Fotografie prostoru pily a pohled na mlýn

Následující fotografie pořízené ze snímků původního negativu skenerem doplňují sbírku dostupných fotografií, na nichž je zachycen provoz pily. Velice pěkný je zvláště poslední snímek, kde vidíme společně pilu a budovu mlýna za pilou a bednárnu napravo vedle pily. První dvě fotografie zachycují skladování nařezaných desek. Na první fotografii je vidět úplně napravo kousek domu. To je část domu, kde dřív bydlel kostelník Alois Kvapil (Kosťa). Hned vedle je dům, kde bydlela Zdena Rausová. Ten je vidět na předposlední fotografii. Pak dům Zdeny Rausové zdědil její syn František Raus, který se občas stavil, ale nebydlel tam. Dnes tam už několik let bydlí rodina Lamkašů, která obydlí po nastěhování opravovala. Je to tedy pohled od jihovýchodu; zhruba na (severo)severozápad.


Pokud je střecha v pozadí střechou části Otevřelova domu (viz mapka ke druhému příspěvku s fotografiemi pily), tak je toto pohled jižním směrem.


Dva zaměstnanci pracující uvnitř pily.


Zaměstnanci pily s nástroji. Na mapce níže (mapa systému S-1952) udělané v roce 1959, jsem pomocí šipek naznačil přibližně světovou stranu, ze které byl záběr pořízen (zhruba). Tento pohled je (zhruba) od západozápadojihu.


Dobře je roh pily vidět na fotografii zachycující pohled od západu. Zde jsou podobně jako na jiné fotografii ve štítě pily dvě okénka. Napravo je vidět část bednárny s komínem.


Pila a nalevo budova mlýna s charakteristickou střechou a lamfeštem za pilou, napravo bednárna. Snímek je natočen tak, jak byla scéna vyfotografována.


Aby působila fotografie lépe a dobře se na ni dívalo, byla natočena. Na prvním obrázku je záběr oříznut, což udělal při natáčení program, proto byla v editoru umístěna na větší plátno.


Tento pohled na pilu je (zhruba) od jihozápadu.



Na následující fotografii je zachycen pohled na bednárnu zhruba od severozápadu (nebo spíš od severu), od silnice. Střechu bednárny se zvláštně umístěným  komínem srovnejte se siluetou, jak je zachycena na obrázku, který je ve druhém příspěvku s fotografiemi pily. Všimněte si také přístřešku nalevo a porovnejte jeho umístění s mapou z roku 1959. Dnes tam už není ani přístřešek, který sloužil dosušování dřeva, ani sloup elektrického vedení, silnice je asfaltová.


Dále je tu snímek pily, bednárny a onoho přístřešku focený od severozápadu. Když se postavíte na silnici, uvidíte, jak blízko mlýna to je.


Potom je tu pohled mezi komínky desek na některý z okolních domů, a dvě scény se dřevem, u kterých se, že jsou zachyceny v prostoru pily, můžeme domnívat na základě příslušnosti k jedné či druhé sérii fotografií pily a jejího okolí, ale jisté to kvůli nepřítomnosti nějakého dalšího srovnávacího bodu není, pokud ovšem někdo nepoznává ten plot.


A jako poslední je tu pohled od jihovýchodu. Napravo je pila. Uprostřed záběru si všimněte zadních částí domů dříve Kvapilova a Rausové. Nalevo od domu Aloise Kvapila, v části parcely 812/1, kde bylo kolem poloviny 20. století zahradnictví, skleník, který tam tehdy stál, tu však zachycen není, (zřejmě ještě nebyl postaven). A stejně tak tam vedle Kvapilova domu nevidíme dnes stojící domy bratrů Vernerových. V té proluce u dnes ulice U Mlýna dnes stojí dům Josefa Vernera, nyní Špakův, a vedle něj stojí dům s plochou střechou Bohuslava Vernera.

V osmdesátých letech byly přes sezónu před okny domu kostelníka Aloise Kvapila postaveny čtyři vzrostlé palmy, které na zimu schovával do domu, aby nezmrzly. Na ty palmy byl pan Kvapil pyšný. Leč jeho dědic, kterému dům odkázal, aby se o palmy staral, je podle vyprávění tím, že je na zimu neschoval, prakticky hned nechal zmrznout.


Níže úryvek z žádosti o povolení stavby pily v roce 1928:

"Žadatel hodlá postaviti na parc. čís. 812/1 kat. obce Dědic a to ve vzdálenosti 3 m od hranice pozemku (zahrada) parc. čís. 813/2. Pila má pozůstávati ze dvou budov vzájemně oddělených 4 m širokou prázdnou prostorou. První budova o zastavěné ploše 12 x 7,5 m bude zděná, kryta sedlovou střechou a rozdělena dvěma přepážkami na strojovnu s generátorem, průjezd, kancelář se skladištěm a šatnou. Místnost pro motor má míti půdorysný rozměr 4,4 x 3,85, výšku 3,10 m. Podlaha bude betonová, strop s rákosovou omítkou. Generátorovna bude míti půdorysný rozměr 1,5 x 3,85 a výšku 3,25 m. Podlaha bude taktéž betonová, strop s rákosovou omítkou. Přístup bude z průjezdu do generátorovny a odtud do strojovny. Dveře se budou otvírati na venek. Ve strojovně bude umístěn plynossací motor o výkonu 25 HP s kompresorem a příslušným větrníkem na 6 Atm. na roztáčení motoru.
Vlastní pila bude vzdálena 4 m od strojovny a asi 30 m od kolny obytné budovy postavené na parc. čís. 441 patřící Matěji Otevřelovi.
Pila bude dřevěná konstrukce se sedlovou střechou. Půdorysná plocha bude 10 x 10 m, výška po hřeben střechy 6,20 m. Uprostřed v obou čelních stěnách budou dvojkřídlová manipulační vrata rozměru 2,50 x 3 m. Jednotlivé sloupy dřevěné konstrukce budou spočívati na zděných pilířích v počtu 12 kusů. Podpilí podle plánu projektováno není. Na pile budou postaveny tyto stroje: svazová pila, horizontální pila, omítačka a smirkový brus. Pohon díti se má pomocí podzemním a částečně i nadzemním kanálem náhon z motoru na hlavní transmisi pily."


A dále z téže žádosti podmínka pro udělení povolení ke stavbě:
"1) Stavba pily buď provedena dle předloženého plánu se zakreslenými změnami za šetření předpisů mor. stavebního řádu.
2) Vzhledem k stísněným poměrům generátorovny nutno tuto zrušiti a umístiti ji v projektovaném průjezdě tím, že se v průjezdě vybuduje zděná příčka s dveřním otvorem. Projektované dveře do generátorovny se zruší a posunou se do průjezdu před tuto příčku, takže budou tvořiti vchod do strojovny. Vrata v prostoru určeném pro novou generátorovnu se zruší a místo nich zřídí se ve zdi okno o velikosti 100/150 cm. Do strojovny zřídí se v protilehlých stěnách o téže velikosti."