Cena za modernizaci, půjčky a dluhy a splácení

Před první světovou válkou napsal Josef Fric, že: "kdyby aspoň na ty dluhy bylo na čem vydělat". To je dobrý motiv pro modernizaci po válce, která šla s obecnějším proudem. A tak mělo být na čem na závazky vydělat. Dluh Josefa Frice potom dost tížil, a tak byl mlýn od 1. ledna 1925 pronajímán, zatímco Josef Fric provozoval od roku 1923 Parní pilu a obchod dřevem (první nájemce František Pavlíček doložen v roce 1925 a zřejmě 1926, pro léta 1929 a začátek 1930 (?) je doložen jako nájemce Jan Pírek, který se dostal až do statistiky mlýnů k roku 1930, kde je pro tento mlýn uváděn). Po vzniku republiky se do modernizace, byť by měla být malá, dalo hodně mlynářů. Následuje ukázka splacovací knížky na půjčku 65000 Kč.

Ve všeobecném knihovním výtahu z roku 1935 nacházíme v části B. pod číslem 60 tento zápis:
"-Pod. 2. května 1922 č. d. 2711.
Podle dlužního listu ze dne 30. listopadu 1922 vkládá se právo zástavní za pohledávku per desettisíc korun ... 10.000.- s 7 event. 7 1/2 % úroky, S úroky z prodlení a vedlejší platy do výše Kč 1.000.- pro První kontribučenskou spořitelnu ve Vyškově."
Další půjčkou ze začátku 20. let 20. století byla výpůjčka u stejné spořitelny na 10000 Kč. Historie vkladů zástavního práva, vývoj těchto půjček a jiných pohledávek spojených s doplácením firmám za přestavbu mlýna na začátku 30. let, případně zápisy vážící se k dlužným nedoplatkům daní státu následuje. A rokem 1935, kdy byl pořízen onen knihovní výtah věc nekončí. Na v tomto výtahu tužkou připsané poznámky jako "zaplaceno, omezeno, vymazáno" se dívá i po těch letech přece jen s jakousi úlevou. Ty závazky se táhly dál, než kam sahá výtah z roku 1935, až do čtyřicátých let, byly spláceny, případně se proměňovaly v zápis znějící na o něco vyšší částku u První kontribučenské spořitelny ve Vyškově. Najdeme tu vedle Československého státu, vklady zástavního práva pro pohledávky firem Českomoravská Kolben-Daněk akc. spol. v Praze, R. B. Tesařík a Palacký ve Slavkově u Brna, Jana Pospíšila, stavitele ve Vyškově, Spořitelnu města Tišnova, Zemský výběrčí úřad, oddělení pro dávku z přírostu hodnoty v Brně, jako zástupce obce Dědic.