody; a když dosáhne hladina vodní úroveň značky nutno otevříti jalové stavidlo a konečně i stavidlovou výpust na jezu. Uvedená hodnota 950 mm jest sice právoplatnou, poněvadž byl tento stav zjištěn bez námitek jak se strany dřívějšího majitele vodního díla tak sousedů v nahodilý den komise v červenci (kdy teče obyčejně málo vody) r. 1884 ale neodpovídá hospodárnému využití náhonu. Nezáleželo na tom pravděpodobně tehdejšímu majiteli buď z neznalosti či z jiných důvodů. Nyní však, kdy jednak podepsaný investoval do přestaveb mlýnského zařízení, turbin a splavu značný kapitál a musí platiti na tak nestálé vodě jako je Haná na 1700 Kč ročně daně z vodní síly, musí mu záležeti na každém centimetru spádu a prosí proto, aby mu bylo dovoleno využíti za větší vody většího spádu tím, že by bylo povoleno značku, dávající znamení k otevření jalového žlabu osaditi o 10 cm výše než uvedeným výměrem předepsáno, tedy 1050 mm nad práh jalového stavidla.
Podepsaný osadil značku prozatimně již na tuto výšku a prosí, by byla v této poloze schválena. Zajisté v případě, že by slavná komise shledala toto zvýšení nepřípustným osadí značku na výšku komisí předepsanou.
Samozřejmě upravil by podepsaný břehy náhonu takovým způsobem, aby zvýšení hladiny vodní nemohlo míti žádných škodlivých následků (přelévání se vody přes břehy), čehož však i za nynějšího stavu není se však co obávati.
Současně prosí podepsaný, aby při komisinelním jednání na základě této žádosti bylo znovu působeno na majitele pobřežních domků u mlýnského náhonu alespoň prostřednictvím obecního úřadu, aby mlýnský náhon nebyl neustále břehovými opravami zužován tak, aby se nezabraňovalo přirozenému toku vody a tím podepsaný netrpěl škodu na vodní síle.
Konečně prosí, aby při vodoprávním řízení zahájeném na základě tohoto oznámení, opravena byla nejasnost citovaného výměru obsažená v podmínce 1. vzniklá snad vynecháním jednoho slova. Dle této podmínky by mohly býti turbiny zapnuty pouze v případu, když průtočné množství Hané dosáhne 225 litrů za sekundu (pro jednu turbinu), potažmo 245 sekundových litrů pro druhou turbinu. Při menším průtočném množství vlastně by nesměly dle tamního výměru býti turbiny vůbec zapnuty, což však pravděpodobně není v úmyslu citovaného výměru.
Průvodní zpráva.
Vyhovuje podmínkám výměru okresní politické správy ve Vyškově č. 22.554/H ad ze dne 29. října 1922 dal majitel vodního díla na řece Hané v Dědicích mlynář Josef Fric zříditi u svého závodu 2 výškové pevné značky a sice jednu k zajištění výškové polohy zdýmacího zařízení a druhou k zjištění výškové polohy napouštěcího zařízení na vodní motory.
Značka prve zmíněná zřízena byla u jezu na pravém břehu Hané a pokud se situace týče v přímém prodloužení hrany jezu ve vzdálenosti 7 m od vnitřní stěny pravostranného křídla jezového jak zřejmo z přiloženého náčrtku. Nivelací pak zjištěny tyto výškové poměry:
Horní hrana pevné části jezového tělesa jest průměrně 0,652 m pod úrovní horní plochy zabetonovaného hamovního železného trnu; práh stavidlové výpusti průměrně 1,507 m pod zmíněnou úrovní hamovního trnu, práh nápustního stavítka do náhonu 1,192 m pod úrovní hamovního trnu. Jest tedy tento nový ham pod úrovní starého hamu na mostním pilíři o 1,298 níže.
Pokud se konstrukce značky týče byla tato zřízena následovně:
Na pravém břehu Hané v prodloužení hrany jezového tělesa ve vzdál. 7 m od vnitřní stěny jezového křídla byla vykopána jáma 130 cm hluboká do ní osazena svisle 1 betonová roura 100 cm dlouhá 50 cm průměru. Vnitřek pak vybetonován do výše 80 cm nade dnem takže od horního okraje roury jest 20 cm volného prostoru. Při betonování zabetonován byl železný trn kulatý, průměru 4 cm hluboko na 30 cm, takže vyčnívá z betonu 4 cm na povrch. Horní hladce opracovaná plocha tvoří hamovní úroveň. Vzniklý takto prostor zakryje se plochým kamenem a zahrne hlinou na výšku 30 cm. Podobně zřízena byla značka u mlýna. Jenže zde použito bylo roury 20 cm v průměru jež zabetonována vrstvou 85 cm betonu do níž osazen železný trn průměru 3 cm, takže vyčnívá cm nad povrch betonové výplně v rouře. Vzniklý prostor zakryje se rovněž plochým kamenem, zahrne vrstvou hliny 20 cm silnou. Ham tento zřízen byl na levém břehu mlýnského náhonu u rohu hlavní mlýnské budovy 1 m od náhonu a 1 m ode zdi mlýnice (dle přiložené situace).
Co do výškové polohy pak zjištěno následující:
Prah stavidla napouštěcího na turbiny jest 0,845 m pod úrovní železného hamovního trnu, práh jalové výpustě 1,097 m pod úrovní hamu.
Mostek přes náhon.
Přes mlýnský náhon u mlýna zřízený mostek jest železobetonové konstrukce (jednoduchá deska 22 cm silná s náběhy k oporám) jehož dostatečná pevnost jest trváním mostku prakticky prokázána. Světlost tohoto mostku obnáší 180 cm při výšce 90 cm nade dnem. Jest tedy jeho průtočná plocha až po hranu konstrukce 0,90 x 1,80 = 1,62 m2.
Míra dovoleného vzdouvání vody osazena je tak, že její směrodatná horní hrana jest 47 mm pod úrovní hamovní značky.
V Brně, dne 15. srpna 1923