Situace vodního díla z roku 1930

Na obrázku je část projektové dokumentace k vodnímu dílu z roku 1930, což je také rok, kdy mlýn vyhořel. Obrázek jsem udělal ofotografováním na papír formátu A 4 vytištěného skenu pořízeného z projektu k vodnímu dílu. Aby to bylo názorné, oproti originálu jsem plán otočil o 90 °, abyste si jej mohli pohodlně srovnat s mapou poskytovanou třeba na stránkách seznam.cz. Komicky vypadají mapy, kde je mlýnský potok označen za Hanou. Jedna taková byla postavena poblíž vyškovské nemocnice. Dnes se snad už na takovou nenarazí.


Jak je z obrázku vidět, náhon ve své dolní části šel o kus dál, než by soudě dle indikační skicy nebo katastrální mapy sahat měl. To znamená, že probíhá prostorem, kde jsou dnes garáže. Po regulaci Hané v polovině 60. let 20. století byl v této své části několikrát zkracován (končil nějakou dobu tam, kde je dnes Juranova ulice, pak ..., pak tam, kde má dům pan Kotoulek). Dnešní zakončení náhonu rourou přímo do potoka Hané tedy není tím původním vystěním, za které by to považovali ti, kteří si z toho celého příběhu nepamatují nic, ať už z jakéhokoli důvodu (třeba proto, že ještě nebyli na světě). Kdyby měl náhon takto končit a fungovat, tak by voda z Hané mohla téct do něj, a voda z něj se vracet zpátky.


Jak se to stalo, kdy se to stalo? Stejně je to zachyceno i na mapě třetího vojenského mapování z šedesátých let 19. století. Starší mapy vojenského mapování jsou ale málo podrobné, aby se z nich na něco takového při jejich rozlišení dalo soudit. Je to také dost blízko původnímu toku Hané. Pozemek je na indikační skice, či ve výpise majetku obce Dědic, který je podobně starý, veden jako Gemeinde Weide, prostě pastvina pro dobytek, kterou i když tam předtím žádný náhon nebyl, jak vyplývá z pohledu na indikační skicu, což byl podklad pro mapu stabilního katastru, a všechny pozdější katastrální mapy, občas vzhledem k nížšímu terénu zřejmě nejen v době větší povodně zaplavenému vodou. Dnes je tam navážka, kterou je úroveň silnice nad Hanou o kus výš, než kdysi byla.


To, co mě zajímá, je místo uložení Vodní mapy, k Vodní knize. Jenže problém je v tom, že Okresní úřad na konci 2. světové války vyhořel, a tak vedle vodních knih (ve kterých může občas překvapivě být přiložena situace vodního díla, ve stejném stylu, od stejného inženýra, jak vidíte zde - viděno jedenkrát) se toho víc nezachovalo.