Postavení dvou turbín a vodního jezu

Čs. okresní politická správa ve Vyškově, dne 29. října 1922.
Číslo: 22554/H. ad.

Pan
Josef Fric, mlynář
v
Dědicích.

Komisionelní jednání konané dne 23. června t. r. a týkající se postavení dvou turbín a vodního jezu při Vašem mlýně čís. 114 v Dědicích mělo tento výsledek:
V ustanovenou hodinu sešli se účastníci na místě samém a když jim byl předmět jednání vysvětlen, odebrali se ku jezu nově postavenému, při čemž byla zástupcem vodního oddělení zemské správy politické jako odborníkem na základě místního prohlédnutí a vyměření zjištěno toto:
Nový jez pozůstává z části pevné při levém břehu a stavidlové výpusti na pravém břehu. Těleso jezové zřízeno jest z dusaného betonu a hladce omítnuto. Rovněž stavidlová výpust, přimykajíc se na pravém břehu k jezovému pilíři provedena z dusaného betonu. Ku křídlu tomuto nad jezem připojuje se nábřežní zeď pravostranná z lomového kamene na sucho, jež při ústí do náhonu tvoří roh, v náhoně pak vyvedena jest až k napouštěcímu stavítku. Na levém břehu připojuje se pevné těleso jezové ku staré křídelní zdi nábřežní, jež pod jezem byla asi o 3 m 30 cm zrekonstruována. Pevná část jezového tělesa, pokud se týče tvaru a dimensí odpovídá předloženým plánům. Výškové poměry podstatných částí tohoto jezu byly při dnešním jednání nevelací zjištěny a jsou tyto:
Pod úrovní hamovní značky nacházející se na středním pilíři mostním, jak ve vodní knize udáno, nachází se koruna pevného jezu u levého břehu 194 cm ve středu 195 cm a u výpustě 195 cm. Dle vodní knihy má býti 1.916, jest tedy koruna nového pevného jezu o 34 cm níže než dle záznamu vodní knihy mohla býti. Ježto při výšce jezu udané ve vodní knize dovoleny byly nástavky /pohyblivé/ 15 cm vysoké a nynější pevný jez je o 34 mm nižší než dovoleno, což z hlediska veřejného vzhledem k odtoku velkých vod jest jen ku prospěchu, nenamítá se proti zvýšení pohyblivých nástavků o diferenci 34 mm t.j. na celkovou výše 184 mm ničeho.
Práh stavidlové výpustě nachází se 280 cm pod úrovní hamovní značky a práh napouštěcího stavítka v náhoně jest 238 cm pod úrovní hamovní. Odpovídají tyto rozměry mírám udaným ve vodní knize. Pokud se týče dimensí jest pevná část jezová široká 955 cm, stavidlová výpust 408 cm. Tato stavidlová výpust opatřena jest dvěma dřevěnými stavidly každé o světlosti 200 cm a o výšce pravostranného stavidla 98 cm středního stavidla 108 cm. Napouštěcí stavítko má světlou šířku 170 cm /oproti 185 cm dle vodní knihy/. Jez, nábřežní pilíře i stavidlová výpust provedeny jsou řádně a odpovídají udáním v předloženém plánu.
Ježto na poměrech vodních výstavbou nového betonového jezu aniž na právu mlynáře ničeho se nezměnilo a z hlediska veřejného jest výstav[b]u tohoto jezu se stavidlovou výpustí jen doporučiti, nenamítá se proti udělení povolení a kolaudace ani z hlediska veřejnoprávního ani vodoprávního ničeho.
Současně se podotýká, že proti udělení povolení ku stavbě jezu a vpouštěcího stavítka se vším příslušenstvím také ze stanoviska obce a sousedů nebylo předneseno žádných námitek ani přání.
Vodní síla od nového jezu využíti se má dvěma turbínami. Turbíny tyto byly postaveny místo dosavadních vodních kol /čtyř/ na vrchní vodu, ale ježto stavba jest již úplně dohotovena, nedá se starý stav zjistiti. Na základě prohlídky dle předložených plánů jedná se o výstavbu dvou turbín Fransisových. Tyto turbíny konstruovány s ruční regulací s vodorovnou hřídelí a vestaveny byly do nové betonové košny. Menší turbína o průměru vnějšího kola 350 mm, kola rozváděcího o 10 pohyblivých lopatkách dimensována jest na maximum 200 l za sekundu což při spádu 480 cm dává výkonnost 9.7 = 76 % HP. Větší turbína má oběžné kolo o průměru 350 mm, v kole rozváděcím je 10 rozváděných lopatek, tak že garantovaný efekt při plném otevření turbíny obnáší 260 l za sekundu což dá při spádu 480 cm výkonnost 13 = 78 % HP. Oběma plně otevřenýma turbínama prochází maximální množství 465 litrů za sekundu, což odpovídá dle technické zprávy přiložené k plánu turbíny kapacitě dřívějších čtyř vpustních stavidel na vodní kola. Napnutí vody před turbínou stanovené při komisionelním řízení v roce 1884 obnášející výšku dovoleného vzdutí 950 mm nad prahem stavidel, se nemění, ježto dle provedeného projektu zůstal práh jalového stavidla ve výši starých stavidel a prahy připouštěcích stavidel k turbíně jsou o 400 mm nad tímto prahem jalového odpadu.
Turbíny provedeny byly přesně dle předložených plánů až na nepatrnou změnu zajištění dna před česlicemi a na zkrácení středního pilíře mezi oběma turbínovými košnami. Košny pro turbíny, jakož i zpevnění dna před a pod turbínou provedeny z betonu, přístavba strojovny turbíny provedena z cihelného zdiva odpovídá předpisům stavebního řádu. Česlice před turbinami nahraženy jednou tabulí česlicovou, která odpovídá, pokud se týče mezer mezi pruty, daným předpisům. Ježto kapacita turbín odpovídá kapacitě dřívějších kol a regulací, dá se odtok oběma turbínami říditi, nezměnilo se výstavbou turbín na vodních poměrech díla podstatně ničeho. Ježto turbíny i potřebné přístavby odpovídají stavebnímu řádu, nenamítá se ani z hlediska veřejnoprávního ani vodoprávního ničeho proti udělení povolení tyto turbíny užívati. Pokud se týče strojního zařízení a ochrany bezpečnosti a života dělníků dlužno vyplniti ještě tyto podmínky:
1/ Úprava k zastavení turbíny sloužící buď v dobrém stavu udržována a tak zařízena, aby náhodné spuštění turbíny bylo vyloučeno.
2/ Místnost, z níž se bude turbína v chod uváděti a vysunovati buď spojena s pracovními místnostmi signalovým zařízením, jímž by spuštění turbíny mohlo býti z turbínovky do pracovní místnosti předem oznamováno.
3/ Přístup ke spodní části turbíny buď bezpečně upraven.
4/ V ostatním buď, pokud se týče ochrany dělnictva přesně šetřeno předpisů ministerského nařízení ze dne 23. listopadu 1905, ř. z. č. 176.
Ku jednání dostavil se soused Tomáš Šindelka a tvrdil, že změnou způsobu provozování živnosti zejména záměnou kol dvěma turbínami jest poškozován na svém majetku daleko více nežli dříve, protože při zarážení turbín voda přichází do většího pohybu jako dokud byl provoz koly, čímž podmílá se jeho pozemek a sesouvá do vody. Toto vymílání postupuje rychle a ohrožuje tak jeho stavení čís. 246, které jest nyní od rozšířeného náhonu vzdáleno jen několik metrů. Pokud se týče této námitky podotýká se, že bylo předloženo zdejšímu úřadu narovnání stran uzavřená dne 30. června 1922 v kanceláři JUDr. Luďka Krupky, následkem čehož rozhodování další odpadá. Samozřejmě nutno obsah tohoto narovnání oboustranně řádně dodržovati. Narovnání toto jest součástkou tohoto výnosu, a připojuje se v opisu.
Při pochůzce po mlýnském náhonu zjistila komise, že opevnění břehové sestávající po většině z kůlů, plůtků, odkorků a fošen na několika místech následkem chatrnosti stavu naklonilo se po případě spadlo do řečiště náhonu, mimo to že některé opevnění provedeny bez úředního dovolení sahají do mlýnského potoku, čímž bráněno přirozenému odtoku vody. Dle udání stran dělo se toto samovolné opevňování proto, že prohlubování[m] náhonu mlynářem nad obvyklou míru ohrožovány byly břehy sousedů. Tyto poměry, způsobené částečně též přirozeným vlivem tekoucí vody, zavdávají příčinu ku různicím mezi mlynářem a sousedy a dlužno je vyřešiti tím způsobem, aby obec co nejdříve v oboru vlastní působnosti zařídila s přibráním účastníků pochůzku po vodním náhonu a sporné záležitosti smírnou cestou vyřídila. S tímto řešením všichni účastníci souhlasí. Při tom dlužno ovšem dbáti v první řadě toho, čeho spojitost tekoucí vody vyžaduje. Při této příležitosti dlužno též vyřešiti stížnost Bohumila Školaře, která byla písemně komisi podána, a která se obci zasílá. K této se zvláště podotýká, že škoda jím tvrzená, nepovstává prohloubením potoku a přítokem většího množství vody, nýbrž závada spočívá v první řadě v situaci silničního mostu, kterým voda dostala směr na jeho zahrádku /dvůr/ a tím ho poškozuje.
Ku konci náhonu před turbínovými komorami zřízen byl cestní mostek z dusaného betonu. Tento mostek není ani situačně ani pokud se týče dimensí a udání průtočného množství naznačen v předložených pomůckách.
Následkem tohoto výsledku úředního jednání uděluje se Vám vodoprávní povolení ku používání novostaveb jezu, vpustných stavidel, turbín a jich příslušných zařízení, budou-li kromě již dříve uvedených ještě splněny následující podmínky:
1/ Turbíny zapnuty buďtež jen při dostatečném průtokovém množství t.j. na menší turbínu 200 l sekundových, na větší turbínu 265 l sek. Obě turbíny dimensovány na 465 l buďte při tomto stavu plně otevřeny; jakmile nastane větší přítok vody a vyšší vzdutí než dovoleno záznamem vodní knihy z roku 1884 obnášející 950 mm nad prahem původních stavidel, budiž otevřena jalová výpust. Jakékoliv nadržování vody a přerušování kontinuity toku vody není dovoleno.
2/ Otvírání a zavírání turbín dejž se ve vlastním zájmu mlynáře a také vzhledem k vlnění vody před turbínami pomalu.
3/ K zajištění výškových poměrů nového jezu, vpustného stavítka založen budiž na místě vhodném a chráněném proti velké vodě ve smyslu nařízení z roku 1872 ham dle skizy, jejíž jeden exemplář byl panu mlynáři při komisionelním jednání vydán.
4/ Ku zjištění dovolené míry zdouvání vody budiž dle záznamu vodní knihy ve smyslu nařízení z roku 1872 § 2. na místě viditelném ve zdi před košnami turbínovými upevněna skoba s krátkým metrickým měřítkem, na kteréžto skobě horní hrana vyznačovati bude dovolenou míru vzdutí tohoto vodního díla.
5/ Jest předložiti dodatečně plánek betonového mostku provedeného před košnami turbínovými s výpočtem jeho průtočného profilu.
6/ Ku provedení podmínek pod bodem 3, 4, 5 stanoví se lhůta do konce prosince t. r., a budiž pak požádáno o úřední kolaudaci.

Proti tomuto výměru lze na zemskou správu politickou v Brně u okresní politické správy ve Vyškově odvolání do 14 dnů podati.
Jeden nákres opatřený schvalovací doložkou se Vám vrací.
Místodržitelský rada: