„Odkaz ke sbírce listin:
Vodní dílo zapsáno jest ve staré vodní knize u okresního úřadu ve Vyškově ve vložce 103.
Vyhláška okresního úřadu ve Vyškově ze dne 5. 8. 1932, č. 29452/X/16.
Vodoprávní výměr okresního úřadu ve Vyškově ze dne 30. 9. 1932, č. 33746/X/16.“
Dědice
Číslo vložky vodní knihy 103.
Postup 1a
Vodní arch
Wasserbogen über die serrechts-Liegenschaft Nr. 114 in Dieditz
Florián Fritz
Jméno osady, vody, majitele vodního družstva, vodní mapy
Obec: Dědice
Vodstvo potažmo strana břehu:
Řeka Haná, pravý břeh.
Práva vodního požívající nemovitost:
Mlýn a pila pop. čís. 114. - prvnější na levém, poslednější na pravém břehu mlýnského příkopu.
Majitel:
Florián Fric
Vodní mapa:
Přehledná mapa Dědice;
podrobná mapa list X.
Užívání vody a dotyčné závody
Účel, objem, míra a spůsob užívání vody.
S řeky Hané do otevřeného mlýnského příkopu vedená voda, pohybuje při mlýně čís. 114 v Dědicích tři korečná vodní kola. První vodní kolo má v průměru 3,65 m, v šířce 0,87 m a vede jedno francou[z]ské mlýnské složení. Druhé vodní kolo má průměr 3,65 m, šířku 0,87 m a vede jedno německé mlýnské složení. Třetí vodní kolo měří v průměru 3,40 m, v šířce 0,80 m a vede jedno německé mlýnské složení (šrotovnu).
Vzdálenost nejspodnějšího bodu objemu prvního kola až ke dnu dolního žlabu obnáší 0,25 m. U pile pozůstává jedno kořečné vodní kolo, které má v průměru 3,92 m a v šířce 1,15 m; kolo toto vede jednu jednoduchou pilu a jednu oběžnou.
Udání dovolené výšky vody:
Nějaké listinné pravidlo pro dovolenou výšku předložné vody nad hlavním prahem v lamfeštu nepozůstává žádné.
Při místním ohledání předsevzatém dne 12. července 1884 byla největší výška předložné vody nad práhem stavidlové přehrady s 0,950 m t.j. devět set a padesát milimetrů měřena.
Místo a tvar stavidlové míry.
Dne 22. března 1860 byl pod dozorem c. kr. okresního úřadu brněnského k ustanovení polohy koruny přepadajícího stavu, k mlýnu náležejícího, hamní kůl zasazen.
Hamní kůl pozůstává z dubového dřeva, jest 1,047 m (tři střevíce, 3 palce a devět linií) dlouhý a má na jedné straně tloušťku 171,2 mm (šest a půl palce), na druhé straně 204,1 mm (sedm a tři čtvrtiny palce), tak sice, že příčný průřez tvoří obdélník. Dále jest onen hamní kůl dvěma železnými tyčemi opatřen, které jeho středem přes kříž jdou.
Každá tato tyč jest 0,553 m (jeden a dvacet palců) dlouhá, 15,4 mm (sedm palců) široká a 65,8 mm (dva a půl palce) tlustá. Jedna tato tyč jest od povrchu hamního kůlu 0,454 m (sedmnáct a jednu čtvrtinu palce), druhá 0,474 m (osmnáct palců) vzdálena. Nejhornější plocha hamního kůlu jest potažená železným plechem a po stranách třináctími železnými hřebíky na onu plochu připevněna. Prostřed této plochy hamního kůlu nalézá se železný hřebík, který až do tloušťky 3,3 mm (jednoho a půl palce) na plocho spleštěný byl; hřebík onen jest 7,9 mm (tři palce) dlouhý a 72,4 mm (dvě třičtvrtiny palce) široký. Na tomto hřebíku jest vyražen letopočet "1860". K nalezení hamního kůlu sloužíš následující:
Na obecním placi před domem čís. 125 na levém břehu řeky, na místě trochu zvýšeném, kteréž poškození vydáno není, nalézá se hamní socha v jámě, na podložce o dvou položení cihel, ve čtverhranu 0,790 m (dva střevíce a šest palců) až k horní ploše zazděná; aby tento hamní kůl nalezen býti mohl, budiž od "Kappbaumu" podél lamfeštu na levém břehu proti proudu naměřeno 26,544 m (čtrnáct sáhů), na konci budiž kolmá čára směrem k domu čís. 125 v délce 9,482 m (pět sáhů) tažená; takto dosáhneme střed jámy, v které se hamní kůl nalézá.
Předsevzaté nivelování událo následující výsledek:
1) Povrch hamního kůlu jest o 1,791 m t.j. jeden tisíc, sedm set a devadesat jeden milimetr (pět střevíců a osum palců) výše, než povrch práhu v hlavní jemčině.
2) Povrch téhož hamního kůlu jest od povrchu prahu (Kappbaum) při stavu 0,957 m t.j. devět set a padesát sedm milimetrů (tři střevíce čtyry linie) vzdálen, z čehož následuje, že práh hlavní jemčiny o 0,834 m (dva střevíce, sedm palců a osm linií) hloub leží, než prah (Kappbaum) při stavu.
C.k. okresním hejtmanstvím ve Vyškově dne 2. září 1884 při mlýně čís. 114 v Dědicích konaným vyšetřením, za účelem zjištění objemu, míry a spůsobu užívání vody, za příčinou zanešení dotyčných dát do vodní knihy, nemohl hamní kůl v roku 1860 zasazený a zhora popsaný, více nalezen býti. Z důvodu tohoto bylo za potřebné uznáno, aby k ustanovení polohové výšky hlavního prahu základu nové hamní znamení umístěno bylo.
Zákonité hamní znamení bylo do kvádrovce nejhornější řady prvního, na levé straně se nacházejícího středního pilíře mostu, který most nad základem k prodloužení okresní silnice přes potok Hanou položen jest, a sice do plochy, kteráž obrácena jest k pravému pilíři na suché zemi se nacházejícím, vydlabáno a vypadá následovně:
Číslo vložky vodní knihy 103.
Postup 1a
Vodní arch
Wasserbogen über die serrechts-Liegenschaft Nr. 114 in Dieditz
Florián Fritz
Jméno osady, vody, majitele vodního družstva, vodní mapy
Obec: Dědice
Vodstvo potažmo strana břehu:
Řeka Haná, pravý břeh.
Práva vodního požívající nemovitost:
Mlýn a pila pop. čís. 114. - prvnější na levém, poslednější na pravém břehu mlýnského příkopu.
Majitel:
Florián Fric
Vodní mapa:
Přehledná mapa Dědice;
podrobná mapa list X.
Užívání vody a dotyčné závody
Účel, objem, míra a spůsob užívání vody.
S řeky Hané do otevřeného mlýnského příkopu vedená voda, pohybuje při mlýně čís. 114 v Dědicích tři korečná vodní kola. První vodní kolo má v průměru 3,65 m, v šířce 0,87 m a vede jedno francou[z]ské mlýnské složení. Druhé vodní kolo má průměr 3,65 m, šířku 0,87 m a vede jedno německé mlýnské složení. Třetí vodní kolo měří v průměru 3,40 m, v šířce 0,80 m a vede jedno německé mlýnské složení (šrotovnu).
Vzdálenost nejspodnějšího bodu objemu prvního kola až ke dnu dolního žlabu obnáší 0,25 m. U pile pozůstává jedno kořečné vodní kolo, které má v průměru 3,92 m a v šířce 1,15 m; kolo toto vede jednu jednoduchou pilu a jednu oběžnou.
Udání dovolené výšky vody:
Nějaké listinné pravidlo pro dovolenou výšku předložné vody nad hlavním prahem v lamfeštu nepozůstává žádné.
Při místním ohledání předsevzatém dne 12. července 1884 byla největší výška předložné vody nad práhem stavidlové přehrady s 0,950 m t.j. devět set a padesát milimetrů měřena.
Místo a tvar stavidlové míry.
Dne 22. března 1860 byl pod dozorem c. kr. okresního úřadu brněnského k ustanovení polohy koruny přepadajícího stavu, k mlýnu náležejícího, hamní kůl zasazen.
Hamní kůl pozůstává z dubového dřeva, jest 1,047 m (tři střevíce, 3 palce a devět linií) dlouhý a má na jedné straně tloušťku 171,2 mm (šest a půl palce), na druhé straně 204,1 mm (sedm a tři čtvrtiny palce), tak sice, že příčný průřez tvoří obdélník. Dále jest onen hamní kůl dvěma železnými tyčemi opatřen, které jeho středem přes kříž jdou.
Každá tato tyč jest 0,553 m (jeden a dvacet palců) dlouhá, 15,4 mm (sedm palců) široká a 65,8 mm (dva a půl palce) tlustá. Jedna tato tyč jest od povrchu hamního kůlu 0,454 m (sedmnáct a jednu čtvrtinu palce), druhá 0,474 m (osmnáct palců) vzdálena. Nejhornější plocha hamního kůlu jest potažená železným plechem a po stranách třináctími železnými hřebíky na onu plochu připevněna. Prostřed této plochy hamního kůlu nalézá se železný hřebík, který až do tloušťky 3,3 mm (jednoho a půl palce) na plocho spleštěný byl; hřebík onen jest 7,9 mm (tři palce) dlouhý a 72,4 mm (dvě třičtvrtiny palce) široký. Na tomto hřebíku jest vyražen letopočet "1860". K nalezení hamního kůlu sloužíš následující:
Na obecním placi před domem čís. 125 na levém břehu řeky, na místě trochu zvýšeném, kteréž poškození vydáno není, nalézá se hamní socha v jámě, na podložce o dvou položení cihel, ve čtverhranu 0,790 m (dva střevíce a šest palců) až k horní ploše zazděná; aby tento hamní kůl nalezen býti mohl, budiž od "Kappbaumu" podél lamfeštu na levém břehu proti proudu naměřeno 26,544 m (čtrnáct sáhů), na konci budiž kolmá čára směrem k domu čís. 125 v délce 9,482 m (pět sáhů) tažená; takto dosáhneme střed jámy, v které se hamní kůl nalézá.
Předsevzaté nivelování událo následující výsledek:
1) Povrch hamního kůlu jest o 1,791 m t.j. jeden tisíc, sedm set a devadesat jeden milimetr (pět střevíců a osum palců) výše, než povrch práhu v hlavní jemčině.
2) Povrch téhož hamního kůlu jest od povrchu prahu (Kappbaum) při stavu 0,957 m t.j. devět set a padesát sedm milimetrů (tři střevíce čtyry linie) vzdálen, z čehož následuje, že práh hlavní jemčiny o 0,834 m (dva střevíce, sedm palců a osm linií) hloub leží, než prah (Kappbaum) při stavu.
C.k. okresním hejtmanstvím ve Vyškově dne 2. září 1884 při mlýně čís. 114 v Dědicích konaným vyšetřením, za účelem zjištění objemu, míry a spůsobu užívání vody, za příčinou zanešení dotyčných dát do vodní knihy, nemohl hamní kůl v roku 1860 zasazený a zhora popsaný, více nalezen býti. Z důvodu tohoto bylo za potřebné uznáno, aby k ustanovení polohové výšky hlavního prahu základu nové hamní znamení umístěno bylo.
Zákonité hamní znamení bylo do kvádrovce nejhornější řady prvního, na levé straně se nacházejícího středního pilíře mostu, který most nad základem k prodloužení okresní silnice přes potok Hanou položen jest, a sice do plochy, kteráž obrácena jest k pravému pilíři na suché zemi se nacházejícím, vydlabáno a vypadá následovně:
Hamní znamení (stálý bod) se utvoří styčným bodem vrcholu vydlabaného trojúhelníku s vodorovnou rýhou v středu kvadrovce, na kterémž traversa spočívá. Poznačené písmo jest taktéž vydlabáno a olejovou barvou znatelným uděláno.
Předsevzaté nivelování dalo následující výsledek:
1) Hamní znamení jest o 1,916 m t.j. jeden tisíc devět set a šestnáct milimetrů výše položeno, než koruna na levém konci přepadajícího stavu a o 1,933 m t.j. jeden tisíc devět set a třicet tři milimetry výše než koruna na pravém konci.
2) Hamní znamení nalézá se o dva tisíce čtyry stě a třicet šest milimetrů (2,436 m) výše, než prah vypouštěcí jemčiny mlynského příkopu.
3) Hamní znamení jest o 2,768 m t.j. dva tisíce sedm set a šedesát osm milimetrů výše než povrch prahu hlavní jemčiny stavu.
Přístroj pro vtok, vedení a zástavu vody.
Ku zástavě vody v řece Hané a vedení jí do mlýnského příkopu jest asi 840 m nad mlýnem postaven v řece dřevěný přepadající stav.
Svobodná délka koruny přepadajícího stavu měří 9,35 m. Stav má na levém břehu řeky zřízený zděný poplavek, který uvnitř fošnami zabedněn jest, a táhne se dále přes stav podél proudu co břehová zeď. Délka levé břehové zdě od koruny stavu dolu měří 31,50 m, nad korunou stavu jest břehová zeď 20 m dlouhá. Od prahu stavu až k horní hraně břehu jest vzdálenost 1,15 m. Na hlavním prahu stavu jest prah 0,16 m vysoký upevněn, který odstraněn a prozatimním lehce odstranitelným přístavkem tétéž výšky nahražen býti má.
Stav má dlážděné řečiště v předu v šířce 2,00 m, podlaženou spádnou přístěru délky 4,10 m, podlažené spádné řečiště v šířce 6,90 m. V prodloužení hlavního prahu stavu na pravo jest položena hlavní jemčina s dvěma stavidlovými otvory s protékající délkou 2,03 m a 1,86 m, mezi nimiž 0,31 m široká slupice se nalézá.
Hlavní jemčina má na konci v délce 11,00 m podlažené řečiště směrem k přepadajícímu stavu dřevěný a na pravo zděný poplavek, který se podél pravého břehu řeky dolu co břehová zeď, ku ochraně na řeku hraničících zahrad dále táhne.
Na místě vyústění mlýnského příkopu od pravého břehu řeky jest umístěna vpouštěcí jemčina, jejíž světlá délka 1,85 m obnáší. Vpouštěcí jemčina má podlažené zadní řečiště v délce 3,00 m a po obou stranách dřevěné poplavky (Backen).
Vpravo od jižní hlavní zdi mlýnského stavení jest lamfešt, jehož délka od hlavního prahu až k prahu přetýňování mlynských stavidel 4,00 m obnáší. Šířka lamfeštu u hlavního prahu měří 2,14 m, u prahu mlýnských stavidel 1,83 m. Výška zdi lamfeštu má 1,30 m. V lamfeštu 1,85 m pod hlavním prahem nalézá se mlýnské stavidlo pro první vodní kolo při mlýně se světlou délkou 0,58 m. V podlaze žlabu nad vrcholem vodního kola jest otvor pro padání vody.
2,15 m pod prvním mlýnským stavidlem jest v lamfeště společný prah pro tři mlýnská stavidla položen. Pravé stavidlo pro třetí vodní kolo mlýna má světlou délku 0,46 m a výšku 0,20 m. Od tohoto stavidla vycházející mlýnský žlab jest až k vrcholu třetího vodního kola 4,45 m dlouhý. Levé stavidlo pro druhé vodní kolo má světlou délku 0,44 m, výšku 0,20 m. Délka k stavidlu tomuto náležejícího mlýnského žlabu obnáší až k vrcholu druhého vodního kola 1,45 m.
Uprostřed mezi oběma posledně uvedenými stavidlami nalézá se strojní stavidlo pro pilu se světlou délkou 0,635 m a výškou 0,20 m. Strojní žlab pro pilu jest až k vrcholu vodního kola 11,75 m dlouhý.
Dolní příkop mlýna a pile spojuje se asi 140 m pod mlýnem s řekou Hanou.
Odůvodnění práva vodního.
Vodní práva při této nemovitosti není listinami dokázáno a zakládá se pouze na nepamětně staré nepopěrné jeho provozování, tedy na skutečný stav.
Služebnosti vodního práva se týkající
S vodním právem spojené služebnosti nejsou žádné. Při couzení mlýnského příkopu vyhazuje se štěrk na cestu podél levého břehu mlýnského příkopu vedoucí a nechá se tam ležeti. Oba dřevěné mosty přes horní příkop před mlýnem se nacházející, vydržuje majitel mlýna čís 114 v Dědicích.
Vztah k sbírce listin
Hamní listina sepsána c.kr. okr. úřadem v Brně ze dne 31. března 1860 čís. 3278.
Poznamenání
Rücksichtlich der Erhaltung des Wehres vide Entscheidung der k.k. Bezirkshauptmannschaft Wischau, am 22/7 1891 Z.10817.
Řadové číslo a datum zápisu
2.
28. II. 1933.
Jméno obce, po případě též osady a vody, katastrální číslo pozemku a jméno oprávněné osoby (název vodního družstva)
Dědice,
Řeka Haná, p. č. 3393/1,
staveb. parc. č. 259 a 260,
náhon a odpad č. 3996,
Fric Josef, mlynář v Dědicích pop. čís. 114.
Vodní právo jest zapsáno ve staré vodní knize u okresního úřadu ve Vyškově ve vložce č. 103.
Označení způsobu užívání vody a příslušných zařízení
Voda na mlýn přivádí se z řeky Hané p. č. 3993/1. Vzdouvacím zařízením jest pevný jez kolaudovaný 23. VI. 1922.
Tento jez jest délky 9,50 m (původně byl 9,35 m). Stavidlo při jezu jest šířky 4,08 m a má dvě okenice světlosti po 2 m, výšky 1,226 m (původně světlost 2,03 a 1,86 m). Rám jest železný, okenice se vytahují šroubovými závěry. Levý břeh jest zavázán do pobřežního pilíře, délky 30 m v dolní části, a nad jezem délky 9,50 m. Pravý břeh se opírá o pobřežní zídky proti vodě délky 6,80 m, po vodě 3,05 m. Mlýnský náhon odbočuje v pravo ve výši koruny jezu. Nápustné stavítko má světlost 1,85 m, železný rám se vytahuje šroubem. Náhon jest délky 654 m, končí u mlýna vantrokami betonovými s připojením na turbinovou komoru. Ve mlýně byla původně čtyři kola na vrchní vodu.
U mlýna jest přes náhon zřízen železobetonový mostek světlosti 2 m, výšky 0,93 m. Kašna jest betonová lichoběžníkových rozměrů 5,35 x 4,85 m. Voda z kašny vypouští se dřevěnými stavítky do turbinových komor. Levé stavítko má světlost 1,50 m, pravé 1,40 m. Stavidla jsou osazena v železném rámu a vytahují se ozubeným soukolím. Jalová výpusť jest světlosti 1 m s dřevěnou okenicí a železným rámem. vytahování jest na převod z ozubených kol. Za stavidly nápustnými jsou dvě turbinové komory, levá š. = 1,50 m, d. = 1,55 m, pravá š. = 1,40 m, d. = 1,55 m. Hloubka komor jest 2,60 m. Turbiny jsou Francisovy s ruční regulací a vodorovnou hřídelí. Menší turbina má průměr 35 cm pro spád užitečný 4,80 m a výkonnost 9,7 HP při spotřebě vody 200 l/sek. Větší turbina má průměr 35 cm, užitečný spád 4,80 m, výkonnost 13 HP při spotřebě vody 260 l/sek. Celkový přítok jest tedy 465 l/sek. Odpadní kanál pod strojovnou jest š. 1,70 m, v. = 1,55 m, za strojovnou jest odpad délky 10,80 m a jest obezděn. V další části jest odpad překlenut mostem délky 5,70 m. Pravá strana jest překlenuta na š. = 1,80 m, v. = 2,20 m. Druhá polovina mostu má železobetonovou desku výšky 0,35 m. Mlýnský náhon zaúsťuje v délce 230 m do řeky Hané nad splavem Anežky Tomáškové v Dědicích.
Výškové zabezpečení vodního díla:
Dne 31. III. 1860, č. 3278 byl osazen u jezu první ham, v roku 1884 nebyl však nalezen a zřízena byla hamová značka vytesaná v kameném kvádru pravého návodního pilíře rýhou H V 1884/Flo Fric.
Dne 23. VI. 1922 byly osazeny hamy u
jezu a mlýna, které sestávají z cementové roury 1 m dlouhé Ø
50 cm vyplněné betonem s osazením železného trnu. Ham u jezu
osazen jest na pravém břehu ve vzdálenosti 7 m od stavidel. Ham
druhý jest u mlýna ve vzdálenosti 1 m od pravého rohu mlýna čís.
114. Dále jest zřízen cejch pro zjištění dovolené výšky
vody.
Mlýn J. Frice v Dědicích, A. Tomáškové v Dědicích a Inž. J. Součka ve Vyškově mezi sebou navzájem souvisejí, takže vzdutá voda u jezu Inž. Součka zasahuje do podkolí mlýna pí. Tomáškové a voda od mlýna Tomáškové do podkolí mlýna p. Frice. Mlýny průběžnou nivelací jsou mezi sebou spojeny. Východ nivelace byl vzat od hamu Inž. Součka o dané výšce 100,00 (starý ham u jezu p. Frice byl 111,329).
Nový ham u jezu p. Frice má výšku ... 110,030 a u mlýna ... 109,470.
S navázáním na ham u jezu p. Frice ... 110,030 zjištěny byly dne 15. IX. 1932 následující výšky:
1) Koruna jezu má průměr 109,390,
2) Koruna pevné části jezu 109,370,
3) Práh stavidel u jezu ... 108,530,
4) Vrchní hrana stavidla – nejvyšší hladina ... 109,660,
5) Práh nápustného stavidla 108,860,
6) Ham u mlýna ... 109,470,
7) Hladina vody u cejchu – nejvyšší dovolená výška ... 109,310,
8) Práh vypouštěcích stavidel u turbiny ... 108,600,
9) Práh jalového stavidla ... 108,360,
10) Dno turbinových komor ... 106,020,
11) Osa turbiny ... 106,660,
12) Dno odpadní turbiny ... 104,230,
13) Koruna jezu u mlýna pí. Tomáškové ... 104,190.
Dle vodní knihy jsou povoleny nádstavky 16 cm vysoké.
Množství vody l. = F x v = 150 m3/sek.
Turbiny jsou zařízeny na max. průtok 465 l/sek., což odpovídá protokolu ze dne 24. VI. 1922, č. 13.719/H. Vodní síly se používá ku hnaní turbin, které uvádějí mlýnské zařízení a to 4 mlýnské válcové stolice č. 60, Kašparovu loupačku č. 2 a šroťák do běhu.
Služebnictvo k právu na užívání vody se vztahující
1) Majitel vodního díla má právo volného přístupu ku všem zařízením vodního díla, přístup ku odpadu a náhonu za účelem čistění a udržování a ku obnově všech objektů.
2) Majitel vodního díla má právo získaný kal a štěrk ukládati na cestu levého břehu mlýnského náhonu a jinde pak na oba břehy, a pokud tento nebude potřebovati k úpravě břehů a hrází, může jej nechati ležeti.
3) Majitel vodního díla má právo dle své potřeby nadržovati vodu na dovolenou míru a nadrženou vodu pro pohon mlýna spotřebovati a neb vypustiti.
4) Majitel vodního díla má povinnost udržovati veškerá zařízení tak, aby veřejné zájmy nebyly dotčeny a zabezpečen byl nerušený přítok a odtok vody.
5) Udržování mostu v km 0,420 náhonu ležící na obecní cestě p. č. 3935/2 přísluší obci Dědice.
Majitel mlýna trpí dobrovolně:
1) podvedení odpadního potrubí Ø 15 cm pod mlýnským náhonem ze zahrady p. č. 157 - Baňar Jan a Antonie z Dědic č. 83.
2) zaústění kanálových rour 20 cm z domu pop. č. 240 - Školař Bohumil a Marie Dědice č. 103.
3) položení lávek přes mlýnský náhon u p. č. 149/1, 150/1, 159, 162, 180, 181, 184, 185/1, 185/2, 189 a 190 v kat.obce Dědic.
Odkaz ke sbírce listin
Vodní dílo zapsáno jest ve staré vodní knize u okresního úřadu ve Vyškově ve vložce 103.
Vyhláška okresního úřadu ve Vyškově ze dne 5. VIII. 1932, č. 29.452/X/16.
Vodoprávní výměr okresního úřadu ve Vyškově ze dne 30. IX. 1932, č. 33.746/X/16.
Poznámka
Udržování vodního díla se vším zařízením přísluší majiteli vodního díla v mezích platných zákonitých předpisů.
Do sbírky listin a plánů vložen
1) opis protokolu,
2) výměr schvalovací a
3) situace.
Záznam provedl:
Otto Mudrych,
kancel. vrchní oficiant a kancel. pomocný úředník.
Mlýn J. Frice v Dědicích, A. Tomáškové v Dědicích a Inž. J. Součka ve Vyškově mezi sebou navzájem souvisejí, takže vzdutá voda u jezu Inž. Součka zasahuje do podkolí mlýna pí. Tomáškové a voda od mlýna Tomáškové do podkolí mlýna p. Frice. Mlýny průběžnou nivelací jsou mezi sebou spojeny. Východ nivelace byl vzat od hamu Inž. Součka o dané výšce 100,00 (starý ham u jezu p. Frice byl 111,329).
Nový ham u jezu p. Frice má výšku ... 110,030 a u mlýna ... 109,470.
S navázáním na ham u jezu p. Frice ... 110,030 zjištěny byly dne 15. IX. 1932 následující výšky:
1) Koruna jezu má průměr 109,390,
2) Koruna pevné části jezu 109,370,
3) Práh stavidel u jezu ... 108,530,
4) Vrchní hrana stavidla – nejvyšší hladina ... 109,660,
5) Práh nápustného stavidla 108,860,
6) Ham u mlýna ... 109,470,
7) Hladina vody u cejchu – nejvyšší dovolená výška ... 109,310,
8) Práh vypouštěcích stavidel u turbiny ... 108,600,
9) Práh jalového stavidla ... 108,360,
10) Dno turbinových komor ... 106,020,
11) Osa turbiny ... 106,660,
12) Dno odpadní turbiny ... 104,230,
13) Koruna jezu u mlýna pí. Tomáškové ... 104,190.
Dle vodní knihy jsou povoleny nádstavky 16 cm vysoké.
Množství vody l. = F x v = 150 m3/sek.
Turbiny jsou zařízeny na max. průtok 465 l/sek., což odpovídá protokolu ze dne 24. VI. 1922, č. 13.719/H. Vodní síly se používá ku hnaní turbin, které uvádějí mlýnské zařízení a to 4 mlýnské válcové stolice č. 60, Kašparovu loupačku č. 2 a šroťák do běhu.
Služebnictvo k právu na užívání vody se vztahující
1) Majitel vodního díla má právo volného přístupu ku všem zařízením vodního díla, přístup ku odpadu a náhonu za účelem čistění a udržování a ku obnově všech objektů.
2) Majitel vodního díla má právo získaný kal a štěrk ukládati na cestu levého břehu mlýnského náhonu a jinde pak na oba břehy, a pokud tento nebude potřebovati k úpravě břehů a hrází, může jej nechati ležeti.
3) Majitel vodního díla má právo dle své potřeby nadržovati vodu na dovolenou míru a nadrženou vodu pro pohon mlýna spotřebovati a neb vypustiti.
4) Majitel vodního díla má povinnost udržovati veškerá zařízení tak, aby veřejné zájmy nebyly dotčeny a zabezpečen byl nerušený přítok a odtok vody.
5) Udržování mostu v km 0,420 náhonu ležící na obecní cestě p. č. 3935/2 přísluší obci Dědice.
Majitel mlýna trpí dobrovolně:
1) podvedení odpadního potrubí Ø 15 cm pod mlýnským náhonem ze zahrady p. č. 157 - Baňar Jan a Antonie z Dědic č. 83.
2) zaústění kanálových rour 20 cm z domu pop. č. 240 - Školař Bohumil a Marie Dědice č. 103.
3) položení lávek přes mlýnský náhon u p. č. 149/1, 150/1, 159, 162, 180, 181, 184, 185/1, 185/2, 189 a 190 v kat.obce Dědic.
Odkaz ke sbírce listin
Vodní dílo zapsáno jest ve staré vodní knize u okresního úřadu ve Vyškově ve vložce 103.
Vyhláška okresního úřadu ve Vyškově ze dne 5. VIII. 1932, č. 29.452/X/16.
Vodoprávní výměr okresního úřadu ve Vyškově ze dne 30. IX. 1932, č. 33.746/X/16.
Poznámka
Udržování vodního díla se vším zařízením přísluší majiteli vodního díla v mezích platných zákonitých předpisů.
Do sbírky listin a plánů vložen
1) opis protokolu,
2) výměr schvalovací a
3) situace.
Záznam provedl:
Otto Mudrych,
kancel. vrchní oficiant a kancel. pomocný úředník.