Ani na začátku opisování dokumentů nešlo o transliteraci ale o transkripci. Její pravidla se podle charakteru dokumentů postupně vyvíjí. Do budoucna bude dobré se seznámit s aktuálními pravidly/doporučeními pro přepis dokumentů pro nejnovější období.
Jde mi tu o dobrou čitelnost dokumentů, které jsou dobře čitelné samy o sobě, neboť jsou napsány na stroji, a o přiměřené vyjádření jejich charakteru. Originály jsou v podobě fotografií/skenů přiloženy hned za textem přepisu jako příloha, aby bylo možné přepis ihned porovnat. Nechtěl jsem je dávat do samostatného článku, aby mohlo být srovnání provedeno bez dalšího hledání příslušného originálu.
Originály tu jsou také kvůli tomu, aby si mohl každý prohlédnout způsob zápisu místa, které by se při čtení zdálo být nejasné, jestli je přepsáno správně. Některé součásti dokumentů, jako jsou udáje u schémat, která byla součástí dokumentu hned od začátku, nebo byla v době vzniku přikreslena, přepisovány nejsou, ale jsou v příslušném místě do textu přepisu vloženy.
Vyskytující se jevy:
U čísel je desetinná tečka nahrazována čárkou.
Věty jsou členěny dále čárkou i tam, kde v původním dokumentu tato čárka není, podle struktury souvětí a vztahů mezi větami, jak jsou nyní chápány (může se podle uvážení změnit, nejde jen o to rozsekat textový celek na menší díly).
Překlepy opravené v původním dokumentu jsou samozřejmě opsány ve správné verzi textu. Jestliže je v dokumentu jasný překlep, například prohození písmenek, a tento v původním dokumentu opraven nebyl, v přepisu opraven je.
Je přihlíženo k původní jazykové podobě dokumentů. Proto jsem tam, kde dnes vidím chybu, např. napsáno písmeno s namísto písmene z, takový zápis neopravil. V tomto se podívejte na dvě podoby téhož textu na příkladu vodního archu a vodní knihy, kde je vidět, jak u některých slov jeden zapisovatel píše diakritiku a druhý ne. Jeden píše s tam, kde my píšeme z, druhý to píše po našem, a u jiného slova se do našeho vkusu trefí první píseř a druhý jakoby si dělal šprým tam udělá, z našeho pohledu, hrubku. Porovnání těchto dvou textů se nakonec odráží ve způsobu jejich přepisu, který ani, když už je přepis hotový, není nutně konečný. A tak, i když by se dalo uvažovat o ještě větším přiblížení současné podobě písemného projevu, bylo by to potřeba zvážit. Spíše by taková varianta byla jako upravená zřetelně označena a stála by na doplnění vedle prvotní verze přepisu v případném typograficky vyvedenějším vysázení textu ve sbírkovém dokumentu, jak se o tom píše níže.
Některé tvary jsou, i když to vypadá, že jde o nesprávný způsob zapsání, ponechány tak, jak jsou; např. se světlou dálkou nacházející se ve vodním archu/vodní knize, což bych dnes napsal jako se světlou délkou.
Pokud v textu originálu zřejmě chybí písmeno (snad jen opomenutím), doplnil jsem je podle porozumění textu do hranaté závorky a zvýraznil červeně.
U vzorců (např. technická zpráva) je pro vyjádření znaku násobení použita hvězdička na numerické klávesnici, způsob zápisu vzorců ale bude potřeba ještě znovu přehlédnout a případně opravit, sjednotit. některé značky, jednotky apod.
U složitějších vzorců jsem použil hranaté závorky k oddělení čitatele a jmenovatele zlomků, které jsou provedeny opět červenou barvou (jsou tam navíc), aby při nutném řádkovém způsobu přepisu bylo více jasné, co k čemu patří. Pokud by se časem použil jiný způsob publikace ve formátu dokumentu, jako je TeX, podoba vzorců by byla daleko názornější. Takto by se mohly dokumenty vydat ve formě sbírky, kde by vzorce vypadaly, když by se zpracovaly s využitím možností prostředí TeXu, typograficky přitažlivěji. V dokumentu a ve vzorcích by měl prohlédnout technik, aby bylo bez pochyby jasné, k čemu se vztahují.
Stejně tak jsem do hranatých závorek uzavřel text, který je v originále jako opakující se nahrazen tzv. pacičkami.
Zkratky:
KS = koňská síla
HP = Horse Power (?)